Ministerstvo školství ukončí pokusné ověřování takzvané kombinované výuky – střídání prezenční a distanční výuky – v základních školách a základních uměleckých školách dříve, než mělo v plánu. Podle úřadu tento režim zkouší omezený počet škol a vzorek neposkytuje reprezentativní výsledky pro systémové závěry. Zapojené instituce mají s touto výukou skončit nejpozději k 30. červnu, ověřování mělo trvat do roku 2028. Podklady vyhodnotí Národní pedagogický institut (NPI).
„Z dosavadních zjištění zároveň vyplývá, že kombinovaná výuka nebyla ve větším rozsahu využívána ani v zapojených školách a její realizace byla spojena s významnější organizační, personální a technickou náročností,“ stojí v dopisu ministerstva. Závěrečnou zprávu by měl NPI udělat do konce září.
Pokusné ověřování kombinované výuky začalo v základních, středních a základních uměleckých školách v reakci na zkušenosti s distanční výukou v době pandemie covidu-19 v únoru 2021. Od ledna 2026 se do něj zapojují jen ZŠ a ZUŠ, přičemž distanční výuka se nesmí využívat v prvním až třetím ročníku ZŠ. Do pokusného ověřování bylo podle dat ministerstva k letošnímu únoru zapojeno 23 škol.
Špatné načasování a nepředvídatelnost, zní kritika
Kvůli rozhodnutí přišla například soukromá Expediční základní ScioŠkola o právní rámec, ve kterém mohla fungovat. Zhruba sedmdesát dětí tak podle školy řeší, kde budou od září pokračovat. ScioŠkole vadí, že resort rozhodl o ukončení pokusného ověřování letos v květnu, ačkoliv předchozí dodatek počítal s pokračováním testování do roku 2028.
„Rozhodnutí ministerstva ukončit dlouhodobý projekt ze dne na den a uprostřed rozdělané práce považuji za fatální selhání státu jako předvídatelného partnera,“ sdělil spolumajitel Scio Jon Šotola. „Naším hlavním úkolem je teď postarat se o naše žáky a zaměstnance, každému z nich nabídneme místo v našich školách,“ dodal.
„To ověřování se jmenuje POKUSNÉ právě proto, že se něco zkouší a je možné to na základě průběžného vyhodnocení přerušit či zastavit, což jsme udělali,“ uvedl na síti X Plaga. Nejde podle něj o právní nárok a nemá na něm být stavěno trvalé fungování škol.
Krok resortu kritizuje například poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). „Vzdělávací systém se nachází ve fázi transformace a stát má být pro odvážné ředitele a aktivní rodiče předvídatelným partnerem, nikoliv nepřítelem, který jim ze dne na den hází klacky pod nohy,“ uvedla.
Zajíčková kvůli tomu chce oslovit ministra školství Roberta Plagu (za ANO) prostřednictvím poslanecké interpelace a otevřít odbornou debatu nad dopady rozhodnutí, informovala ODS v tiskové zprávě.
Horší přístup k technologiím pro děti z chudších rodin
Podle zprávy České školní inspekce může kombinovaná výuka zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání. Žáci z chudších rodin se potýkají například s horším přístupem k technologiím či s nevhodným prostředím k učení doma.
Pozitivní dopady tohoto způsobu vyučování se podle inspekce častěji objevily na SŠ, zatímco ZŠ většinou výrazný posun ve výsledcích žáků nezaznamenaly. Distanční část se podle inspekce často blížila spíš běžné domácí přípravě než samostatné nové formě vzdělávání.
ScioŠkola uvedla, že její model nespočíval v prostém střídání on-line výuky a prezenčních dnů. On-line prostředí podle ní bylo nástrojem pro individualizaci výuky. Podle vedení školy hodnocení pokusného ověřování sledovalo především organizační a formální aspekty kombinované výuky, ale méně postihovalo pedagogické přínosy, například rozvoj samostatnosti, schopnosti řídit vlastní učení či práci v digitálním prostředí.
Podmínky kombinované výuky pro střední a vyšší odborné školy a konzervatoře upravuje od ledna 2026 novela školského zákona. Rozsah distančních prvků ve výuce nesmí přesáhnout 40 procent vyučovacích hodin ve školním roce.
