Ke stížnosti na zdanění církevních náhrad se připojili i senátoři z vládní ČSSD. K soudu odejde koncem týdne

K ústavní stížnosti na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích se připojili i tři senátoři vládní ČSSD. Především ji však podepsali politici konzervativní opozice z ODS a KDU-ČSL a také členové klubu Senátor 21. Autoři chtějí stížnost odeslat k Ústavnímu soudu do konce týdne.

K jedné ze tří ústavních stížností, které připravují odpůrci zdanění náhrad církvím prosazeného v Poslanecké sněmovně, se připojilo 42 senátorů ze čtyř klubů.

„Do konce tohoto týdne by měla být odeslána datovou schránkou na Ústavní soud,“ avizoval předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šilar. Senátoři přitom žádají o urychlené projednání žádosti, protože zákon má být účinný od počátku příštího roku.

Ke stížnosti, kterou připravili lidovci, se připojili také zákonodárci z ODS, klubu Senátor 21 a tři sociální demokraté: předseda ústavně-právního výboru horní komory Miroslav Antl, Jaromír Strnad a Pavel Štohl. Naopak nejpočetnější senátní klub STAN tak neučinil. Starostové totiž avizovali, že připraví vlastní stížnost.

Petr Šilar poznamenal, že rozhodnutí STAN nerozumí, předseda klubu ODS Miloš Vystrčil potom připustil, že by občanští demokraté mohli své podpisy připojit i ke „konkurenční“ stížnosti. „Celé to bude záviset na tom, do jaké míry se ty návrhy budou nebo nebudou překrývat,“ poznamenal.  

Argumenty stěžovatelů: Jen církve mají platit za restituce a zákon je retroaktivní

Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je lidovecká stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích.

Oba argumenty ale zpochybnil místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Odmítl, že by se zdanění týkalo restitucí. „Dotýkáme se danění finančních náhrad, které by měly vést ke spolufinancování církví, čili něčemu podobnému, co tady bylo od roku 48, kdy stát vyplácel provozní náklady a platy duchovních. Tato částka říkáme, že by měla podléhat danění,“ míní.

Nevzniká podle něj ani retroaktivita. „Jednalo by se o danění pouze od momentu, kdy by tento zákon nabyl účinnosti. Pokud by nebyl napaden u Ústavního soudu, tak u 1. 1. 2020, čili nikoli zpětně. Žádná retroaktivita v tomto zákoně obsažena není,“ upozornil.

Kříž ale argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

„Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného,“ dodal. Také místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija prohlásila zdanění náhrad „za velkou hanebnost“.

Jedna ze tří

Stížnost 42 senátorů je jednou ze tří, které zřejmě Ústavní soud kvůli zdanění církevních náhrad dostane. Kromě lidoveckých senátorů a senátorů STAN připravují ještě jednu lidovečtí poslanci. Ta je podle Výborného koncipována jiným způsobem než senátní, podle šéfa KDU-ČSL se budou obě doplňovat.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují, po roce 2030 by jej již církve neměly dostávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 10 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 11 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.