Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
FBI přestane vyšetřovat incidenty, kdy jsou obyvatelé USA obviněni z napadení pracovníka ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Takové vyšetřování má sice za cíl zjistit, zda agenti skutečně utrpěli újmu, ale může také přinést klíčové důkazy o jejich protiprávním jednání, napsal server The New York Times (NYT).
Podle pokynů, které kolují mezi agenty FBI a ICE, odpovědnost za vyšetřování těchto případů pravděpodobně přejde na útvar Homeland Security Investigations, který je součástí ICE. Takže by agentura vlastně vyšetřovala sama sebe.
Vedoucí pracovníci FBI dostali písemné rozhodnutí o změně vyšetřování ve čtvrtek 16. července. Uvedly to zdroje NYT, které hovořily pod podmínkou anonymity. Ještě toho dne se o novém postupu dozvěděli i někteří agenti ICE.
„Vztah mezi ministerstvem vnitřní bezpečnosti a ministerstvem spravedlnosti při vyšetřování případů napadení federálních úředníků se nezměnil a FBI bude i nadále provádět vyšetřování podle svých vnitřních předpisů,“ uvádí se ve společném prohlášení obou úřadů. „Tato administrativa jasně deklarovala, že kdokoliv, kdo napadne příslušníky bezpečnostních složek, bude stíhán v plném rozsahu podle platných zákonů,“ stojí dále v textu.
Tlak vlády na vyšetřování
Případy týkající se napadení federálních agentů jsou již více než rok zdrojem napětí uvnitř federálních orgánů činných v trestním řízení. Pracovníci Bílého domu a ministerstva spravedlnosti tlačí na státní zástupce, aby vznesli co nejvíc obvinění. Zejména pokud jde o incidenty, které se odehrály na protestech proti zásahům ICE v amerických městech.
Podle federálního zákona lze vznést obvinění z trestného činu proti komukoli, kdo násilně napadne federálního agenta nebo ho zastrašuje, klade odpor, brání mu v činnosti nebo do ni zasahuje.
Podle představitelů Trumpovy administrativy tato formulace znamená, že kdokoli, kdo se jen dotkne agenta, by měl být obviněn z trestného činu napadení, za který hrozí až osm let vězení.
Deník NYT odhalil, že Trumpova administrativa podala obvinění proti více než 550 lidem kvůli napadení federálních úředníků. Z více než čtyř set případů, které již byly vyřešeny, téměř polovina skončila neúspěchem – obvinění byla zamítnuta nebo stažena, případně byli obžalovaní zproštěni viny.
Agenti ICE opět stříleli
Činnost ICE nabrala jiný směr od konce operace v Minneapolis, během které agenti zastřelili dva americké občany protestující proti jejich přítomnosti ve městě. Nově příchozí zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ochranu hranic Tom Homan po incidentech v Minnesotě prosadil postup využívající cílené operace, které se obešly bez větší pozornosti médií. To se ovšem změnilo během léta.
Nejprve agenti ICE zvýšili svou aktivitu – na přelomu června a července zadrželi deset tisíc lidí za pět dní. Což představovalo dvojnásobek dosavadního průměru.
Pak agent ICE 7. července v Houstonu v Texasu zabil při silniční kontrole mexického imigranta Lorenza Salgada Arauja, který byl zrovna na cestě do práce a v zemi již žil víc než třicet let. Jak později přiznali federální úředníci, Arauja nebyl primárním cílem operace.
V pondělí 13. července v Maine zastřelil agent ICE Kolumbijce. Podle mluvčího senátora Anguse Kinga, nezávislého zástupce státu Maine, byl mrtvý muž identifikován jako Joan Sebastian Guerrero.
ACLU analyzovala incidenty agentů ICE
Jedná se však pouze o pomyslnou špičku ledovce použití násilí a nepatřičných postupů proti americké veřejnosti. Nezisková organizace American Civil Liberties Union (ACLU) analyzovala přes dvanáct set případů potenciálního porušení lidských práv ze strany agentů ICE, které se během roku 2025 odehrály v osmi vybraných státech USA (Arizona, Kalifornie, Colorado, Florida, Illinois, Louisiana, Maryland a Nové Mexiko).
Trumpova administrativa často mluví o tom, že se operace ICE zaměřují na „ty nejhorší z nejhorších“. Nicméně ACLU zjistila, že federální agenti zakročili proti 214 dětem – a 32 z nich mělo americké občanství. Kromě toho v 782 případech podnikli kroky proti protestujícím, novinářům, voleným představitelům, duchovním nebo pozorovatelům z řad veřejnosti.
Zásahy ICE v polovině případů probíhaly na veřejných místech jako jsou samoobsluhy, zastávky veřejné dopravy nebo čerpací stanice. Podle neziskové organizace pravděpodobně došlo k 437 případům rasové profilace.
