Historik Žáček: Premiér je vázán rozhodnutím etické komise, která Srpa odmítla

Historik a člen Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu Prokop Tomek si nedovede představit, že by se Karel Srp stal členem této komise. „Už kvůli tomu, že komise zamítla jeho odvolání proti rozhodnutí ministerstva obrany o udělení statutu odbojáře. Nedovedu si představit, že za těchto okolností by sám rozhodoval o podobných případech,“ konstatoval Tomek.

Devět členů komise mimo jiné rozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany.

Bašta: Nevěřím záznamům StB, musíme se dívat na morálku jinak

Podle Jaroslava Bašty (ČSSD), který v letech 1991 až 1993 působil v čele tzv. lustrační komise, se Srp členem etické komise stát měl. „Znamenalo by to konečně změnu pohledu na minulost. My jsme udělali z registrů totalitní organizace součást našeho právního řádu,“ řekl s tím, že se česká společnost má přestat rozhodovat na základě toho, co najde ve svazcích Státní bezpečnosti.

Prezident Zeman podle něj jmenováním Srpa chtěl rozproudit debatu nad morálkou. „Jak se dívat na člověka, který má nesporné zásluhy,“ vysvětlil Bašta.

Sám Bašta prý záznamům StB příliš nevěří. „Nemám důvěru v záznamy Státní bezpečnosti,“ řekl s tím, že StB mohla chtít Srpa poškodit a jeho jménem podepsat výroky, které poskytl jiný člen bezpečnosti. 

Podle historika Miroslava Vodrážky z Centra pro dokumentaci totalitních režimů je zřejmé, že informace si agent StB nemohl vymyslet. „Na základě textové analýzy svazků je možné říci, že Srp působil jako agent právě proto, aby některé věci zohledňoval ve svém osobním zájmu,“ tvrdí historik.

Bašta si myslí, že v příběhu Karla Srpa není důležité, co dělal před rokem  1983, kdy ho režim poslal do vězení: „Režim ho prohlásil za nepřátelskou osobu,“ zdůvodnil Bašta.

Podle Vodrážky ale není možné opomenout roky 1976 až 1983, kdy Srp na 151 schůzkách poskytl StB téměř tři stovky zpráv.

„Etika není otázkou kupeckých počtů. V etické komisi dříve zasedali lidé jako Jan Sokol nebo farář Miloš Rejchrt, o kterých nebyla žádná pochybnost. Určití lidé v době nesvobody nezavdali důvod k pochybnostem, v tom je ten rozdíl,“ zdůvodnil svůj zamítavý postoj k působení Srpa v etické komisi historik Vodrážka.

Soud rozhodoval před 17 lety formálně, Srp s StB spolupracoval, tvrdí historik

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Facebooku uvedl, že „městský soud v Praze v roce 2000 pravomocně rozhodl, že Karel Srp byl v evidenci StB veden neoprávněně“. „Soud ale rozhodoval velmi formálně. Rozhodoval jen o tom, zda je Srpův podpis na vázacím aktu  pravý, to ale není věcná a odborná analýza Srpovy spolupráce,“ rozporoval prezidentův argument na ČT24 historik Žáček.

Podle člena etické komise Prokopa Tomka je pro posouzení Srpovy spolupráce se Státní bezpečnostní klíčové prověřit i svazky osob, na které mohl Srp poskytovat StB informace.

„Z těchto materiálů vycházela etická komise. My sice můžeme výjimečně prominout překážky uvedené v zákonu, ale v tomto případě je množství údajů, schůzek a odevzdaných zpráv takové, že to prominout nešlo. Navíc Srp by v etické komisi o podobném promíjení překážek rozhodoval a z našeho pohledu by byl podjatý,“ tvrdí Tomek.

Z rozhodnutí etické komise, která s těmito materiály pracovala, podle Žáčka vycházel i přímo premiér. „Pokud by se toto rozhodnutí dostalo k soudu a soud ho zpochybnil, byla by to jiná situace. Ale dokud se k tomu soud nevyjádří, je premiér vázán rozhodnutím etické komise,“ vysvětlil Žáček.

Přínos pro Jazzovou sekci neomlouvá donášení StB

Prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího vyzdvihl Srpovu práci pro Jazzovou sekci. Ta podle něj byla střediskem alternativní kultury a komunistický režim ji čtyřikrát zakázal.

„Ano, pan Srp měl jistě úmysl získat něco dobrého pro svou organizaci. Ale jeho poznatky na konkrétní lidi jsou natolik konkrétní, že pomáhaly Státní bezpečnosti provádět opatření vůči těmto postavám,“ odmítl hodnotit Srpa jen na základě jeho přínosu pro Jazzovou sekci Prokop Tomek.