KSČM se poprvé v historii nedostane do sněmovny. Vedení strany včetně Filipa rezignovalo

Nahrávám video

Komunisté se poprvé od revoluce nedostanou do sněmovny, získají zhruba 3,6 procenta hlasů. Vedení strany včetně předsedy Vojtěcha Filipa rezignovalo. Řízením jsou pověřeni Petr Šimůnek a Václav Ort. Už ve volbách v roce 2017 utrpěli komunisté debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii. Paradoxně ale dosáhli na největší porevoluční vliv: až do letošního dubna podporovali menšinovou vládu ANO a ČSSD, obsadili jednu z pozic místopředsedy sněmovny a vedli vlivný rozpočtový výbor.

„Rezignoval i celý výkonný výbor KSČM, ale až k datu mimořádného sjezdu 23. října,“ řekl Filip, který volební výsledek označil za zdrcující. Uvedl, že ho mrzí, že se nesjednotily levicové síly a lidé zvolili jiná řešení. „Uvidíme, jak to liberálně-konzervativní řešení, které vzešlo z voleb, bude fungovat ve prospěch občanů, a jak dlouho nebudou lidé vnímat nedostatek levicových návrhů,“ řekl.

Sobotní plánované jednání výkonného výboru komunistů okamžitou změnu ve vedení strany původně řešit nemělo. Ti, kteří doufali ve vstup do sněmovny, na něm chtěli ustavit poslanecký klub strany.

Komunisté získají zhruba 3,6 procenta, což je přibližně polovina výsledku z roku 2017. Tehdy měli 7,76 procenta a 15 mandátů, podobný výsledek označil Filip na jaře za cíl KSČM. „Velmi mě to překvapilo, protože před několika týdny i průzkumy veřejného mínění oscilovaly kolem pěti procent. Když jsem se setkával s občany, tak ani na náměstích, ani na ulicích při osobní kampani tomu nic nenasvědčovalo. Jednou z možných příčin je únava ze stávajících politických stran,“ sdělil Filip, kterému se podle jeho slov nepodařilo překlenout rozpory mezi levicovými stranami.

Kandidaturu na předsedkyni strany už oznámila europoslankyně Kateřina Konečná. S odkazem na lidovce zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. „KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin,“ uvedla. Výsledek voleb podle Konečné ukázal, že komunisty podporují stovky tisíc lidí. „Volby byly referendem o Andreji Babišovi, na což levice doplatila, a na to doplatí občané, kteří se budou mít hůř,“ řekla. 

Chyba v podpoře vlády?

Lídryně pražské kandidátky KSČM Marta Semelová vidí za neúspěchem strany toleranci vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). „Podle některých názorů nám ten podíl ublížil, ale na druhou stranu by bez nás asi těžko došlo k valorizaci důchodů, navýšení mezd a nakonec i k náhradnímu výživnému pro matky a samoživitelky,“ uvedla během sobotního odpoledne Semelová.

Faktickým podílem na vládnutí koalice ANO a ČSSD se mohl v Česku projevit takzvaný „efekt Mitterrand“ – situace, kdy francouzští komunisté po vstupu do vlády za prezidenta Francoise Mitterranda přišli o protestní hlasy voličů a doslova se z politické mapy Francie vytratili.

Ve snaze marginalizovat roli KSČM ve sněmovní politice tuto cestu v minulosti razil i sociální demokrat Jiří Dienstbier (to byla ČSSD ale ještě nejsilnější vládní stranou).

Volební zisky KSČM v posledních volbách
Zdroj: ČSÚ

Filip svůj odchod oznámil opakovaně

Už v září Vojtěch Filip oznámil, že na sjezdu 23. října funkci obhajovat nebude. Poprvé přitom oznámil odchod z čela KSČM už po neúspěchu ve sněmovních volbách před čtyřmi roky. Nakonec se ale rozhodl kandidovat znovu a v dubnu 2018 byl v roli šéfa KSČM potvrzen.

Definitivní odchod Filip avizoval i loni v říjnu po neúspěchu komunistů ve volbách do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Své funkce dalo tehdy k dispozici celé vedení strany, výkonný výbor KSČM ale rozhodl, že Filip povede stranu až do volebního sjezdu.

Kvůli koronavirové pandemii ovšem komunisté sjezd třikrát odložili a letos v dubnu se na jednání ústředního výboru KSČM nesešel potřebný počet členů pro Filipovo odvolání. Stranu tak dovedl až k volbám – a historicky nejhoršímu výsledku.

V parlamentu od svého vzniku

Komunisté vypadli ze sněmovny v roce stého výročí založení Komunistické strany Československa, předchůdkyně dnešní KSČM. Od 20. let minulého století přitom byli s výjimkou válečného období pevnou součástí československé a později české sněmovny.

Totalitní minulost mateřské partaje z KSČM v polistopadovém parlamentu desítky let činila subjekt se značně omezeným koaličním potenciálem. Tuto ideovou blokádu prolomila nejprve na krajské úrovni ČSSD, když komunisty před devíti lety přizvala do devíti krajských vlád, na celostátní úrovni poměry změnilo hnutí ANO po posledních sněmovních volbách.

V těch KSČM sice získala jen 7,76 % hlasů, díky patnáctičlennému poslaneckému klubu ale s hnutím ANO uzavřela dohodu o toleranci (a faktické podpoře) jeho menšinové vlády s ČSSD. Tolerance platila až do letošního 13. dubna a komunisté tak měli největší vliv na tuzemské vládnutí od listopadové revoluce.

Ideově strana zastává konzervativní levicové pozice. Za svůj programový cíl označuje zavedení socialismu, preferuje silný ochranářský stát a tradiční komunistický internacionalismus obrušuje nacionalistickými akcenty. Žádá odchod z NATO.

KSČM má s 26 200 členy nejsilnější členskou základnu ze všech politických stran v Česku. Počet jejích členů však stále klesá, ještě v roce 1998 bylo komunistů 140 tisíc, v roce 1992 dokonce přes 350 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 1 hhodinou

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 14 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 15 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.