Idea vlastního státu byla silnější než obavy o život, říká o legionářích šéf muzea

Nahrávám video

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

O vzniku nového státu se lidé dozvídali postupně. První informace dorazila z Vídně prostřednictvím takzvané Andrássyho nóty, tedy nóty rakousko-uherského ministra zahraničí Gyuly Andrássyho, který odsouhlasil mírové body tehdejšího prezidenta USA Woodrowa Wilsona a souhlasil tak se sebeurčením národů monarchie, popsal historik Carbol z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Informaci poté zveřejnila pražská redakce Národní politiky. „Obyvatelstvo si tento krok k případným mírovým jednáním vyložilo jako kapitulaci monarchie, její pád, její destrukci a začalo v ulicích slavit a vyhlašovat nový stát,“ uvedl historik.

Podle historičky Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu Akademie věd česká společnost očekávala každým okamžikem, kdy se Habsburská monarchie zhroutí. V říjnu 1918 ale podle ní docházelo zatím k provolávání samostatného státu, jaký charakter bude mít, zda půjde o republiku, se diskutovalo a rozhodlo až postupně, dodává.

„Spojení se Slováky byl sňatek z rozumu“

Soužití se Slováky podle něj zcela přirozené nebylo, ale nebylo také žádným velkým překvapením. „Trojice zakladatelů státu T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Rastislav Štefánik v zahraničí od prvních krůčků, které dělali směrem k samostatnému státu, tak mínili ve prospěch Čechů a Slováků,“ připomněl.

Z dnešního pohledu s historickým nadhledem Carbol míní, že rozhodnutí bylo „velice moudré a správné, a oběma státům přineslo velký benefit“.

Vznik Československa tak Češi a Slováci jednoznačně vítali, nicméně Carbol podotýká, že v zemi nežily jen tyto dva národy, ale také menšiny, které k novému státu tak vřelý vztah neměly. „Zejména Němci a Maďaři museli vnímat to, že žijí na území státu, ve kterém už nedominují, jak byli zvyklí v Rakousku-Uhersku,“ poznamenal.

Nepřátelští sousedé

„V rámci Evropy jsme se díky našim legionářům mohli řadit mezi vítězné státy. Byla to vlastně kuriozita – stát, který neexistoval, už disponoval velmi významovou bojeschopnou armádní silou,“ doplnil Carbol. Co do velikosti a síly historik tehdejší meziválečné Československo označil za „středoevropskou velmoc“.

Kvůli nedotvořeným hranicím ale republika neměla příliš vřelé vztahy se sousedy, zlepšovat se dle historika začaly až postupem času. Jako příklad uvedl hranici s Maďarskem a v oblasti Těšínska s Polskem.

Legionáři jako významná síla na východní frontě

Před 110 lety, ještě za první světové války, se začala formovat takzvaná Česká družina, což byla jednotka dobrovolníků složená z Čechů žijících v Ruském impériu a později též z válečných zajatců. Ve stejné době vznikla na Západě i rota Nazdar, ta však v roce 1915 zaniká a právě legie v Rusku se prosazují při dějinných úlohách vzniku našeho státu, popsal Charfreitag.

Milníkem je podle Charfreitaga nasazení českých vojáků u Zborova, které označil za „historický moment, jenž změnil spád dějin“. Z armády necelých pěti tisíců mužů se rozrostla do desetitisícových čísel a stala se důležitou hybnou silou na východní frontě, podotkl.

Naprosto zásadní pro zrození legií bylo vlastenectví, míní Charfreitag. „U zrodu legií byl Sokol, který tvořil ducha armády. Legie věděly, proč chtějí vlastní stát a proč na něj mají právo, a v tomto duchu vystupovaly,“ vysvětlil. „Tato myšlenka byla silnější než obavy o vlastní život,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...