„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.

„Naše děti se vzdělávají doma. Jsou momentálně ve čtvrté a třetí třídě. Nejmladší nastupuje do první třídy v září,“ říká maminka Dominika Čepil. Pro takzvané domškoláctví svých dětí se rodiče rozhodli z několika důvodů. Mimo jiné nejsou spokojeni s tím, jak a co se učí ve většině tradičních škol.

„Chceme, aby měly na své vzdělávání vlastní tempo a aby mohly čas věnovat věcem, které je baví a naplňují, a ne naopak věnovat čas předmětu, který je nepřitahuje, ale budou se ho muset učit, aby si vylepšily známku,“ vysvětluje Čepil. S dětmi hodně cestují, a tak je vzdělávají sami. Do budoucna uvažují o svobodné škole nebo komunitní skupině.

Rostoucí, ale stále marginální fenomén

Dětí v domácím vzdělávání je podle dat MŠMT v letošním školním roce už 7592. Například před deseti lety to bylo o více než pět tisíc méně. „Nutno zdůraznit, že roste také počet žáků na základních školách, přičemž na druhém stupni bylo povoleno individuální (domácí) vzdělávání od školního roku 2016/2017. Do té doby bylo možné pouze na prvním stupni,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Ondřej Macura.

Podle pedagožky Stanislavy Kratochvílové, která založila projekt Učit nebo neučit a specializuje se na podporu rodin při volbě vlastní vzdělávací cesty, stojí za vývojem také vyšší informovanost. „Jistě může mít na počet domškoláků vliv i aktuální dění v průběhu času (například v letech 2020 až 2022 covidová situace). Spíše ale předpokládám, že možnost učit doma je stále relativně mladá a teprve se dostává do širšího povědomí,“ uvádí.

I přes rostoucí popularitu zůstává domácí vzdělávání v českém systému spíše doplňkovou variantou. Ze všech školáků tvoří domškoláci v letošním školním roce pouhých 0,76 procenta dětí školou povinných. Podle České školní inspekce (ČŠI) domácí vzdělávání nelze vnímat jako běžnou alternativu, ale jako specifický způsob plnění povinné školní docházky.

V praxi to znamená, že dítě je kmenovým žákem konkrétní školy, kam dochází pravidelně na přezkoušení, ale každodenní výuku zajišťují rodiče nebo jimi pověřená osoba. Právě na školy, které tyto žáky evidují, se inspekce při kontrolách zaměřuje. Podle mluvčí ČŠI Anny Brzybohaté úřad neshledává v této oblasti systémová pochybení. „Klíčovou roli hraje nastavení spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci a způsob průběžného ověřování výsledků vzdělávání žáků,“ poznamenává.

Duševní zdraví, nedostatečné kapacity či sport

Motivace rodin k odchodu z klasického školního systému se různí. Ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Brno Libor Mikulášek upozorňuje na stále častější důvod související s psychickým zdravím dětí. „V poslední době stoupá počet žádostí zejména z důvodů zdravotních, pramenících z psychického stavu dítěte – úzkosti, respektive obtíže psychiatrického rázu a tak dále,“ upozorňuje. 

Mezi další časté argumenty podle Mikuláška patří to, že rodiče pro svého potomka nenašli vhodnou školu podle svých představ. Zmiňuje také problémy v kolektivu, mimořádné sportovní vytížení nebo skutečnost, že zákonní zástupci dítěte tráví pracovně hodně času v zahraničí.

Kratochvílová zdůrazňuje, že domácí vzdělávání není univerzálním řešením pro každého. Samotná forma výuky navíc nemá jednotnou podobu. „Rodiny mají široké spektrum vzdělávacích přístupů od klasické přenesené školy domů přes alternativní projektové učení, komunitní skupiny, kde se děti učí společně, až po svobodné unschoolingové směry,“ vysvětluje.

Poslední slovo má ředitel

Zatímco dříve rodiny získávaly informace o vzdělávání hlavně při osobních setkáních, dnes podle pedagožky čerpají inspiraci především na internetu. „Vnímám ale, že domškolácké děti díky flexibilitě svých rodičů z této situace spíše profitují. Především to vidíme v dobré úrovni mediální gramotnosti i angličtiny, a přitom s těmito oblastmi stále v denní docházce zápasíme. Každá doba nám rodičům jednoduše přináší jiné výzvy a je na nás, zda je proměníme v benefity,“ dodává.

Podle Macury domácí vzdělávání není nárokové a jeho schválení podléhá určitým pravidlům. „Ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, může individuální vzdělávání povolit pouze v případě, pokud jsou dány skutečně závažné důvody, pro něž se individuální vzdělávání povoluje,“ zdůraznil.

Rodiče podle něj musí k žádosti doložit také stanovisko školského poradenského zařízení. I v průběhu domácí výuky zůstává škola garantem kvality, což potvrzuje povinné přezkoušení ze všech předmětů v každém pololetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...