Komunistický režim se začal drolit v Teplicích. Ekologické demonstrace ukázaly, že se lidé už nebojí

Nahrávám video

Sametové revoluci předcházely – už několik dní před zásahem na Národní třídě – protesty v Teplicích. Za demonstracemi, které se staly předzvěstí pádu režimu, přitom stál na první pohled nepolitický motiv – čisté ovzduší. Kvůli neúnosné smogové situaci dotlačili tepličtí občané 13. listopadu 1989 tamní funkcionáře k veřejné debatě.  Byl to první takový dialog, se kterým komunisté souhlasili. Samotné setkání se pak uskutečnilo o týden později, když už se politický systém po dění v Praze hroutil.

Extrémní smogová situace na severu Čech trvala v roce 1989 už od poloviny října. Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren několikanásobně překračovaly limity. Podle odborníků celodenní průměrné koncentrace oxidu siřičitého tehdy přesahovaly 1000 mikrogramů na metr krychlový, limit byl v té době přitom 150.

„Nedala se přejít ulice, byla žlutá mlha. Na každém autobusu jezdily dva žluté praporky, což byl symbol toho, že je inverze, nevycházejte ven,“ uvedl jeden z účastníků teplických protestů Jan Sajdl. 

„Kdo poslouchal cizí rádio, věděl, že to nebude úplně v pořádku a všichni věděli, že se takhle nedá žít,“ dodal Sajdl, který byl tehdy součástí místního undergroundu. V Litvínově, Mostě nebo Děčíně se proto uskutečnily demonstrace, na nichž místní občané protestovali proti katastrofálnímu stavu životního prostředí v regionu.

Situace se vyhrotila především v Teplicích, kde se lidem 13. listopadu opakovanými protesty podařilo dotlačit představitele města ke slibu veřejné debaty. To ukazovalo slábnoucí moc tehdejšího režimu a signalizovalo, že už se lidé přestávají bát.

Ekologické protesty vedl šestnáctiletý student

Žlutošedá mlha páchla a byla podle pamětníků už tak silná, že nebylo možné dohlédnout přes pět metrů. Zatímco vedení města vydávalo stále stejná nařízení, aby Tepličtí vůbec nevětrali a nevycházeli raději z domu, Zbyšek Jindra, tehdy šestnáctiletý student zapojený do teplického undergroundu, se rozhodl začít jednat a organizoval protesty.

„Myslím, že jeho hlavní motivací k ekologické demonstraci bylo to, že jeho sestra měla z ovzduší zápaly plic, mononukleózu i jiná bolestivá onemocnění − tím žil,“ vyprávěla České televizi Zbyškova matka. (Její syn později – v roce 1996 – tragicky zahynul při autonehodě.)

„Nikdo tehdy nevěděl, co bude, jestli se třeba bude střílet,“ popsala vyhrocenou situaci tehdejších demonstrací. Jejich organizaci svému synovi ale nerozmlouvala – ani nemohla, až do poslední chvíle o ní totiž podle svých slov nevěděla.

Nahrávám video

Zbyšek Jindra se rozhodl navzdory doporučení úřadů dostat naštvané spoluobčany do ulic. Společně se svým kamarádem Davidem Krčmářem vyrobili letáky, které lidi vyzývaly, aby v sobotu 11. listopadu přišli na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnes Benešovo náměstí) a vyjádřili nesouhlas s „nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva“.

„Zbyšek za mnou přišel na konci října. Pak jsme udělali tři sta letáků, já jsem je psal na psacím stroji,“ vzpomínal na události Krčmář. Letáky se mladým mužům podařilo rozšířit po městě i díky známým z undergroundového prostředí. Do distribuce se zapojili i lidé, kteří měli zkušenosti ze šíření ilegálních Lidových novin a dalších zakázaných tiskovin.

Mladíkům se tak během krátké doby podařilo umístit všechny archy na autobusové zastávky, zdi veřejných budov či lampy, část letáků roznesli přímo do poštovních schránek. Při tom se ale nevyhnuli pozornosti Veřejné bezpečnosti.

„Naložili nás do žigulíku a odvezli na okresní komisařství. Tam nás drželi asi čtyři hodiny. Nadávali nám, křičeli na nás, co si to dovolujeme. Samotný výslech byl ale v klidu, nepamatuji si ani, že by po mně chtěli třeba nějaká jména,“ popsal v roce 2009 v rozhovoru pro iDNES Jindrův spolupracovník Jindřich Uhlíř. Akci se tak policii překazit nepodařilo.

