Generální stávka před 30 lety definitivně potvrdila, že společnost směřuje ke změnám. Na dvě hodiny se zastavily továrny a ožila náměstí

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Přidali se k ní lidé z celého Československa: provoz se zastavil mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

„Stávka byla v pondělí 27. listopadu a vlastně otevírala druhý revoluční týden. Ten první se vyznačoval hlavně válkou o média. Komunistická strana se snažila ještě v tom svém tradiční duchu přesvědčit dělnickou třídu – takzvanou dělnickou třídu – o tom, že zastupuje její zájmy a že její zájmy nikdo jiný nemůže zastupovat,“ zhodnotil před deseti lety historik Jiří Suk.

Jenže do podniků v regionech už během prvního revolučního týdne mířili studenti, herci a zástupci Občanského fóra. A generální stávka ukázala, že s jejich názory československá veřejnost souzní víc, než si vedení KSČ dokázalo představit. 

Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se sice považuje pietní shromáždění 17. listopadu, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy. Že ale společnost definitivně směřuje ke změnám, se definitivně potvrdilo o deset dní později, kdy se většina občanů přidala ke generální stávce.

Proč? Proto!

Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948.

V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud cenzurovaná literatura.

Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že ani déle než týden po dění na Národní třídě nebyly naplněny některé jejich požadavky. Vadilo jim například to, že ačkoliv z Ústředního výboru KSČ už odešli Miloš Jakeš a Miroslav Štěpán, jiní zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávali poslanci parlamentu.

Základním požadavkem stávky byl totiž takzvaný konec vlády jedné strany, tedy zrušení vedoucí úlohy KSČ, která byla zakotvena v tehdejší ústavě. Stávkující také volali po vyšetření zásahu 17. listopadu a vypsání svobodných voleb.

Statisíce lidí v ulicích

Ještě ráno, několik hodin před vypuknutím stávky, vylepovala StB podle pamětníků po Praze dehonestující plakáty, které měly veřejnost od protestů odradit.

Přesně v poledne ale bylo jasno. Do ulic československých měst vyšly statisíce lidí. Na náměstích se konaly manifestace, které většinou organizovaly místní buňky OF. Podniky, ve kterých musel být nepřetržitý provoz, vyjádřily stávkujícím alespoň manifestačně solidaritu.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Praze přestalo jezdit metro a jeho stanice se zavřely, na Václavském náměstí se sešlo s transparenty a vlajkami asi na 300 tisíc lidí. Podporu OF vyjádřil i pražský závod ČKD, dělníci navrhli ředitele Prognostického ústavu Valtra Komárka na předsedu vlády. Ostatně už čtyři dny předtím vystoupil jeden z předáků ČKD Petr Miller na Václavském náměstí vedle lidí z OF. 

V Plzni se na náměstí Republiky zúčastnilo stávky mimo jiné přes 10 tisíc zaměstnanců Škody Plzeň. V Pardubicích naopak odmítli stávkovat zaměstnanci obchodního domu Prior, neboť chtěli splnit stanovený plán ročního obratu.

Nahrávám video

Stávkovali i horníci, prominenti režimu

Na tehdejším náměstí Lidových milicí v Ostravě se shromáždilo přes 20 tisíc lidí, což bylo více osob než při vyhlášení Československé republiky v roce 1918.

Ještě ráno tam ale nebylo jisté, jestli se lidé ke stávce přidají. „Ostrava byla bašta režimu. Tady byli havíři, kteří měli dobré platy, a režim na ně spoléhal. Šlo to tady velice pomalu,“ zhodnotil před pěti lety tehdejší předseda stávkového výboru Ostravsko-karvinských dolů (OKD) Ladislav Vrchovský.  Nakonec se ale horníci rozhodli generální stávky zúčastnit a vyrazili na centrální náměstí.

„Řekl jsem, že generální stávka na naší šachtě právě začala. Funkcionáři se ptali, kdo jsem, za koho mluvím. A pak stačilo jenom říct: Mluvím za ty, kteří teď zatleskají. A zatleskali všichni a oni už věděli, že je konec,“ popsal Vrchovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ne všichni ale se stávkou souhlasili: když o dva dny později zorganizoval ostravský městský výbor KSČ protidemonstrace, jedné z nich se zúčastnilo zhruba osm tisíc lidí.

Účast slezských horníků na generální stávce byla překvapivá i proto, že ještě v pondělí vyšla v podnikovém časopise Ostravsko-karvinských dolů Horník výzva čtyř soudruhů. Předseda celozávodního výboru KSČ, vedoucí představitel podnikového Revolučního odborového hnutí, celopodnikový předseda Svazu socialistické mládeže a generální ředitel OKD společně upozornili horníky, že jim v nejlepším případě protest započítají jako neomluvenou absenci

Všeobecný soulad a nespokojenost

Z celého státu nebyla účast na stávce umožněna jen asi desetině občanů a z vlastní vůle se do stávky nezapojila jen asi necelá pětina pracujících. K účasti se nakonec přihlásilo přes 4000 stávkových výborů z celé republiky. Generální stávka tak ukázala, že sametová revoluce má skutečně masovou podporu. 

V tomto „všeobecném referendu“, jak posléze generální stávku média charakterizovala, totiž nešlo jen o podporu radikálních požadavků studentů a OF, ale o výraz zásadní nespokojenosti občanů s pomalým průběhem politických a hospodářských reforem, o vyjádření vůle po radikálních změnách.

Minimální navíc byly i národohospodářské škody, na něž před stávkou tehdejší skomírající moc poukazovala. Ve většině podniků, kde se práce zastavila, totiž zaměstnanci ztrátu napracovali. Stávka se nedotkla zdravotnictví, neohrozila ani zásobování potravinami, děti ve školách byly pod dozorem učitelů. 

Hned odpoledne po úspěšné stávce se uskutečnily ve většině měst další manifestace. V Praze se na Václavském náměstí opět sešly statisíce lidí, aby se seznámily s výsledky stávky – a hymnu jim k tomu zapěli společně Karel Kryl a Karel Gott. Představitelé OF také navrhli celostátní stávkové hnutí ukončit, neboť původní požadavky byly zčásti plněny. Stávková pohotovost však zůstala zachována, ve stávce byli i nadále studenti a divadelníci.

Karel Gott a Karel Kryl v listopadu 1989 na balkoně Melantrichu
Zdroj: Libor Hajský/ČTK

Pozítří už KSČ zmizela z ústavy

O dva dny později schválilo Federální shromáždění změnu Ústavy ČSSR. Z textu zmizela formulace, podle které byla vedoucí silou ve společnosti i ve státě Komunistická strana Československa. Marxismus-leninismus přestal být státní ideologií.

Vyhráno ještě nebylo: 3. prosince představil premiér Ladislav Adamec novou vládu, ovšem se starými komunistickými tvářemi. Proti tomuto složení kabinetu se zvedla další mohutná vlna protestů a 10. prosince pak vznikla „vláda národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou, v níž zasedli i nekomunisté, což ukončilo stávku divadelníků.

Ještě v prosinci se otevřely hranice, rozpustily se Lidové milice a skončila cenzura. V samotném závěru roku, 29. prosince 1989, byl prezidentem zvolen Václav Havel. První svobodné volby se konaly v červnu 1990. Tím skončila i do té doby pokračující stávka studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 18 hhodinami
Načítání...