Dokument Ley Surovcové Těžko v duši upozorňuje na psychické potíže dětí a mládeže

Nahrávám video

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

První psychické potíže vnímala Anežka Bradáčová ve třinácti letech. Na gymnáziu se vystupňovaly. Zlom nastal v covidové krizi. Anežka skončila na klinice v Bohnicích. Měsíce kvůli úzkostem nevyšla z domu. Do školy se zatím nevrátila. Snaží se pracovat. „Mně samotné je to líto, že nemůžu dělat věci, které bych normálně v mém věku mohla dělat,“ popisuje.

Podobné problémy řešila i její sestra Natálie Bradáčová. Bývalá studentka střední umělecké školy nezvládala výuku a starost o mladší sourozence. Rodina dlouho nemohla najít pomoc. „Máma je zdravotník, musela být v práci. Takže jsem je měla já a snažila jsem se s nimi pracovat a zároveň se sebou. A pak už jsem to nedohnala,“ vypráví Natálie.

„Pomoc je úplně minimální. Odvolávají nás do kraje, kde bydlíme, ale kde my víme, že terapie nefungují,“ říká matka Anežky a Natálie Pavlína Bradáčová.

Nahrávám video

„Potřebovali bychom několik vlaků odborníků“

Mimořádně těžký školní rok zaznamenal i primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan. Hlavně u dívek sledoval nárůst depresí, úzkostí, poruch příjmů potravy nebo sebepoškozování. „Covid odezněl, najednou ten trychtýř už nebyl úzký, jako to bylo během covidu, že se nesmělo přijímat. A teď se všechny ty problémy vyvalily,“ uvedl.

Ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michal Goetz v debatě po odvysílání dokumentu potvrdil, že se s takovýmito situacemi setkává denně. „Od covidu – ale možná že covid jen akceleroval něco, co se už dělo dlouho, jenom to více vyvstalo na povrch – tak výrazným způsobem narostlo sebepoškozování, sebevražedné myšlení a sebevražedné pokusy, především u dívek,“ popsal.

S rostoucím počtem potíží u dětí a dospívajících má zkušenosti také ředitelka z Naší školy Praha a Našeho lycea Štěpánka Rajchlová. „Je to náročná situace, ve které se nyní ocitáme s teenagery. A je potřeba velká podpora nejen právě těm dětem, které řeší ty problémy, ale i rodičům. Protože když rodič přichází, od školy potřebuje pro dítě individuální vzdělávací plán, vyřešit hodně absence a podobně, aby to vzdělávání probíhalo,“ nastínila.

„Velkou výzvou je hlavně propojení těch kapacit, které máme. Protože tam jsou ještě rezervy. Ale nepochybně bychom potřebovali několik vlaků odborníků na dětské duševní zdraví,“ řekl psychiatr Martin Hollý.

Na ministerstvu zdravotnictví se proto schází pracovní skupina a zároveň výbor psychiatrické společnosti. „Chci, aby výbor přesně definoval pozici ambulantních psychiatrů, kteří jsou naprosto klíčoví. Aby definoval pozici centra duševního zdraví,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Pomoci by mohly také Týmy duševního zdraví na školách. Odborníci napříč obory se totiž shodují, že klíčová je prevence.

Covid, válka i inflace

Sociální pracovník organizace Fokus Praha Michal Votava upozornil na to, že společným jmenovatelem krizí, s nimiž se rodiny potýkají – jako je covid, ruská agrese proti Ukrajině či inflace – je nejistota. „Nejistota, kterou vnímají ty rodiny a kterou potom částečně předávají svým dětem – namísto toho, aby je utvrdily v tom, že tady mají své místo, že jsou chtěné, milované. Pokud cítíte nějakou existenciální nejistotu, tak často na tyto a další projevy už není kapacita,“ vysvětlil.

Podle Goetze hraje roli také to, že současná generace je velmi zcitlivělá. „A to zcitlivění přichází vlivem nejen sociálních sítí – to je pouze jedno z médií, které na děti působí – ale i způsobem, jakým jsou i v jiných médiích prezentovány informace,“ řekl s tím, že informace jsou prezentovány stále emotivněji a je jich velké množství.

