Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje podpořit výstavbu obecních bytů miliardami korun. V nájmu, ať už městském, nebo komerčním, bydlí v Česku asi pětina domácností. Nejvíce takových bytů je k mání v Praze, přes 30 tisíc. Magistrát teď vytipoval vhodné pozemky, kde by mohly vyrůst další.
Budova bývalého dolního nádraží Praha-Libeň už je po rekonstrukci. Během několika let se stane centrem nové čtvrti s nájemními byty. „Vznikne tady přibližně 2300 bytů, které se budou postupně budovat,“ popisuje ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek.
Podobných center se teď v Praze připravuje patnáct. Do sedmi let v nich má být na osm tisíc bytových jednotek. „První projekty, které vzniknou na Praze 4, 5 a 10, by měly vzniknout v horizontu tří až čtyř let,“ dodává Urbánek.
Zájem o obecní bydlení se v posledních třech letech zvedl na trojnásobek. Důvodem jsou především drahé hypotéky. „Spustili jsme zatím první program za miliardu. Za to vznikne po celé republice zhruba pět set bytů a máme připraveno osm miliard v Národním plánu obnovy,“ uvádí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Lepší nájemné?
Nejde jen o výstavbu nových domů. V řadě obcí se přestavují třeba ubytovny nebo kanceláře. Příkladem je i dvaadvacetipatrový hotel v Praze na Opatově. Vzniká zde 272 bytových jednotek od 1+kk až po 4+kk. Pak je tu třetí cesta. Oprava bytů, které jsou volné, ale ve špatném stavu. Touto cestou jde i Ždár nad Sázavou. Město, ve kterém žije jednadvacet tisíc lidí, má 450 městských bytů pro sociálně slabé a seniory. Aktuálně je volných patnáct nájemních smluv. Zájemců je ale víc než čtyři sta.
Většina obcí počítá s tím, že lidé budou platit nájemné, které je pro dané místo obvyklé. Připravují se ale i levnější varianty. „V dostupném nájemním bydlení se dá pracovat s nižším nájemným, než je obvyklé, pro určité definované skupiny,“ sděluje Bartoš. Třeba pro mladé rodiny do 35 let, seniory nebo lidi, kteří pracují na takzvaných strategických pozicích. To jsou zdravotní sestry, policisté, hasiči či učitelé.
Až tři tisíce bytů by také mohly stát na největším plzeňském brownfieldu. V třicetihektarovém areálu bývalých kasáren na Slovanech by se první stovky z nich mohly začít stavět už za tři roky. Soukromý majitel pobořené budovy strhl už před dvaceti lety. Stejnou dobu pak čekal, až bude moct na pozemku začít stavět bytové domy. Umožní mu to až dohoda, kterou uzavřel s novým vedením města.
„Dosud to bylo tak, že město buduje páteřní infrastrukturu. Jenomže pro město by to znamenalo čtvrtmiliardovou investici. Takže my jsme se dohodli úplně opačně,“ popisuje náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Vlastník pozemků vybuduje vodovodní řad, kanalizaci a dopravní komunikace. Pak areál odevzdá městu. To pětinu plochy za výhodnou cenu odkoupí a vybuduje obecní byty.
„Máme předkupní právo na pozemky za symbolickou cenu 40 korun za metr čtvereční,“ dodává radní pro bytovou oblast Světlana Budková (STAN). Má tu být také školka, park a základní škola. Zbytek plochy chce zastavět soukromý majitel.
V útlumu
Podle statistik vydaly úřady v září zhruba šest tisíc stavebních povolení. To je o desetinu méně než před rokem. I kvůli inflaci se ale zvýšila hodnota projektů, které razítko získaly, meziročně o jedenáct procent. Letos vzniká méně jednotek v bytových domech. Za první tři čtvrtletí klesla výstavba proti loňsku o šest a půl procenta.
V útlumu, a to už přes rok, je podle statistiků i výstavba rodinných domů. Od ledna do konce září se jich dokončilo o čtyři procenta méně v meziročním porovnání. A těch, kteří se do něčeho takového letos pustili, ubylo rovnou o třicet procent.
Důvod je celkem zřetelný: drahé hypotéky i materiály. Ti, kteří už staví, proto své projekty mnohdy upravují a osekávají.
