Energetické úspory u veřejných budov se daří pomaleji, než by bylo třeba, tvrdí NKÚ

U veřejných budov se energetické úspory nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny roku 2020 šlo na tyto projekty 3,5 miliardy. Ministerstvo některé závěry odmítá.

Energetické úspory u veřejných budov, kterých se podařilo díky podpoře dosáhnout, představují podle Nejvyššího kontrolního úřadu jen jednu pětinu úspor plánovaných v rámci operačního programu Životní prostředí. Od první výzvy v roce 2015 se do poloviny loňského roku dokončilo jen 17 procent projektů.

Podle ministerstva ale nelze bez širších souvislostí prezentovat čísla „v půli cesty“ a interpretovat z nich možné dopady na finální výsledek celého programu. „NKÚ u podpory energetických úspor vládních budov dělá závěry na základě dat z jedné výzvy a vůbec nebere v potaz, že budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách operačního programu zaměřených na energetické úspory,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Dodala, že v programu budou v roce 2023 vyčerpány všechny prostředky alokované na oblast energetických úspor u veřejných budov.
 

Kontrola upozornila i na to, že do programu Nová zelená úsporám se nedostalo z prodeje emisních povolenek tolik prostředků, kolik by podle zákona mělo. Jedná se přitom o jediný zdroj peněz pro tento program. V kontrolovaných letech vynesly dražby emisních povolenek 36 miliard korun. Podle zákona mělo jít 14,6 miliardy korun do programu na energetické úspory.

„Do rozpočtu programu se místo toho dostalo jen 7,4 miliardy korun a do poloviny roku 2020 z něj bylo vyplaceno 5,3 miliardy korun. Na energetické úspory u veřejných budov šlo z této částky jen 0,5 miliardy korun,“ sdělili kontroloři.

Podle ministerstva jde o nesprávnou interpretaci

Ministerstvo oponuje, že program Nová zelená úsporám cílí primárně na energetické úspory rodinných domů. „NKÚ nesprávně interpretuje bilancování programu, kdy z logických důvodů nemohou být příjmy z emisních povolenek rovny výdajům na jednotlivé projekty. Naprosto rozhodujícím faktem je skutečnost, že program běží stabilně od roku 2014 (kontinuální výzva od roku 2015) a všichni žadatelé, kteří splní podmínky programu, mají garantovanou podporu. Program měl vždy dostatek prostředků na uspokojení všech žadatelů, kteří splnili podmínky programu,“ napsalo v reakci ministerstvo.

Podle kontrolorů existuje riziko, že se Česku nepodařilo dosáhnout úspor energií v té míře, jak ukládají cíle stanovené Evropskou unií. Do konce roku 2019 se podařilo splnit cíl úspor na 71 procent. Na rok 2020 tak připadalo zbylých 29 procent, což představuje 28,6 terajoulu (TJ).

Na konci července 2020 však měly plánované nové úspory energií podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu činit 5,7 TJ/rok. Podle ministerstva by cílová hodnota vzhledem k závazkům z předschválených a schválených projektů měla být na konci období, tedy v roce 2023, splněna zatím na více než 90 procent.

Kontroloři prověřili i 15 vybraných projektů a nezjistili, že by u nich došlo k neúčelnému nebo nehospodárnému vynaložení přidělených peněz. Kontrola však upozornila na nedostatky při administraci žádostí o podporu. Schvalování projektů navíc trvalo déle, než by mělo.

Příliš dlouhé schvalování

U operačního programu Životní prostředí překročilo stanovenou dobu sedmi měsíců ve 40 procentech případů. „U projektů spolufinancovaných z operačního programu Životní prostředí i Nová zelená úsporám dokonce ve všech případech a téměř vždy trvalo schvalování více než jeden rok,“ uvedl NKÚ.

Podle ministerstva ale kontroloři nerozlišují kolové a průběžné výzvy a neberou v potaz ani specifický režim u projektů organizačních složek státu (OSS) a jejich příspěvkových organizací. „Doba schvalování projektů na úrovni Státního fondu životního prostředí je hluboko pod závaznou lhůtou sedmi měsíců od podání žádosti o podporu, pohybuje se v průměru na úrovni 154 dní. A vše další je buď ovlivněno specifikem výzvy, nebo běžícím výběrovým řízením na dodavatele, případně u OSS a příspěvkových organizací je další administrace po schválení projektu čistě v kompetenci příslušného resortu,“ reagovalo ministerstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 12 mminutami

ŽivěTeplotní rekordy už padly na většině stanic

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána.
10:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů. Odpoledne se ale mají objevit silné bouřky i krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.