Hrad a vláda by měly mluvit ke Gaze stejným hlasem, soudí prezident

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Česko se minulý týden nepřipojilo ke skupině tří desítek zemí, které ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Pavel tehdy řekl, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“.

Nyní prezident uvedl, že to nevnímá jako rozpor. „Spíše jako potřebu častějších konzultací. Prostě se toho děje hodně a příliš rychle,“ řekl. „Bude potřeba se asi bavit o tom, jak k tomu budeme přistupovat, abychom mluvili pokud možno stejným hlasem,“ dodal.

Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu, je ale nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze, uvedla prezidentská kancelář (KPR) po setkání. Šéf diplomacie uvedl, že mírový proces mezi Izraelem a Palestinou musí být založen na dohodě obou stran a zakončen dvoustátním řešením.

Nahrávám video

„Civilisté nesmí být zneužíváni jako rukojmí žádnou ze stran konfliktu. Česká humanitární pomoc Gaze by proto měla pokračovat. Prezident si s ministrem potvrdil potřebu úzké koordinace a informovanosti v této otázce,“ uvedla kancelář prezidenta.

Za klíčové podle KPR Pavel s Lipavským považují zapojení Evropské unie a pokračování přímého dialogu s Izraelem, zejména naplňování dohody o zvýšení humanitární pomoci. „Prioritou zůstává zastavení násilí a propuštění všech zbývajících rukojmí,“ dodala kancelář.

Evropská komise viní Izrael z hladomoru v Pásmu Gazy

Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Vyplývá to z textu návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe, ze kterého ve středu citoval bruselský server Politico. Návrh ale mezi zástupci členských států zatím nezískal dostatečnou podporu, podle diplomatických zdrojů ČTK bylo pět zemí proti, mimo jiné Česko, a dalších sedm zemí požaduje dodatečné informace a další diskusi.

„Po nedávném rozhodnutí Izraele zavést blokádu přístupu humanitární pomoci do Gazy se humanitární situace zhoršila na bezprecedentní a neudržitelnou úroveň, a to v důsledku pokračujícího bombardování, vojenských operací, masového vysídlování a kolapsu základních služeb,“ stojí v sedmistránkovém textu návrhu vypracovaného Komisí. „Podle zpráv OSN čelí devadesát procent domácností vážnému nedostatku vody a míra podvýživy prudce roste,“ dodává text s tím, že „prakticky celá populace Gazy je ohrožena hladomorem, přičemž děti a zranitelné osoby jsou v obzvláště dramatické situaci“.

Schválení návrhu vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň patnáct z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto patnáct zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel Unie. O návrhu se diskutovalo na úterním jednání velvyslanců členských států; deset zemí ho jasně podpořilo a některé se vyslovily i pro přísnější opatření v oblasti obchodních sankcí. Dostatečnou podporu se ale najít nepodařilo. Proti byly Česko, Rakousko, Maďarsko, Řecko a Bulharsko, zatímco Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr chtějí o návrhu dále jednat.

Začátkem července šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Izrael souhlasil s rozšířením humanitárního přístupu do Gazy, včetně zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. EU zveřejnila šest požadavků a podle informací nejmenovaného unijního představitele je Izrael plní jen částečně. Veškeré informace z oblasti navíc není možné nezávisle ověřit, protože Izrael zástupcům unijního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) zatím neumožnil vstup do Gazy.

Británie a Francie se chystají uznat Stát Palestina

Pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru, uzná Británie v září existenci Státu Palestina, prohlásil v úterý britský premiér Keir Starmer. Současně zdůraznil, že vzkaz teroristům z Hamásu se nezměnil: palestinské hnutí podle něj musí ihned propustit všechna rukojmí, souhlasit s dohodou o příměří, odzbrojit a akceptovat, že se nebude podílet na budoucí vládě v Gaze. Izraelská diplomacie britský plán na uznání palestinské státnosti odmítla.

Minulý týden oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, že jeho země hodlá v září uznat Stát Palestina. Francie pak ve středu spolu s dalšími čtrnácti státy vyzvala ostatní země, aby také vyjádřily tento záměr. K její iniciativě, přijaté na konci dvoudenní konference o dvoustátním řešení konfliktu v New Yorku, se připojila například Kanada nebo Austrálie.

Naopak Lipavský nepovažuje uznání Státu Palestina za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. K takovému kroku musí vést vzájemná dohoda, řekl na tiskové konferenci v pražském Černínském paláci. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Je to o nějakém dialogu, který je potřeba vést,“ dodal.

Humanitární pomoc bude podle ministra pokračovat, jeho úřad hledá další možnosti. Za letošní rok Česko poskytlo do Gazy pomoc za více než 24 milionů korun, oznámil Lipavský. Je podle něj ale důležité, aby podpora nekončila v rukou Hamásu a následně na černém trhu.

Nahrávám video

Poslední varování před hladomorem

Dochází k nám opravdu znepokojivé svědectví o tom, co se v Gaze děje, řekl vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. „Naplňují se ty úplně nejhorší predikce, to znamená, že hladomor v tuto chvíli nastupuje.“ Dodal, že například více než dvacet procent populace trpí katastrofickým nedostatkem potravin. „To v podstatě znamená, že několik dní nejedí,“ uvedl.

Zprávy mezinárodních institucí jsou podle něho posledním varováním, které mezinárodní komunita a Izrael dostávají, aby výrazně změnily situaci v Pásmu Gazy. „Konkrétně to znamená několik věcí. Musí se okamžitě otevřít přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, musí se obnovit systém této pomoci.“ To podle něho není jen o přísunu potravin, ale i o přístupu ke zdravotní péči, pitné vodě, základním potřebám, zajištění bezpečnosti a k zamezení masivních přesunů populace. Ilustroval to tím, že Gazané nyní žijí na třinácti procentech celkové rozlohy Gazy, dochází tedy k extrémní koncentraci lidí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 51 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...