Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ve čtvrtek podepsal v Pentagonu první velký nákup americké zbrojní techniky pro českou armádu. Jde o dvanáct vrtulníků včetně zbraňových systémů, munice a školení pilotů i pozemního personálu. Za balíček zaplatí Česko více než 14,5 miliardy korun. Podle generálního štábu se armáda díky vrtulníkům výrazně zmodernizuje a zbaví se závislosti na ruských strojích, které nyní využívá.
S americkým ministrem Markem Esperem se Metnar sešel v Pentagonu, centru velení americké obrany. Podle Metnara čtvrteční podpis dokumentu završuje více než pětiletý akviziční proces. „Je to určitý milník v česko-amerických vztazích,“ poznamenal.
Ze Spojených států tak dostanou čeští vojáci v příštích letech „systém H1“, tedy osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje, které armáda získá nejpozději v roce 2023, nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.
Tucet strojů získá Česko od firmy Bell formou mezivládní dohody a zaplatí za ně 14,6 miliardy korun bez DPH. Budou nové, jejich výroba se právě plánuje a podle smlouvy bude z části probíhat i v České republice. „Z celého objemu dvanácti vrtulníků bude tvořit více než třicet procent zapojení našeho domácího průmyslu,“ upozornil ministr obrany Metnar.
V ceně je kromě vrtulníků výcvik pilotů i personálu, vybavení zbraňovými systémy, munice či údržba. Potřebu pořízení nových strojů armáda zdůvodňuje náhradou stárnoucích bitevních helikoptér i nutností přerušit závislost na technice dodávané z Ruska.
Helikoptéry sovětské provenience s sebou totiž přináší potíže při servisu, údržbě, dodávkách náhradních dílů nebo při takzvané interoperabilitě v NATO, tedy při spolupráci se spojenci. „Je to velký krok a velký posun ve schopnostech Armády České republiky,“ poznamenal.
Nákup z USA je symbolem spolupráce uvnitř NATO
Čtvrteční podpis smlouvy představuje vůbec první velký nákup vojenské techniky pro českou armádu od amerických výrobců. Pro Spojené státy ale není na prodeji tuctu vrtulníků nejdůležitější ekonomická stránka obchodu, jeho symbolická hodnota je daleko vyšší.
„Je to vybavení, které je vhodné pro vaši armádu. Odpovídá roli České republiky v NATO. A je to také znamení ostatním spojencům, co mají udělat,“ vysvětlil bezpečnostní analytik společnosti CNAS Jim Townsend. Sám zastával po dvě dekády vysoké pozice v Pentagonu, byl u přijetí Česka do NATO a sledoval také modernizaci tuzemské armády.
Ostatně ministr obrany Metnar chce návštěvu USA využít vedle podpisu smlouvy i k rozhovoru se spojeneckým státem. S americkým ministrem Esperem hodlá hovořit také o další vojenské spolupráci v NATO nebo při společných zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. Prezident Donald Trump by totiž uvítal ukončení vleklého afghánského konfliktu a USA se proto snaží uzavřít dohodu s povstalci z hnutí Taliban.
Townsend také očekává, že prezident Trump už nebude Prahu tolik kritizovat kvůli menším výdajům na obranu, než jsou dvě procenta HDP, ke kterým se Česko už dříve zavázalo.
Vstupujeme do 21. století, vítá nákup Opata
Nákup amerických vrtulníků přivítal náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Za mě je to z hlediska schopností Armády České republiky krok do 21. století, protože v podobě systému H1 dostává armáda schopnost, která je velice důležitá pro podporu pozemních sil včetně nových technologií,“ řekl. Nákup považuje za rozhodující krok pro tuzemské vrtulníkové letectvo.
Podle ministra Metnara nové stroje posunou české vojenské schopnosti z hlediska podpory pozemních a speciálních sil či při transportu vojáků a zraněných. „A to nejenom v rámci cvičení, ale i v rámci možnosti nasazení do misí,“ zdůraznil. V misích budou podle něj vrtulníky použity, „pokud k tomu nazraje čas“.