Konkrétním příkladem, který zasáhl i děti, může být případ z Marylandu. Agenti tam zadrželi muže před jeho domem, když se chystal odvést své děti do školy. Když pracovníci ICE rozbili okénko jeho vozu a vytáhli ho ven, tak děti – ve věku 6, 7 a 8 let – seděly na zadním sedadle.
Následně agenti muže přitlačili k zemi, jeden nich mu držel ruku na krku, zatímco druhý na něj mířil taserem. Děti své matce později řekly, že viděly, jak agenti mířili na jejich otce zbraní. Žena uvedla, že její muž byl zadržen den poté, co se přihlásil k imigračnímu dohledu, který slouží jako alternativa k zadržení.
ICE provádí kontroly na letištích
V současnosti ICE provádí zásahy na letištích a zaměřuje se na lidi, kterým vypršela víza. Organizace American Oversight publikovala neveřejný dokument, ze kterého vyplývá, že Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA) a ICE uzavřely dohodu o sdílení údajů při kontrolách pro vnitrostátní leteckou dopravu.
Tímto postupem agenti zatkli 27 lidí, vyplývá z dokumentu, který získala stanice ABC. Text ovšem nespecifikuje, v jakém časovém úseku k tomu došlo.
„Novinkou je místo a způsob provedení,“ shrnula imigrační právnička z Buffala Rosanna Berardiová. ICE podle ní vždy mohl zatknout osobu, na kterou byl vydán pravomocný příkaz k vyhoštění nebo jejíž oprávnění k pobytu vypršelo. Nyní se však agentura zaměřuje na osoby u odbavovacích přepážek a u odletových bran, čímž inovuje své postupy.
„Nejedná se o žádné složité vyšetřování či domovní prohlídku. Jde o jednoduché porovnání jména na letišti, a právě to činí tento postup tak účinným a pro cestující tak znepokojivým,“ sdělila Berardiová.
„Letiště se stávají novou zónou pro vymáhání práva, což zahrnuje i lidi, jenž pobývají v USA legálně, mají platná pracovní povolení, dodržují imigrační zákony, ale stále čekají na vydání zelené karty,“ upozornila právnička. „Tito lidé se technicky nacházejí v šedé zóně, protože nevyřízená žádost neposkytuje stejnou ochranu jako platné povolení k pobytu,“ dodala.
Agenti ICE se na letištích pohybovali už během jara, kdy je tam poslal Trump, aby doplnili řady pracovníků TSA. Těch tehdy byl v práci nedostatek, protože Kongres odmítal poskytnou financování pro ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
Stát New York je proti spolupráci šerifů s ICE
Dohody o spolupráci s ICE uzavřela i řada lokálních bezpečnostních složek. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová se však rozhodla proti tomu zasáhnout a v lednu oznámila Zákon o místní policii a místní kriminalitě (Local Cops, Local Crimes Act), který zakazuje okresům, místním samosprávám a potažmo i šerifům uzavírat formální dohody o spolupráci s federálními imigračními úřady.
Podle původního prohlášení Hochulové tato legislativa brání státní a místní policii v tom, aby „konala v zastoupení federálních agentů“ nebo „využívala zdroje či personál financované z peněz daňových poplatníků k vykonávaní federálních bezpečnostních operací“. Zákon rovněž zakazuje federálním agentům využívat místní detenční centra. Už podepsané dohody s ICE musí policejní sbory zrušit do 25. srpna.
„Budu i nadále spolupracovat s ICE. Nemohou nám zabránit v tom, abychom s nimi spolupracovali,“ řekl šerif okresu Madison Todd Hood. Ten patří mezi dvanáct šerifů a velitelů místní policie, kteří v pátek obdrželi z kanceláře newyorské ministryně spravedlnosti Letitii Jamesové dopisy vyzývající k naplnění zákona. „To mě vůbec neovlivní,“ komentoval šerif Hood. Podle něj se ze strany ministryně jedná pouze o politické gesto.
„Když se někdo dostane ke mně do vězení a bude v zemi nelegálně, tak na to ICE stejně dostane upozornění a stejně si ho přijedou vyzvednout. Jediná změna je, že k tomu s nimi nebudu mít uzavřenou dohodu,“ sdělil Hood. Jiní šerifové, kteří vůči zákonu mají výhrady, se rozhodli následovat jeho příkladu.
„Bez ohledu na to, jestli souhlasím, nebo nesouhlasím s legislativou, kterou schválil zákonný sbor a podepsala guvernérka, je mojí povinností prosazovat a dodržovat zákon,“ řekl šerif okresu Broome Fred Akshar. Zákon a postup guvernérky však označil za „pokrytectví v nejryzejší podobě“. Dodal, že daná legislativa se podle něj brzy dostane před soud, a to z iniciativy šerifů.
