Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.

„Jsem pro to rozhodnutá už někdy od gymnázia, když nám učitelka biologie posílala na prohlédnutí lidské kosti při výuce anatomie. Došlo mi, že přesně nějakým takovým způsobem chci být užitečná i po smrti. Pro učitele byla vzácnost, že mají lidské kosti, a dokonce i lebku! Přišlo mi, že je škoda těla pálit, když se na nich můžou děti učit,“ popsala ČT svou motivaci pro darování těla vědkyně Adéla Šimková.

Podle osmi oslovených lékařských fakult už se takto rozhodlo poskytnout své tělo po smrti k výukovým a vědeckým účelům téměř 15 400 lidí v Česku. Největší počet smluv s dárci uzavřela 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, která jich eviduje kolem šesti tisíc. Počet nových dárců je podle Naňky meziročně stabilní, a to kolem dvou set.

Přes tři tisíce smluv má pak v registru brněnská Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (MUNI). Podle tamního přednosty Anatomického ústavu Marka Joukala loni s dárci podepsali přes čtyři sta nových smluv. „Pro ilustraci v roce 2020 bylo uzavřeno 97 smluv a v loňském roce 409 smluv,” dodává. Hlavní příčinou nárůstu je podle něj větší povědomí veřejnosti o této možnosti.

Zájmu o dárcovství pomáhá medializace

Rostoucí zájem o darování těla v posledních letech pozoruje také přednosta Ústavu anatomie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Kachlík. „Do roku 2022 jsme uzavírali přibližně 250 až 280 smluv ročně. Prvních 500 dárců uzavřelo smlouvu s 2. LF UK už v roce 2023, a tento trend se nám daří udržet," poznamenal.

Přes tisíc registrovaných dárců mají také v anatomických ústavech lékařských fakult v Hradci Králové, Ostravě nebo Olomouci. Všechny se shodují, že loni zaznamenaly nárůst uzavřených dárcovských smluv. „Důvodů je více. Možnost sepsání ‚Písemného souhlasu k poskytnutí těla pro účely vědy a výzkumu‘ byla medializovaná – příspěvek v televizi, informace v rádiu, případně na webových stránkách menších měst a podobně,“ říká sekretářka Ústavu normální anatomie Dita Raiskubová. Navíc podle ní loni zřídili na olomouckém hřbitově pietní místo pro dárce těl.

Více těl pro ověřování nových medicínských postupů

Pro většinu lékařských fakult jsou současné počty dárců dostatečné. Na 2. Lékařské fakultě UK mají podle přednosty Kachlíka dostatek dárců pro výuku vysokoškolských studentů, uvítali by ale nové pro postgraduální výuku, experimentální operace nebo ověřování nových medicínských postupů. Větší počet dárců by ocenili také na 1. Lékařské fakultě, zde ale podle přednosty Naňky naráží na prostorové a finanční limity.

Největší procento lidí, které smlouvy podepisují, je v důchodovém věku. „Dárci se rekrutují ve věku od cca 25 do 80 let, kdy nejvíce dárců je ve skupině 60+ let,” popisuje vedoucí Ústavu anatomie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Omid Moztarzadeh. Podle Naňky už ale nejsou úplnou výjimkou i výrazně mladší lidé. „Přibývá dárců, kteří studují na středních školách,” potvrzuje i Marek Joukal z LF MUNI.

Vděk či pomoc vědě

Snaha být prospěšní i po smrti a vrátit medicíně to, co sami dostali – ať už šlo o záchranu života, nebo jeho výrazné zlepšení. To označuje Naňka za nejčastější důvody lidí pro podpis dárcovské smlouvy. „Darování svého těla berou jako splátku za to, jak jim lékařská věda pomohla," podotkl.

Mezi motivy k darování se podle přednosty Ústavu anatomie 2. LF UK Davida Kachlíka objevuje i přání udělat poslední dobrý skutek nebo zkušenost s těžkou nemocí, která v dárcích posílila potřebu přispět k výuce budoucích lékařů a výzkumu. Podle vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů LF UK v Hradci Králové Radky Tobolkové se občas setkávají i s dárci, kteří za sebou mají několik operací a své rozhodnutí vysvětlují slovy: „Naše pooperační změny by mohly být pro studenty zajímavé a poučné.“

Roli ale mohou sehrát také špatné vztahy s rodinou nebo praktická stránka věci. „Vzhledem k tomu, že náklady spojené s pohřbem hradí lékařská fakulta, je i patrná finanční motivace u některých dárců,“ říká přednosta brněnského Anatomického ústavu Joukal.

Jak se k dárcům přidat

Ústav anatomie 2. Lékařské fakulty publikoval jednoduchý návod, jak se stát dárcem. Nejprve je třeba uzavřít darovací smlouvu s příslušným ústavem. Smlouva se vyhotovuje ve dvou kopiích, jedna musí obsahovat úředně ověřený podpis. Po jejím doručení zpět obdrží dárce potvrzené vyhotovení a průkazku dárce, kterou by měl nosit u osobních dokladů. O svém rozhodnutí by měl informovat i praktického lékaře nebo své blízké a předat jim druhou smlouvu. Pokud by o existenci smlouvy nikdo nevěděl, právě průkazka dárce má dotyčné obeznámit o potřebě kontaktovat anatomický ústav.

Fakulta následně zajistí převoz těla, které je využito k výuce studentů medicíny a dalším odborným vědeckým účelům. Tělo je nakonec zpopelněno a náklady spojené s pohřebními službami, včetně kremace, hradí fakulta. Dárce už při podpisu smlouvy určí, zda má být urna předána konkrétní osobě, nebo zda si přeje rozptyl na takzvané rozptylové loučce. Smlouvu je přitom kdykoli možné zrušit.

Někdy tělo nejde využít

V některých případech ale anatomické ústavy tělo přijmout nemohou. „Těla nesmí být poškozena nebo zdeformována těžkým úrazem nebo trpět závažnou patologií, aby struktury pro výuku byly dobře viditelné a zároveň nehrozilo riziko infekce,” vysvětluje přednosta Ústavu anatomie 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Zach. Využít ale nejde ani tělo, u kterého je nařízena soudní nebo zdravotní pitva.

Problémem bývá i váha zemřelého. „Také dárce vážící více než 130 kilogramů je pro nás technický důvod k odmítnutí vzhledem k manipulaci a skladování těla zemřelého dárce,” doplňuje Kachlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 1 hhodinou

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 6 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 8 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.