Připomněl, že adolescenti jsou obecně velmi citliví a nejistí si sebou samými. „Tak když do toho vstoupí ještě taková intenzivní masáž s emočně zabarvenými silnými informacemi, často s katastrofickým vyústěním, ze které v současné době nemůžeme vystoupit, tak to toho adolescenta začne prostě znejišťovat. A čím více se adolescent znejišťuje, tím méně se v sobě vyznám,“ nastínil.

Přibylo sebevražd

Právě i rostoucí množství případů psychických potíží loni vedlo k nárůstu počtu sebevražd. Těch po ročním poklesu znovu přibylo. Konkrétně to bylo 1302 případů – 1031 mužů a 271 žen. Nejvyšší nárůst je u nejmladších skupin – od patnácti do 34 let. U nich tvoří sebevraždy čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí. Podle expertů je přitom těžké určit konkrétní důvody. Jde totiž o kombinaci více faktorů – od společenské situace po kvalitu osobních vztahů.

Nárůst sebevražd v nejmladší věkové kategorii nepřímo potvrzuje počet lidí, kteří skončili v nemocnici kvůli záměrnému sebepoškození. Těch bylo loni přes tři tisíce, a to hlavně dospívajících a čerstvě dospělých.

Statistika sebevražd v Česku
Zdroj: ČT24

Jak najít pomoc?

Podle expertů je nedostatečná prevence. Zmiňují například chybějící služby pro lidi, kteří ukončí ústavní léčbu, nebo nedostatek péče o psychiku dětí. Také osvěta v oblasti psychického zdraví pokulhává. Co naopak funguje dobře, jsou krizové linky. Lidé se ale musí odhodlat se na ně obrátit.

Pokud má dítě potíže, nejjednodušším způsobem, jak může pomoci i sám rodič, je podle Votavy to, brát dítě vážně. „Že jim budou dávat najevo svou přízeň a podporu. Protože často se stává to, že se rodiny od takových problémů chtějí distancovat,“ uvedl.

Ve chvíli, kdy pak lidé nemohou sehnat psychiatra v blízkém termínu, Goetz poradil kontaktovat svou pojišťovnu. „Pojišťovna je povinna jim pomoci sehnat péči pro jejich dítě, protože zkrátka to pojištění platí,“ zdůraznil. Pokud je situace tak akutní, že nelze čekat na jednání úřadů, je podle něj potřeba se dostavit na urgentní příjem nemocnice, kde je pohotovost dětského psychiatra. „Tak, aby tam proběhlo alespoň nějaké základní vyšetření a zahájila se nějaká péče. A pokud je ten stav vážný, tak třeba eventuálně následovala hospitalizace,“ dodal.

Nahrávám video

Čtyři tragédie denně

Tragicky končí zhruba čtyři případy denně. Otec Andrey Matějkové se před jedenácti lety jednoho dne nevrátil domů. Po třech dnech se místo něj ozvala policie. Až zpětně – a pozdě – se rodina dozvěděla, že bral antidepresiva a chodil na terapii. Nechal dopis na rozloučenou. „Tam zaznělo, že už nemůže dále, že má psychické problémy. Ztratil práci, nemohl najít práci. Pak dostavěl dům, měl hypotéku, takže finanční záležitosti,“ popisuje Andrea Matějková.

Ta proto nyní chce, aby její rodinná tragédie mohla pomoci ostatním, a to jak rodinám, které mají o své blízké obavy, tak těm, které o ně přišly. Pomoci chce i tím, že se nebojí veřejně mluvit. „Tam kromě všech těch pocitů je i obrovská vina, výčitky a stud. Lidé se o tom stydí mluvit,“ vysvětluje.

Podobná pomoc a aktivita lidí zasažených touto zkušeností je podle expertů vhodnou metodou, jak o tomto tabuizovaném tématu mluvit více, a spolu s krizovými linkami nebo dostupnější psychologickou péčí klíčovým prvkem účinnější prevence.

„Řadě z nich bychom byli schopní předejít. Takže bych byl hrozně rád, kdyby se objevovaly další iniciativy, další lidé, kteří jsou schopní a ochotní hovořit o své zkušenosti. Třeba jak krizi překonali,“ říká spoluautor národního akčního plánu prevence sebevražd Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví. Klíčové informace nabízí na webových stránkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 6 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 13 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.