Je nutné, aby ukrajinští uprchlíci přešli do českého systému sociálních dávek, zní od nevládních organizací

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek označil dosavadní dvouleté začleňování ukrajinských běženců za „příběh velkého úspěchu“, byť existují také negativa. „Mě třeba trápí, že 58 procent ukrajinských uprchlíků se nachází pod hranicí příjmové chudoby, polovina ukrajinských středoškoláků nechodí na střední školu, což je z hlediska integrace velmi špatné číslo,“ řekl Rozumek. Zlepšit by se podle něho měla psychologická pomoc běžencům, senioři se podle Rozumka potýkají s problémy s příjmy.

V současnosti má českou dočasnou ochranu přes 380 tisíc běženců z Ukrajiny. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přichází týdně kolem 1300 uprchlíků, což je podle ní stále vysoký počet. Rozumek poznamenal, že situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře a Západ by měl její čelení Rusku stále ze všech sil podporovat. „Lidé se v podstatě nevrací, přicházejí stále noví. A pokud se stane, že padne třeba Charkov, tak to může být nová vlna uprchlíků do Evropy,“ varoval.

Práce pod úrovní kvalifikace

Zmocněnkyně ocenila, že zhruba 120 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou je ekonomicky aktivních. „Z čeho ale máme menší radost, je to, že ještě stále velká část uprchlíků, 61 procent, pracuje pod svou kvalifikací, tudíž v těch oblastech, které jsou spojené spíše s nižšími výdělky,“ řekla. Vedle výuky češtiny a snazšího uznávání kvalifikací je také podle Šimáčkové Laurenčíkové potřebné zaměřit se na částečné úvazky. „Velká část ukrajinských příchozích nám pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly,“ poznamenala.

Za jeden z prvořadých současných úkolů označila vládní zmocněnkyně přesun co největšího počtu ukrajinských uprchlíků z nouzového do běžného ubytování. V takzvaném nouzovém ubytování žije asi 27 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, těm zranitelným bydlení hradí stát. Od září ale budou moci bydlet zdarma jen devadesát dní.

„Bude zapotřebí ubytovny pravděpodobně redukovat v kapacitách, což vytváří nějakou možnost nebo podmínky pro to, aby ze systému byly vyňaty ty, které třeba nejsou tak dobré,“ míní ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

„Finalizujeme takzvané standardy, aby ti, kteří budou dál bydlet v ubytovacích zařízeních už za úplatu, bydleli v nějakých standardních podmínkách, nikoliv v podmínkách, které jsou rizikové,“ slíbila zmocněnkyně.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové počet lidí v nouzovém ubytování klesá, někteří ale neodcházejí do bydlení stabilního. „Tím, jak bude přicházet od září zásadní změna, konec roku bude velmi složitý,“ míní Faltová.

Je podle ní nutné, aby ukrajinští běženci přešli od příštího roku do českého systému sociálních dávek. „Pokud toto dobře nezvládneme, můžeme se dostat do situace, kdy uprchlíci budou ve velkých sociálních problémech,“ míní Faltová. Vládní zmocněnkyně podotkla, že teprve potom, co běženci budou vpuštěni do systému běžných dávek, bude tento systém efektivní a spravedlivý.

„Stát by mohl i nějak jasně a transparentně komunikovat, co zamýšlí, jaký pobytový status jim nabízí, když jim skončí ochrana,“ upozornila ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová. Myslí si, že pozice resortu vnitra je taková, aby se ještě jednou prodloužila dočasná ochrana, a tím pádem se vytvoří další prostor pro nejasný pobytový status a nejistota pro zaměstnance a zaměstnavatele. „Na celoevropské úrovni se o tom uvažuje, ale my můžeme být těmi lídry. Můžeme nabídnout, že Česká republika ten pobytový status vymyslí a nabídne tak, aby třeba lidé, kteří v Česku chtějí zůstat, měli nějakou pobytovou jistotu,“ doplnila Krchová.

Nahrávám video

Mezi běženci je v Česku podle vládní zmocněnkyně zhruba 97 700 dětí. Programová ředitelka obecně prospěšné společnosti Meta Kristýna Titěrová sdělila, že se vzdělává 50 tisíc ukrajinských dětí. „Jsou stále děti, které jsou mimo vzdělávání, dokonce i děti, které jsou v povinné školní docházce,“ upozornila. Podle Titěrové je nutná dlouhodobá podpora ukrajinských dětí. „Po roce jazykové přípravy je obrovský propad v podpoře,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 9 hhodinami
Načítání...