Demonstrace v Teplicích roku 1989
Zdroj: Miroslav Rada/ČTK

Demonstrovali mladí i jejich rodiče

V sobotu 11. listopadu se začali na náměstí scházet první demonstranti – celkem jich přišlo asi osm stovek. Většinou to byli mladí, někteří z nich měli plynové masky nebo roušky přes ústa. Vedle náctiletých z punkových kapel a studentů konzervatoře přišli i nespokojení rodiče. Všichni skandovali jen hesla o čistém vzduchu, takže policii nedali záminku k zásahu.

O den později se již na náměstí shromáždilo přes tisíc lidí a začaly drobné potyčky s ozbrojenými složkami Veřejné bezpečnosti. Večer pak vznikla petice, která požadovala, aby vedení města uspořádalo veřejné shromáždění s občany o řešení ekologické situace.

„Lidé si na konci každé demonstrace řekli heslo ,zítra ve čtyři‘, takhle to bylo tři dny po sobě. Druhý den se odehrály konflikty s policejními složkami a vzešla z toho petice, s požadavky vůči představitelům moci ve městě,“ přiblížil Martin Fuksa, spoluautor knihy Inverze 89, která 30 let staré události připomíná. V ní jsou vůbec poprvé uveřejněny i dosud nikde nepublikované fotografie teplických demonstrací z roku 1989.

Studentovi z Prahy vypnuli mikrofon

V pondělí 13. listopadu převzal podepsané petiční archy předseda městského národního výboru a náměstí bylo opět plné lidí. Napětí ale postupně houstlo a policie dav z náměstí vytlačila. Ten se přesunul před sídlo okresního výboru KSČ, kde byl jeho tajemník Antonín Váňa silou shromáždění donucen, aby slíbil veřejnou debatu. Ta se měla konat za týden na zimním stadionu.

K setkání komunistických představitelů s demonstranty 20. listopadu opravdu došlo. Hlavním tématem už ale po událostech 17. listopadu na Národní třídě v Praze nebyla ekologie, ale politika.

„Tam vystoupil i pražský student Radovan Chmel, který chtěl přednést informace o tom, co se odehrálo 17. listopadu v Praze na Národní třídě, ale byl mu vypnut mikrofon, což lidé nesli s nelibostí a začali ze stadionu odcházet. Výsledek tohoto setkání tedy nebyl žádný, věci se už ale daly do pohybu a nedaly se zastavit,“ dodal Fuksa.

Nahrávám video

„Měli určitě dobře vymyšlené, jak nám to zdůvodní a jaká se budou dělat opatření, ale vždycky, když řekli jednu větu, tak začal celý stadion, těch sedm tisíc lidí, skandovat ,kdo za to může‘. To byl první pokus o nějakou komunikaci moci s nesourodou opozicí a bylo zajímavé, že je už v tuto dobu nepustili ke slovu, pak už se jen řešilo, kdo za to může – komunistická strana – a 17. listopad,“ dodal pamětník teplických událostí Sajdl.

Ani tehdy však ještě nebylo jasné, jaký bude další vývoj. „Všechny si nás fotili, ještě se vesele zatýkalo,“ říká účastník setkání Marek Fujdiak. Zlom podle něj přišel až s generální stávkou.

Teplice si listopad 1989 připomenou bruslením a koncertem

Teplické demonstrace v listopadu 1989 byly v celorepublikovém srovnání ojedinělé. Šlo o jedny z největších veřejných protestů od Palachova týdne na začátku roku. Specifické jsou i díky tomu, že za celou akcí stála především tehdejší undergroundová scéna, ne disent, který je se sametovou revolucí nejčastěji spojován.

Teplice si 30. výročí listopadových událostí letos připomínají několikadenní akcí Sametové Teplice. Na samotný 17. listopad je připraven celodenní program. „Zařadili jsme do něj odlehčenou akci, a to sametové bruslení na zimním stadionu v dobovém oblečení 80. let s hudebním doprovodem ve stylu 80. let,“ uvedl náměstek primátora Jiří Štábl (ANO). Od 12:00 hodin bude program na Benešově náměstí v centru města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 4 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 7 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 8 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.