Ludvík Adámek: Česko má být neutrální stát, z Ruska strach nemám

Nahrávám video

Česká republika se má stát neutrálním státem, měla by proto opustit NATO i Evropskou unii. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda a pražský volební lídr hnutí Občané 2011-Spravedlnost pro lidi Ludvík Adámek. V předvolebním rozhovoru dále uvedl, že hnutí chce restartovat české zemědělství a obnovit hutní a strojírenskou výrobu.

Jste pro přijetí eura?

Ne.

Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Nelegální migranty ne a uprchlíky už jsme nějaké přijali. Česká republika má vlastní migrační zákon.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země ochotni znovu zavést povinnou vojenskou službu?

Vzhledem k našemu volebnímu programu lze o tom uvažovat. To znamená, mohla by být půl roku i rok.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádných okolností na úrovni vlády nespolupracovali?

Spíš řeknu, že bychom spolupracovali s těmi, co mají podobný program jako my.

Víte, koho jako hnutí podpoříte v prezidentské volbě?

Naše hnutí ne. Za sebe říkám Miloš Zeman.

Pojďme podrobněji na program. Ve vašem programu jsem našel prosazení vyhlášení referenda o vystoupení Česka ze Severoatlantické aliance. Jaký je postoj k Evropské unii a k její budoucnosti? Také referendum, také vystoupení?

Všechno souvisí se vším. Takže Evropská unie, když jsme tam vstupovali, bylo referendum. Bylo to tlačeno vládou. Povedlo se, jsme v Evropské unii. V případě NATO, byli jsme tam, myslím, v roce 1999 přijati, referendum nebylo. To bylo vládou a parlamentem přijato, odsouhlaseno. My chceme to referendum o vystoupení z NATO proto, aby to šlo od lidí.

Počkejte, to je rozdíl. Jedna věc je metodická, tedy pojďme to nechat ještě jednou odsouhlasit veřejnost formou referenda. Druhá věc je, když občanům doporučím, pojďme vystoupit ze Severoatlantické aliance.

Já vám to chci říct jináč. Naší prioritou je být neutrální, mít neutrální stát. A tím pádem otázka NATO je bezpředmětná. To znamená, že v NATO bychom nemohli být, aby nás státy uznávaly jako neutrální stát.

A u Evropské unie platí, že už to jednou bylo referendem schváleno, tudíž vystoupení z Evropské unie v tomto případě ne?

Jestliže jste četl náš volební program, tak my kromě jiného tam máme ještě permanentní ochranu státní hranice. Jsme v Evropské unii, ale nesouhlasíme teď s těmito postupy, myslím si, že poslední kroky paní Merkelové, pana Junckera neukazují, že by se dala zreformovat Evropská unie, takže my se připojíme k těm politickým subjektům, kteří budou pro vystoupení z Evropské unie.

Čili i z Evropské unie vystoupit?

Ano, protože nám tady hrozí obrovská migrační vlna v České republice, která ohrozí občany České republiky. A navíc Evropská unie se rozpadá. Myslím, že už to ví fůra lidí. A proto je zbytečné přijímat euro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve vašem programu je také napsáno: „Budeme usilovat,“ a to jste teď zmiňoval, „o uznání neutrality České republiky světovými mocnostmi.“

Ano.

Já vám řeknu truchlivý příběh jedné malé země, která chtěla být neutrální. Dokonce to světové velmoci uznaly a bylo to k ničemu. Ta země se jmenovala Belgie, byla dlouho neutrální, ale když se v roce 1914 německé císařské vojsko chtělo prohnat skrz Belgii do Francie, tak se prohnalo skrz Belgii do Francie. Jaký smysl má neutralita?

Prosím vás pěkně, vy jste tam řekl ten rok. Dneska jsme trochu někde jinde. Já vám chci říct to, že, myslím, že to bylo těsně po revoluci, Henry Kissinger tu nabízel středoevropským státům neutralitu. Nechápu, proč byste se najednou měl do mě takhle navážet.

Tak hlavně se naváželo císařské Německo do Belgie.

Dobře, dobře. Máte humor. To je v pořádku. Myslím si, že náš požadavek není zas až tak nelegitimní.

Neříkám, že to je nelegitimní. Mně jde o to, jak přejít z toho kroku deklaratorního, tedy „já definují sám sebe nebo svoji republiku jako neutrální“, k tomu kroku, že „ta neutralita bude respektována, bude trvalá, nebude nikým porušena“.

To je úplně jednoduché, chováním toho státu navenek.

Čili zbrojit.

Proč zbrojit? My si akorát budeme budovat armádu pro případ našeho napadení. To znamená, nám teď v současné době hrozí ta nelegální migrace. Ta vlna, která se může dát do pohybu. Náš stát na to není připraven. Náš stát má v ústavě, že má lidi kromě školství, zdravotnictví ochránit i na bezpečnosti a obraně, a to si myslím, že by nezvládl.

