Exekucí je nejméně za osm let, sněmovnu čeká rozhodnutí o rychlejším oddlužení

Nahrávám video

Počet exekucí v Česku klesl pod hranici čtyř milionů, vymáhaných dluhů je tak nejméně za osm let. V dluhové pasti je pak aktuálně zhruba o čtvrt milionu lidí méně než v rekordním roce 2017. Pomohly nové zákony. Mnoho lidí pak žádá o oddlužení. V příštím týdnu by mohli poslanci hlasovat o zkrácené době oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osobní bankrot automaticky zastaví všechny úroky a sankce a nastaví splátkový kalendář.

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) hovoří v případě vývoje v dluhové oblasti o pozitivním trendu. „Je dopadem určitých změn, které se děly v minulosti a které se nyní realizují – to je zastavování marných exekucí a bagatelních exekucí. Ale pořád si musíme uvědomit, že v Česku je v exekuci více než šest set tisíc lidí,“ podotkl.

Exekučních příkazů vydávají soudy v posledních letech méně než půl milionu ročně. Před třinácti lety to byl dvojnásobek. Postupný úbytek způsobila i přísnější pravidla pro půjčky. Vloni nicméně počet nově nařízených exekucí mírně stoupl.

Procesem oddlužení aktuálně prochází přes devadesát tisíc lidí. Pro lidi s více soudně vymáhanými dluhy je to prakticky jediná cesta.

Díky insolvenci se už dostalo z dluhové pasti přes sto čtyřicet tisíc lidí. Jen loni o ni požádalo dalších 19 tisíc obyvatel. Většině z nich ji soudy povolily. Těm, kteří podmínky neplní, ale mohou osobní bankrot zrušit. Do exekucí se tak loni znovu vrátilo dva a půl tisíce lidí. Osminásobně víc ale bylo těch, u kterých soud uznal, že pro splácení udělali maximum, a případné zbylé dluhy jim odpustil.

Během loňska ale přibylo lidí s více než deseti exekucemi. Tento problém se týká průměrně každého pátého. Průměrně má jeden dlužník šest exekucí. I tohle číslo stoupá.

Počet dlužníků podle počtu exekucí
Zdroj: ČT24/Exekutorská komora ČR

Návrh zrychleného oddlužení má zastánce i odpůrce

Další pomoc má nabídnout zrychlené oddlužení, o kterém budou brzy hlasovat poslanci. Opozice nebo třeba Svaz měst a obcí tvrdí, že vládní návrh může vést jen k minimálnímu splácení dluhů.

„Nepomůže dlužníkům s vícečetnými exekucemi a navrch ještě poškodí seriózní věřitele, což mi přijde jako šílená kombinace,“ obává se člen sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO).

Náměstek ministra spravedlnosti Dvořák ale podotýká, že „minulá vláda předkládala sněmovně novelu v dosti podobném znění, takže to je také určitou odpovědí na námitky“.

Členka sněmovního ústavně-právního výboru Taťana Malá (ANO) se obává, že novela povede k přílišnému rozkolu mezi právy dlužníků a věřitelů. „Není v pořádku, aby lidé platili dluhy za své sousedy,“ uvedla v Otázkách Václava Moravce. „Protože mezi věřitele nepatří pouze banky a instituce, ale patří tam také nedobrovolní věřitelé, třeba společenstva vlastníků bytových jednotek nebo bytová družstva, kde osmdesát procent jsou v tuto chvíli senioři, kteří ve finále musí hradit náklady za své sousedy.“ Pomáhat z exekucí je podle ní třeba, ale adresně těm, kteří se z dluhů opravdu dostat chtějí.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová z Pirátů upozornila, že společenstva vlastníků či družstva „už dnes mají přednostní možnost dostat deset procent z prodeje bytu“ dlužníka. Důležité podle ní je, že toto zvýhodnění platí při insolvenci, nikoliv exekuci. „Proto zdůrazňuji, že naším cílem je dostat co nejvíce lidí do oddlužení, projít procesem a začít přispívat ekonomice pět až dvanáct miliard ročně, o které nyní přicházíme,“ uvedla. Za svou prioritu pak považuje zlepšení situace při placení dlužného výživného.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň třicet procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Navrhovaná novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Počet předlužených klesal i během rekordní inflace


V exekuci jsou strhávané splátky omezené zákonem a dlužníkům často zůstává měsíčně více peněz, než kdyby se rozhodli pro osobní bankrot.

„Za posledních několik let došlo totiž k opakovanému a několikanásobnému navýšení nezabavitelné částky, což má za následek, že srážky ze mzdy nejsou prováděny buď vůbec, nebo jenom ve velmi malé míře,“ vysvětlil prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Počet lidí s exekucí
Zdroj: ČT24/Exekutorská komora ČR

Exekutorská komora začala data o dlužnících zveřejňovat v roce 2016. Tehdy mělo exekuci přes osm set tisíc lidí. Po napravení zákonů, které vedly k obchodu s chudobou, počet předlužených klesal, dokonce i během rekordní inflace.

„Za normálních okolností by v době krize ta čísla rostla a v době konjunktury by klesla. To znamená, že jsme zdaleka ještě nedosáhli míry, která by pro Česko byla přirozená, někde kolem dvou set, tří set tisíc lidí v exekuci,“ uvedl ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Do statistik exekutorů se přitom nezapočítávají dluhy vymáhané státem, třeba na daních. Příležitost je splatit bez sankcí dávají lidem takzvaná milostivá léta. Ve sněmovně teď leží návrh na další kolo. Pokud projde, bude od července možné zaplatit bez úroků dluh u pojišťovny VZP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...