Důchod v lednu vzroste dle odhadu o 650 korun měsíčně

„Počítáme v našem propočtu s inflací, s důchodcovskou inflací 3,1 procenta. Vyšel nám zatím předběžný odhad, že by nárůst důchodů měl být asi 649 korun, takže poměrně výrazný,“ popsal analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Podle Jurečky to může být plus minus zmiňovaná částka. „Ale úplně přesný dopočet budeme mít 10. září, kdy budeme mít data i o růstu průměrné mzdy, pak to dopočítáme,“ dodal.

Zhruba o tři stovky by tak mohl stát podle předběžných propočtů zvýšit důchody všem penzistům bez rozdílu. Zbylá část poroste procentuálně. I příští rok tak dostanou víc přidáno ti, kdo mají vyšší důchody.

Průměrný čistý důchod by měl podle propočtů Národní rozpočtové rady vzrůst od ledna o téměř 650 korun a překročí v příštím roce 21 700 korun měsíčně. Od roku 2020 celkem poskočí průměrná penze víc než o polovinu, a vzroste tak rychleji než inflace, která za stejné v období v součtu vystoupá o třetinu.

„Je tam vždycky garance toho, že důchody rostou o inflaci, jsou plně valorizovány, takže kupní síla je tímto plně zachovávána, plus je tam ještě nárůst o jednu třetinu růstu reálných mezd,“ vysvětlil Jurečka.

Opozice: Zvyšování je pomalé

Zvýšení reálných mezd ale stát, podobně jako letos nebo loni, v příštím roce do růstu důchodů počítat nebude. Důvodem je propad reálných mezd v letech 2022 a 2023. Opozice tvrdí, že i proto je zvyšování důchodů příliš pomalé.

„Určitě to není dostatečné ani důstojné a bezesporu to nebude stačit na zvýšené životní náklady, které dneska všichni mají, včetně seniorů. Ať už se podíváte na nájmy nebo ať se podíváte na ceny potravin, energií,“ upozornila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové (SPD) je potřeba se dokázat postarat o tyto nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. „Chtěli bychom přidat minimálně okolo té tisícikoruny,“ uvedla.

I zákonný růst penzí přijde v příštím roce státní rozpočet na víc než dvacet miliard. To je skoro dvakrát víc než letos, kdy průměrná měsíční penze vzrostla o necelých 360 korun. „Bereme to jako fakt, jako mandatorní výdaj,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Valorizační vzorec je teď nastaven správně, míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Za nás je ta úprava taková, aby důchodový systém byl udržitelný a abychom měli na důchody pro příští generace,“ řekla.

„Politické strany garantují a Piráti mezi nimi, že prostě vždycky je pokryta inflace,“ dodala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Vláda rozhodne o lednovém růstu důchodů na konci září. V tu dobu už si budou moci jednotliví penzisté s přesností na koruny spočítat, jak vysokou částku stát přidá právě jim.

Letos se musí stát postarat o celkem dva miliony a 833 tisíc důchodců. Většina z toho jsou starobní penzisté a z nich jich skoro tři čtvrtě milionu začalo dávku čerpat předčasně. Populace stárne. Na číslech uplynulých let se ale projevily i dopady covidové éry nebo úpravy pravidel.

A i když se počty penzistů různě mění, jedna věc zůstává stabilní. Výdaje státu na důchody stabilně rostou. V roce 2015 vyplácel stát penzistům 400 miliard korun. Suma s každým dalším rokem poskočila nahoru až na loňských 716 miliard.

A protože příjmy nerostly tak rychle, je momentálně systém důchodového pojištění v minusu. Letos do konce května deficit přesáhl deset miliard korun. Nepříznivý trend ale zpomalil. V předchozích dvou letech byl penzijní systém ke konci května 30 miliard korun v minusu. Letos je schodek zhruba třikrát nižší. I kvůli tomu, že se zatím do zvyšování důchodů nepočítá růst reálných mezd – důvodem je jejich výrazný propad v předchozích letech.