Jurečka: Životní minimum se od července zvýší zřejmě o pět procent

Nahrávám video

Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.

Vláda životní a existenční minimum už letos zvýšila, a to o deset procent s platností od 1. dubna. Inflace za sledované období byla ale vyšší. Jurečka řekl, že od 1. července by mělo minimum stoupnout zhruba o pět procent, nevyloučil ani další zvyšování v druhé polovině roku. Ministr chystá také úpravu dávek na bydlení. 

Vláda chce dopady vysokých cen kompenzovat také mimořádnou dávku pět tisíc korun na dítě pro část rodin nebo podporou flexibilních úvazků, schválila už i některé změny daní. Zdravotně postiženým hodlá Jurečka pomoci třeba podporou zaměstnavatelů, kteří jim dají práci, či úpravou příspěvku na dopravu. 

Předsedkyně poslanců opozičního ANO Alena Schillerová v ČT vládě vytkla, že nezvýšila životní a existenční minimum v dubnu rovnou o dvacet procent, jinak ale s návrhem souhlasí. „Je to krok správným směrem,“ dodala. „Počítáme s tím, že v případě životního minima je možné s ním pracovat i v dalších kvartálech. Budeme vývoj sledovat,“ sdělil.

Životní minimum pro samotného dospělého činí nyní 4250 korun. Podle zákona může vláda životní minimum zvýšit v řádném termínu od ledna, pokud za sledovanou dobu náklady na výživu a základní osobní potřeby vzrostou nejméně o pět procent. Částky může ale navýšit také mimořádně.

85 miliard na pomoc nejvíce postiženým rodinám

Celkově podle Jurečky jen letos půjde z rozpočtu na pomoc rodinám, lidem s postižením a dalším potřebným přes 85 miliard korun. „Není to žádných 85 miliard. Kdyby bylo, lidé by to pocítili. Pokud jde o sociální balíček, tak my jsme pro všechno, co zatím šlo parlamentem, zvedli ruku a zvedneme,“ řekla Schillerová s tím, že hnutí podpoří i další kroky, které mají pomoci chudším rodinám.

Bývala ministryně financí také podporuje zvýšení příspěvků pro lidi se zdravotním postižením. „Připomínám ještě rodičovský příspěvek, což jste také říkali, že ho zvýšíte,“ obrátila se na Jurečku. Ten řekl, že i navýšení tohoto příspěvku je možné. Teď činní 300 tisíc korun.  

Samek: Důležité jsou mzdy a platy, ne sociální dávky

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka je důležité, aby se vláda postarala o dobrý chod ekonomiky a růst mezd a platů. „Pak se nebudeme muset bavit o sociálních dávkách. Mzdy jsou to, na co by měli být lidé hrdí. To, že je budeme nutit, aby chodili na úřady práce, které jsou dnes přetížené, je nedůstojné. Naši zaměstnanci po tomhle netouží,“ řekl.

„Inflace přichází z ciziny. Je dovezena v rozhodující míře. Proto je potřeba postarat se o to, aby občané získali náhradu, ze které budou moci tu inflaci krýt především svou vlastní prací, ne sociálními dávkami,“ míní Samek. Zároveň ale dodal, že ČMKOS pochválí každý krok vlády, který má lidem pomoci.

Jurečka také uvedl, že růst minimální mzdy je možný, upozornil však, že je to tématem intenzivních jednání. Minimální mzda bude podle něj součástí debaty na červnové schůzi tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů. Minimální mzda činí od ledna 16 200 korun měsíčně, zvýšila se o 1600 korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že růst minimální mzdy by byl nezodpovědný. Proti se stavěl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), poukazoval na zátěž pro firmy a obchod.

Jurečka také řekl, že by bylo možné uspíšit navázání minimální mzdy na hodnotu průměrné mzdy plánované od roku 2024. „Nechci říkat konkrétní datum,“ uvedl. Schillerová upozornila na to, že navázáním na průměrnou mzdu by mohla minimální mzda i klesat. Musí být podle ní pojistka, aby tomu tak nebylo.

U zvýšení minimální mzdy je podle ministra práce problém s jejím provázáním na zaručené mzdy. Někteří zaměstnavatelé mluví o fatálním dopadu, upozornil. „Je třeba slyšet hlasy zaměstnavatelů, co firmy unesou,“ zdůraznil. Z vyjádření Schillerové vyplynulo to, že požadavek odborů zhruba odpovídá inflaci, zároveň ale chápe vazbu na zaručené mzdy.

Jurečka odhaduje schodek rozpočtu na 300 miliard

Jurečka v Otázkách Václava Moravce také řekl, že hospodaření státu by letos mohlo skončit odhadem se schodkem 300 miliard korun. Jasněji by však mělo být zhruba za dva měsíce. Schválený deficit rozpočtu činí 280 miliard korun. „Já si myslím, že to bude někde kolem hranice 300 miliard. Nerad střílím ta čísla, když jednání ještě probíhají,“ uvedl.

Velkou neznámou je nyní podle něj částka, kterou Česko dostane od Evropské unie na řešení uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi. Neví se ani to, kolik běženců vstoupí na český pracovní trh. Zmiňoval také náklady na pomoc k zmírnění dopadu inflace. Výdaje jsou a současný deficit neustojíme, podotkl.

Schillerová v diskusi uvedla, že výhodou vlády jsou vyšší příjmy, porostou ale i výdaje. Nynější schválený deficit pokládá za nereálný. Samek uvedl, že odbory volají po plánu národní ekonomické obnovy, s nímž by byl spojený zcela nový rozpočet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...