Koho vysílají strany do boje o krajská zastupitelstva? Prohlédněte si interaktivní analýzu webu ČT24

V letošních krajských volbách, které se uskuteční 2. a 3. října, se o přízeň voličů uchází téměř 10 tisíc kandidátů. V přehledné analýze přináší web ČT24 přehled o tom, jaké kandidáty vysílají jednotlivé strany do boje o křesla v krajských zastupitelstvech, a srovnává je mezi sebou z hlediska několika základních charakteristik – tedy podle jejich věku, zastoupení žen nebo počtu vysokoškolsky vzdělaných kandidátů.

Ve volbách do krajských zastupitelstev se o hlasy voličů uchází 9728 kandidátů na celkově 215 kandidátních listinách. Z největšího množství stran a volebních koalic si mohou voliči vybírat v Moravskoslezském a Jihočeském kraji, a to hned z 20 kandidátních listin. Nejmenší výběr budou mít naopak voliči v Královéhradeckém kraji, kde kandiduje pouze 12 politických uskupení.

Přes 44 procent ze všech kandidátů má vysokoškolské vzdělání. Pouze třetina ze všech kandidátů jsou ženy. Uchazečům o křesla v krajských zastupitelstvech pak letos je v průměru 49 let. Tyto charakteristiky kandidátů se ale poměrně zásadně liší podle krajů a typů politických stran.

Nejvíce kandidátů nasadilo SPD a hnutí ANO

Přes 63 procent všech kandidátů tvoří v letošních krajských volbách kandidáti stran zastoupených v dolní komoře parlamentu. Z šesti tisíc kandidátů sněmovních stran jich do volebního klání nejvíce vyslalo hnutí SPD, hnutí ANO a KSČM, nejméně naopak KDU-ČSL a TOP 09.

Z mimoparlamentních stran nasadila srovnatelně kandidátů jako sněmovní uskupení strana Rozumní bývalého kandidáta na prezidenta Petra Hanniga, s odstupem pak také Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Nejméně kandidátů vyslala do voleb naopak Moravská a Slezská pirátská strana – pouze jednoho.

Pouze 17 procent kandidátek má v čele ženu

Kandidující politické strany se od sebe odlišují také v podílu žen zastoupených na kandidátních listinách. Dvě třetiny všech stran mají tento podíl mezi svými kandidáty nižší než 30 procent. Na volitelných pozicích je žen zastoupeno ještě méně – na prvních třech místech všech kandidátek je to pouze 25 procent. Jen v 17 procentech kandidátek stojí v čele žena. Nejvíce lídryň je v Jihočeském kraji, kde ženy stojí v čele pěti z dvaceti kandidátních listin.

Největší počet žen kandiduje za Demokratickou stranu zelených, jejich kandidátku tvoří ženy z více než 80 procent. Nejméně jich naopak kandiduje za Moravskou a Slezskou pirátskou stranu, za Alianci národních sil a za stranu Volte Pravý Blok.

Se zastoupením žen jsou na tom podprůměrně také sněmovní strany, kdy se podíl žen u některých z nich dokonce pohybuje na pětině z celkového počtu jejich kandidátů. Nejvíce žen na kandidátkách tak má s 27 procenty hnutí SPD a KDU-ČSL, nejméně naopak ODS a TOP 09 s 20 procenty a hnutí Trikolóra s 18 procenty.

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných kandidátů má Moravská a Slezská Pirátská strana, za jejich stranu ovšem kandiduje pouze jeden kandidát. Velmi vysoký podíl kandidátů s vysokoškolským diplomem tak mají hned další v pořadí Ústecké fórum občanů a KDU-ČSL – obě uskupení dosahují podílu okolo 80 procent. Naopak nejmenší podíl kandidátů s vysokoškolským titulem má se šesti procenty DSSS a se sedmi procenty Národní demokracie.

Ze sněmovních stran pak přesahuje podíl 70 procent ještě ODS a TOP 09, naopak nejmenší podíl takových kandidátů má s 37 procenty KSČM a s 23 procenty SPD.

Kandidáty Pirátů a KSČM od sebe dělí v průměru 16 let

V průměru nejstarší kandidáty vyslala do voleb Aliance národních sil, která se uchází o hlasy voličů v Jihočeském kraji. Jejich 10 kandidátům je v průměru téměř 68 let. Naopak nejmladší kandidátku s průměrným věkem 27 let má strana Mladí pro Pardubický kraj. U většiny stran se průměrný věk kandidátů pohybuje v rozmezí mezi 42 a 54 lety.

Ze stran, které se ucházejí o hlasy voličů ve všech krajích, mají v průměru nejstarší kandidáty KSČM a SPD. Naopak nejmladšími jsou z těchto stran Piráti, jejichž kandidáti mají průměrný věk přes 37 let. Věkový rozdíl mezi pirátskými a komunistickými kandidáty je tak v průměru více než 16 let.

V čele kandidátek jsou většinou starostové, hejtmani nebo jejich náměstci

Všichni kandidáti v krajských volbách mají zároveň povinnost na volebním lístku uvést svou profesi. Web ČT24 se ve své analýze zaměřil na povolání kandidátů stojících v čele jednotlivých krajských kandidátek. Z dat vyplývá, že si strany své lídry nejčastěji vybírají z řad starostů, hejtmanů, jejich náměstků nebo z krajských a komunálních zastupitelů.

Častěji zastoupeni jsou také učitelé, vysokoškolští pedagogové, ředitelé různých společností a organizací nebo podnikatelé.

Povolání lídrů krajských kandidátek
Zdroj: ČT24

Nejvíce žen kandiduje v Libereckém kraji a na Vysočině. Nejméně v Plzeňském kraji

Podíl žen na kandidátních listinách se ale neliší pouze podle stran a volebních koalic, které si kandidáty na své listiny vybírají. Vzájemně se od sebe odlišují také jednotlivé kraje. Zatímco kandidátky v Libereckém kraji a na Vysočině dosahují v průměru podílu 35 procent žen, v Plzeňském a Moravskoslezském kraji je to pouze 27 procent.

Nejvíce kandidátů s vysokoškolským vzděláním se uchází o hlasy voličů v Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji – a to téměř polovina. Naopak nejméně jich kandiduje v příhraničních oblastech v severních Čechách. Právě v Ústeckém kraji také kandidují v průměru nejmladší kandidáti ze všech krajů, naopak nejstarší kandidáti se uchází o hlasy voličů v Královéhradeckém kraji.

Do voleb v 91 letech

Nicméně nejstarším kandidátem v těchto volbách je sklář Jaroslav Hlubůček z Libereckého kraje. Ten ve svých 91 letech usiluje o křeslo za koalici Soukromníků a Svobodných. Je to tak dosud nejstarší kandidát v historii voleb do krajských zastupitelstev, ve kterých se hlasuje od roku 2000. Naopak osmnácti kandidátům je pouze 18 let, což je pro kandidaturu minimální věk.

Společně s volbami zástupců do krajských zastupitelstev proběhnou 2. a 3. října i volby do třetiny Senátu. Ty se od krajských voleb liší mimo jiné tím, že v nich zpravidla kandidují vzdělanější a starší kandidáti. Také v nich kandiduje ještě méně žen – letos je to pouze 16 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 16 mminutami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 22 mminutami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 5 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.