Maláčová chce pro státní zaměstnance tři tisíce navíc, Richterová je proti plošnému zvyšování platů

„Chceme jít pevnou částkou, aby se zajistilo, že lidé peníze dostanou, a zároveň nechceme jít plošným mechanismem, to znamená, že nechceme jít v procentním podílu, ale chceme tři tisíce všem stejně,“ prohlásila Maláčová.

V této souvislosti podotkla, že částka tři tisíce měsíčně je jiná pro uklízečku nebo kuchařku a vysoce postaveného úředníka. 

Ministryně ale zatím nemá peníze vyjednané. Bude o tom teprve na vládě jednat. A předpokládá, že nakonec plošné zvýšení předjedná jak na úrovni premiéra, tak odborů a zástupců ČSSD.   

Ekonom Štěpán Jurajda k tomu uvedl, že plošné přidávání státním zaměstnancům je jednoduchá politika, na druhou stranu ale uznal, že může být i lepší variantou. „Tohle je lepší přidávání než to proporční k úrovni příjmů,“ řekl.

Richterová s plošným přidáváním nesouhlasí. Je si vědoma, že ve státní sféře jsou skupiny povolání, kde je zvýšení platů nutné. „Návrh vlády nereflektuje, že značná část společnosti trpěla obrovou nejistou během covidu a skutečně jediní, kdo neměl velkou nejistotu, byli státní zaměstnanci,“ ohradila se.

Podle místopředsedkyně Pirátů je nutné se zaměřit především na učitelé, hasiče a policisty. „Důkladně bychom to zvažovali, které profere a jak, brali bychom v potaz, že někde ta pomoc musí být větší,“ dodala.

Ministryně ale namítla, že jsou i další profese. „A co zdravotníci a sociální služby?“ zeptala se.

Pirátská poslankyně Maláčovou upozornila, že velká část zdravotníků a sociálních pracovníků je ve finále placená podle toho, jaké reálné prostředky doputují krajům. „Když se něco naslibuje, nemají jisté, že ty peníze kraje dostanou. Nejsou to klasičtí státní zaměstnanci jako učitelé nebo hasiči, proto to třeba může dopadnout tak, že se jim něco slíbí, ale zkrátí se jim odměny,“ vysvětlila Richterová.

Vadí ji, že vláda takovými sliby ohrožuje důvěru lidí ve stát. „A stejně tak vůbec není jisté, že to takhle dopadne,“ uzavřela.  S tím ale Maláčová nesouhlasí, trvá na tom, že všichni tak měsíčně uvidí tři tisíce korun navíc na svém účtu. „Když budeme přidávat jen některým, tak to akorát prohloubí rozdíly mezi lidmi, kteří velmi tvrdě pracovali během pandemie,“ dodala.   

Důchodová reforma

Maláčová ještě začátkem června pro Hospodářské noviny uvedla, že se návrh důchodové reformy stihne schválit před koncem funkčního období nynějších poslanců. Nyní to už za tak realistické nepovažuje.

„Osobně bych ještě chtěla, a to považuji za největší rest, aby se nám podařilo schválit dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. To je věc, která je hotova a panuje na ní shoda. Bohužel kvůli procedurám, které v parlamentním rozhodování byly, nebyla schválena,“ uvedla. Doplnila, že pokud o návrhu sněmovna nebude jednat ve zkráceném jednání, je pravděpodobné, že se projednat nestihne.

S tím, že je třeba zohlednit náročné profese, souhlasí i Richterová. Kritizovala ale, že návrh je plošný, tedy že v něm profese nejsou odstupňované. Za podstatný pilíř v důchodové reformě považuje také postupný dobrovolný odchod do penze. Problém je podle ní například v tom, že lidé neví, jak využívat souběhu penze a zaměstnání.

Reforma je podle ní nedostatečná, co se týče příjmové stránky. „Nemotivuje dostatečně k postupnému přecházení, nevysvětluje to lidem, že to je pro ně výhodné,“ řekla. Dodala, že je podstatné, aby lidé měli dobrovolnou motivaci se práce účastnit.

Jurajda ocenil práci takzvané důchodové komise. Za pozitivní krok označil také trojici novel. Na reálnou reformu už ale podle něj není čas. „Za deset let se objeví obrovská díra a bude blikat červeně na nás na všechny. Bude se prát se schodkem státního rozpočtu, který se nyní vytvořil, a ovlivní nás všechny. A už se s tím v podstatě nedá nic dělat,“ okomentoval.