Kdo režíruje ruskou provokaci ohledně roku 1968, ptá se Votápek. Jindrák to odmítl jako „spikleneckou teorii“

Prezident Miloš Zeman odsoudil návrh ruského zákona, který by uznal účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka drží Zeman v otázce roku 1968 kontinuální pozici. Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek ale varuje, že současná provokace může sloužit k dalším krokům. „Trošku se bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij po schůzce s prezidentem Zemanem oznámil, že Moskva se drží česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a nadále odsuzuje jak okupaci Československa z roku 1968, tak následný pobyt sovětských vojsk.

Zeman ambasadora přijal kvůli návrhu ruského zákona, který chce za válečné veterány uznat právě účastníky srpnové invaze. Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman patří k politikům, kteří rok 1968 odnesli, říká Jindrák

„Už fakt pozvání velvyslance k jednání k prezidentovi v jakékoliv záležitosti je poměrně hodně silným signálem v diplomatické řeči,“ upozornil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který byl hostem Událostí, komentářů. „Považuju to za velmi vážnou záležitost, také pan prezident formuloval závěr tak, že pokud by ten zákon byl přijat, znamenalo by to vážné porušení česko-ruských vztahů.“

Nahrávám video

„Je dobře, že o tom politici hovoří, a je dobře, že hovoří jedním hlasem,“ dodal Jindrák. Návrhem ruského zákona se zabývali členové zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kteří iniciativu odsoudili a zároveň ocenili ministerstvo zahraničí za rychlou a důraznou reakci. Podobně se vyjádřili i senátoři, kteří konstatovali, že jde o pokus legitimizovat okupaci.

Prezident Zeman drží podle Jindráka v otázce roku 1968 kontinuální pozici. „Podobný případ se stal před rokem a půl při jeho návštěvě v Moskvě, kdy v den jeho příjezdu vyšel článek o tom, že okupace Československa v roce 68 byla vlastně bratrská pomoc. On tehdy reagoval velmi ostře, jak s premiérem Medvěděvem, tak s prezidentem Putinem to bylo předmětem jednání,“ připomíná události v listopadu 2017.

„Miloš Zeman patří k autentickým politikům, kteří opravdu rok 68, jak se říká lidově, odnesli. To znamená, že přišel o práci, přišel o budoucnost. Myslím si, že tolik politiků už dneska není. Takže ta osobní rovina v tom určitě hraje svoji roli,“ upozorňuje Jindrák.

Kontroverzní návrh zákona předložili poslanci ruské komunistické strany, kteří ke statusu vojáků, již se účastnili okupace, zorganizovali 30. května ve Státní dumě setkání u kulatého stolu.

Votápek: Provokace se někdy vyskytují na objednávku

„Ten kulatý stůl, to je provokace. Jenom musím říct, že ty provokace se někdy vyskytují, řekl bych, až na objednávku. V okamžiku, kdy pan prezident jede do Ruska, je v těžkém podezření, že bude hrát s ruskými kartami nebo ve prospěch Kremlu, tak se jako z udělání objeví příležitost, aby se projevil jako velký vlastenec tím, že odmítne nějakou dezinterpretaci roku 68. Tak se teď trošku bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvažuje analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.

Ředitel zahraničního odboru ale podobné úvahy rozporuje. „Já musím odmítnout takovou spikleneckou teorii, že si objednává někdo nějaké články v novinách, respektive kulatý stůl ve Státní dumě,“ uvedl Jindrák. „Skutečně si myslím, že reakce české strany, velmi ostré odmítnutí té věci, byla zcela na místě. Znovu odmítám dezinterpretaci v tom smyslu, a to jsou fake news, že prostě prezident si tady něco organizuje, aby mohl reagovat, aby byl pozitivně hodnocen, tak to není.“

Votápek připustil, že se „možná nešikovně vyjádřil“, a své pochybnosti vysvětlil. „Já jsem přeci neřekl, že to organizuje pan prezident nebo nedej pánbůh kancelář nebo česká strana, jenom říkám, že reagujeme velmi silně, reagujeme správně, pochopitelně, bráníme svůj zájem, ale připadá mi, že reagujeme až příliš zbytečně silně na provokaci z ruské strany,“ uvedl.

„Nevím, kdo to tam režíruje ze zákulisí, ale uvědomme si, že ruská zahraniční politika je řízena z jednoho centra a velmi často jsou při řízení ruské zahraniční politiky používány metody zpravodajských služeb. Ale vůbec jsem nechtěl naznačit, že je to snad role pana prezidenta, chraň Bůh. To jsem neřekl a ani jsem si to nemyslel,“ dodal.

Škoda, že prezident nebyl tak zásadový v případě Krymu, říká Strachota

Ruské snahy o dezinterpretaci dějin a postoj prezidenta Zemana v Událostech, komentářích komentoval také ředitel programu Jeden svět ve školách Karel Strachota. „Mě mrzí, že pan prezident nebyl takhle zásadový v případě okupace Krymu. Samozřejmě, dělo se to v úplně jiném čase, ale zároveň tam vidím určité podobnosti. Jako k nám nedávno na Ukrajinu přijížděli ruští vojáci, přijížděli do země, kterou považovali za svoji sféru vlivu, a tam jsem takhle zásadní odmítnutí neslyšel,“ uvedl.

„Ale jinak jsem samozřejmě rád, že v tomto případě čeští politici mluví všichni stejně,“ oceňuje jednotné odmítnutí ruské snahy o dezinterpretaci československých dějin. Současně však připomíná, že podobných pokusů o jiný výklad historie se už objevila řada.

„Děje se to často, Česká republika, my všichni jsme vystaveni ruské propagandě, hybridním vlivům, které dezinterpretují naši nedávnou minulost. Nemyslím si, že zrovna takhle konkrétní věc bude mít teď bezprostřední dopad, ale je to součást určitých pokusů znejistit i nás o tom, jak konkrétní události před rokem 89 probíhaly,“ varuje Strachota.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 25 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 42 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 47 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...