Jaký je váš postoj k Rusku? Často se mluví o tom, že volba je buď Brusel, nebo Moskva. Já to nechci takto zplošťovat. Ale ptám se vás na váš postoj k Rusku.

V případě neutrality je to jasné. Musí být stejný jako ke každému jinému. Nemám z něj osobně strach, že by nás měli napadnout.

Teď pojďme na věci, které souvisí více s vnitřní politikou. Jste levice, nebo pravice?

A proč to tlačíte do levice, pravice?

Protože to 200 let takhle funguje.

Ano, a proč je pořád společnost rozdělována? My nejdeme ani s pravicí ani s levicí. My jsme občané, jdeme zespoda.

Chcete vyšší daně, nižší daně?

Počkejte, netlačte do mě. Šli jsme zespoda s tím, že jsme byli nespokojeni. Vznikali jsme asi od roku 2009, 2011 jsme se ustanovili. A je nám úplně jedno, jestli je to pravice nebo levice. Tady se prostě musí dělat pro lidi. Pravice i levice v historii, co mají za sebou po revoluci, po sametové revoluci, mají velké škraloupy, proto chceme tohle vyšperkovat.

Nechme stranou pro někoho přežilou nálepku pravice, levice. Řekněte mi, jste pro vyšší, nebo nižší daně? Jste pro rovné, anebo progresivní zdanění?

Můžu vám říct to, že takhle, jak to je dnes nastaveno, s tím nemáme problém. Určitě jsou ještě obrovské rezervy ve vybírání daní, i korporátních. Tam by se to mohlo nějak zrevidovat, ty bankovní daně a podobně. Hodně utíká od zaměstnavatelů.

Ale současný mix daňové soustavy…

Pan Babiš dokázal loni, že se to dá, že stát může být plusový.

Pak jsem tam našel, a opět budu dávat nemístné nálepky, pravice, levice, rozpočtová odpovědnost, vyrovnaný státní rozpočet, revize ve výdajích rozpočtu. Tak to jsou takové slogany, které občas slyšíme od TOP 09 nebo ODS. Revize ve výdajích rozpočtu. Co to znamená?

To znamená, že my si osobně myslíme, že chybí hodně kontroly. Stát vydá peníze někam a pak se najednou zjistí, že to někam zmizelo. A není kontrola.

A Nejvyšší kontrolní úřad v tomto ohledu nefunguje?

Asi nedostatečně.

Opět z vašeho programu: „Strategické suroviny, komodity, obory, odvětví a zdroje budeme kontrolovat, chránit a šetrně s nimi zacházet a hospodařit. Obnovíme hutní a strojírenskou výrobu.“

Tak, jsem rád, že jste se zeptal. Čekal jsem to. Takže komodity, třeba poslední dobou lithium, jak se mohlo dostat lithium přes to Diamo k soukromé firmě? Těžit? Prostě tady se kdysi kritizovalo, že uran Česká republika ztratila pro Rusko, že jsme mohli být bohatý stát. Dneska se to děje s lithiem. Proč? Co to je za tunel?

Čili suroviny by neměl ani těžit nikdo zahraniční?

Těžit a zpracovávat u nás, aby my jsme tomu dali tu energii a přidanou hodnotu.

Ale česká firma by to měla těžit?

Ano, co nejvíc českých firem. Chceme restartovat zemědělství, aby naši malí zemědělci zásobovali hlavně naše potraviny. A teď k těm hutím.

Jak může vláda ovlivnit obnovení hutní a strojírenské výroby?

Můžeme, protože jedním z našich členů je architekt Stehlík, bývalý ředitel Poldi Kladno.

Ten to moc neobnovil, nebo ano?

Protože se na něm systém podepsal. A jestli sledujete politiku, tak architekt Stehlík vyhrál odvolání ve všech bodech, kromě snad jednoho, bylo řečeno, že dělal, co mohl a jestliže, on podal proti tomu také odvolání, jestliže to vyhraje, jako že má na to důkazy, tak nevím, kdo bude potom ty obrovské reparace jemu platit. A chci říct, hutě rozebraný, to skončil šrot někde v Třinci, zásoby skončily u Kruppa, co byly. Když pana Stehlíka a rodinu vzali do vazby, tak se odvážely zásoby.

A co s tím teď?

Co s tím teď? On má projekt, aby Poldi Kladno, za prvé, lidé nemusejí z Kladenska jezdit do Amazonu, můžou jít zpátky do hutí. Chceme restartovat učňovské školství, aby se zase učili lidé třeba huťařem a strojařem a tak dále, těch profesí je hodně. Poldi Kladno uměla vyrábět speciální oceli, které budou potřeba třeba na stavby úložišť a tak dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...