Ani podle Opaty nebudou vrtulníky nasazeny v současných operacích ihned po dodání. „Odpověď je ano, počítáme s nasazením vrtulníků do operací v momentě, jak bude dokončen výcvik,“ poznamenal.
Výcvik podle Opaty potrvá asi rok až rok a půl a začne ještě před dodáním strojů, se kterým se počítá v roce 2023. „Bude nějakou dobu trvat, ale nebude to nic markantního, protože necvičíme nové piloty, cvičíme velice dobře vycvičený personál, který se přeškolí jenom na nový typ vrtulníku,“ podotkl. Doplnil také, že v současných operacích je nemyslitelné nasazení vojáků bez vrtulníkové podpory.
Rovněž on očekává, že začlenění amerických vrtulníků do české armády by mohlo povzbudit další státy, aby si Venom a Viper pořídily. „Koncept H1 má potenciál pro střední a východní Evropu,“ soudí.
Vedle Spojených států bude Česko teprve druhou zemí, která bude mít stroje Venom ve výzbroji. Vipery už kromě Američanů používají i Pákistánci, objednaly si je i vzdušné síly Bahrajnu.
Jedovatý Venom
Víceúčelový Venom, což v češtině znamená jed, bude plnit různé úkoly, kromě přepravy vojáků může jednotky i palebně podporovat. „Odvoz raněných, vzdušné výsadky, humanitární a zásobovací operace. Posádku vrtulníku tvoří dva piloti a dva palubní střelci. Na palubu může vzít osm vojáků,“ popsal pilot vrtulníku a člen výběrové komise Miloslav Synek.
Dva velkorážní kulomety, které Venom má, se dají doplnit další výzbrojí, třeba neřízenými nebo laserově naváděnými raketami. „Kromě humanitárních operací je kulometná výzbroj na palubě vždy. Použití neřízených nebo řízených raket záleží na rozhodnutí velitele a druhu operace,“ vysvětlil Synek.
Zmije Viper
Na rozdíl od Venomu bude mít bitevní vrtulník Viper, v překladu zmije, jediný úkol: bojovou podporu pozemních sil. „Kromě palební podpory jsou to ještě úkoly velení a řízení vzdušného průzkumu nebo třeba ničení zásobovacích tepen na území nepřítele,“ plánuje pilot a člen výběrové komise Synek.
Hlavní zbraní stroje je automatický kanon, v podvěsech ale může nést další zbraňové systémy od neřízených nebo laserově naváděných raket až po protitankové a protiletadlové střely. „Výzbroj je opravdu masivní. Může ničit různé cíle – od živé síly až po zodolněné cíle a obrněnou techniku a letadla,“ popsal Synek.
Nové vrtulníky dodají Spojené státy české armádě do čtyř let, tedy nejpozději do konce roku 2023. Vojáci se rozhodli pro kombinaci osmi víceúčelových vrtulníků Venom a čtyř bitevních strojů Viper. Z 85 procent jde o konstrukčně podobné stroje, což zlevní jejich údržbu.
O konkrétní kamufláži, které stroje dostanou, rozhodnou experti Vojenského historického ústavu. „Používáme světle hnědou, světle zelenou a šedou barvu. Kombinace barev je předmětem jednání,“ shrnul Synek.
Kromě vrtulníků plánuje armáda například nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za 50 miliard korun. S výběrem dodavatele začalo ministerstvo loni v prosinci, letos v říjnu předběžnou nabídku na dodání 210 strojů BVP doručily tři firmy: BAE Systems (vozidlo CV90), General Dynamics European Land Systems (GDELS; vozidlo Ascod) a Rheinmetall Landsysteme (vozidlo Lynx).
Ministerstvo také letos v červnu podepsalo smlouvu na dodávku 62 kolových obrněných vozidel Titus za víc než šest miliard se společností Eldis Pardubice s. r. o. Vozy by měla armáda dostat v letech 2022 a 2023.
