Malí a velcí zemědělci se na dotacích neshodnou, ministerstvo chce podpořit střední

Nahrávám video

Žně jsou rychlejší než loni, ale s menším výnosem. U základních obilovin se snížil asi o půldruhého procenta, výrazně horší je sklizeň řepky. Podepsalo se na tom i počasí. Zástupci velkých a malých podniků se v Událostech, komentářích shodli, že jde o riziko podnikání a kompenzace požadovat nelze, k vyrovnání výkyvů podle nich slouží i přímé platby do zemědělství. Na celkovém nastavení dotací se už ale neshodnou. Ministerstvo zemědělství chce více sledovat kvalitu hospodaření a chystá podporu středních podniků.

Letošní sklizeň je obecně horší, konstatoval Jan Šimek, předseda představenstva JT – Zemědělství a ekologie. „Hlavně je to v případě řepky, převážně na Moravě, výsledek je nejhorší za posledních asi dvacet let. V podstatě to vypadá na minus třicet procent oproti minulým rokům. Jednak to způsobily mrazy, ale já si myslím, že ještě větší vliv mělo postupné omezování některých ochranných látek.“

„Co se týká řepky, tak tu opravdu poznamenaly ty jarní mrazy velice výrazně a já za celou dobu nepamatuju, že by výnosy řepky byly takhle nízké,“ souhlasí Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. „Pokud se týká obilovin, tak je sklizeň vcelku standardní a to, že je trochu nižší, než jsme byli zvyklí v posledních pěti letech, se dalo předpokládat,“ dodal s odkazem na jarní přebytky obilovin ve skladech a vysoké ceny hnojiv.

Oba se shodli, že speciální kompenzace od státu požadovat nelze. „Přímé platby (do zemědělství formou dotací – pozn. red.) mají sloužit zemědělcům jednak jako náhrada omezení plynoucích z toho, že mají povinnosti dělat určitá opatření v krajině, a jednak jim mají pomoct vyrovnat i ty výkyvy, se kterými se zemědělství každý rok v nějaké formě více či méně potýká,“ podotkl Štefl.

Má být rozhodující plocha, nebo kvalita?

Jestli jsou dotace obecně dobře nastavené, se už ale Šimek a Štefl zcela neshodnou. Štefl je se současnou situací spokojený, přímé platby podle něj nemohou dostávat všechny podniky. „(Unijní) společná zemědělská politika říká – každému farmáři dáme nějakou částku na začátek a zbytek už si rozhodni sám, v jak velké míře budeš podnikat, jaký sortiment plodin budeš pěstovat, jak budeš tu komoditu zpracovávat, dávat tomu nějakou přidanou hodnotu nebo jak celý podnik povedeš, jestli si k němu dáš ještě nějakou takzvanou přidruženou výrobu nebo něco podobného.“

Naopak Šimek má k současnému nastavení výhrady. „Mrzí mě, že se platby nerozdělují podle toho, jak kvalitně kdo hospodaří, ale to hlavní a skoro jediné kritérium je velikost. Zemědělci nebo příjemci do 150 hektarů – nemusí to ani být zemědělci, je to v podstatě každý, kdo má třeba deset hektarů, i když je to třeba zahrada, kde si chová koně – dostávají výrazně větší dotaci než ti zemědělci, kteří mají nad těch 150 hektarů, a ten rozdíl je obrovský.“


Podle Štefla ale nelze dostat dotaci bez podmínek. „Zemědělci dostávají základní platbu, tomu se říká bissová platba, to dostanou na všechny hektary, ale oni ji nedostanou jen tak. Oni ji dostanou za to, že plní povinné podmínky hospodaření a dobrý zemědělský environmentální stav. A pak je tu druhá platba na životaschopnost podniku, to je redistributivní platba neboli platba na první hektary. A tu dostává farmář na to, že vůbec na té vesnici žije, že tam provozuje svou živnost,“ uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Šimek míní, že by stát kvalitu obhospodařování a zdravotní stav zvířat řešil měl. „Když už se dotace do zemědělství dávají, tak by stát za to měl něco chtít a měl by (podniky) rozdělovat podle toho, jak se k půdě chovají,“ řekl předseda představenstva JTZE. „Úplně bych rozuměl, kdyby existovala dotace pro malé zemědělce, kteří dělají něco navíc, mají třeba nějakou produkci, vyrábějí sýry nebo dělají mléko, protože to už je nějaká přidaná hodnota a něco smysluplného, což bychom podporovat měli.“

Výborný: Podpoříme střední podniky včetně investic

„Pravda je někde mezi“, reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na dotaz, zda dotovat kvalitu, či plochu. „My určitě chceme a budeme do budoucna sledovat kvalitu. Já často říkám, že pro mě je daleko důležitější, jakým způsobem hospodaří, než jestli to je malý rodinný farmář nebo velký podnik nebo střední podnik.“

Podotkl také, že Česko je v důsledku komunistické kolektivizace naprosto unikátní, co se týče velikosti zemědělských farem a podniků. „Průměrná velikost zemědělské farmy v Evropě je nějakých 38 hektarů, ale u nás je to nějakých 118 nebo 120 hektarů. To je důsledek toho, že jsme se v roce 1990 se nevrátili před rok 1948. Teď už to zpětně skutečně nejde, a my proto musíme i ten systém podpor mít nastavený tak, abychom respektovali tuto naprosto unikátní strukturu.“

Výborný rovněž uvedl, že bude hledat cesty, jak pomoci středním podnikům. V této souvislosti zmínil dvě miliardy korun, které podle něj resort vyjednal nad rámec rozpočtu ministerstva pro příští rok. „Ty dvě miliardy totiž nepůjdou plošně všem, ale půjdou právě hlavně – neříkám, že jedině, ale hlavně – do středních podniků. Druhá věc je, že chceme střední podniky podpořit v investicích,“ řekl ministr v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 11 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 12 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.