Malí a velcí zemědělci se na dotacích neshodnou, ministerstvo chce podpořit střední

Nahrávám video

Žně jsou rychlejší než loni, ale s menším výnosem. U základních obilovin se snížil asi o půldruhého procenta, výrazně horší je sklizeň řepky. Podepsalo se na tom i počasí. Zástupci velkých a malých podniků se v Událostech, komentářích shodli, že jde o riziko podnikání a kompenzace požadovat nelze, k vyrovnání výkyvů podle nich slouží i přímé platby do zemědělství. Na celkovém nastavení dotací se už ale neshodnou. Ministerstvo zemědělství chce více sledovat kvalitu hospodaření a chystá podporu středních podniků.

Letošní sklizeň je obecně horší, konstatoval Jan Šimek, předseda představenstva JT – Zemědělství a ekologie. „Hlavně je to v případě řepky, převážně na Moravě, výsledek je nejhorší za posledních asi dvacet let. V podstatě to vypadá na minus třicet procent oproti minulým rokům. Jednak to způsobily mrazy, ale já si myslím, že ještě větší vliv mělo postupné omezování některých ochranných látek.“

„Co se týká řepky, tak tu opravdu poznamenaly ty jarní mrazy velice výrazně a já za celou dobu nepamatuju, že by výnosy řepky byly takhle nízké,“ souhlasí Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. „Pokud se týká obilovin, tak je sklizeň vcelku standardní a to, že je trochu nižší, než jsme byli zvyklí v posledních pěti letech, se dalo předpokládat,“ dodal s odkazem na jarní přebytky obilovin ve skladech a vysoké ceny hnojiv.

Oba se shodli, že speciální kompenzace od státu požadovat nelze. „Přímé platby (do zemědělství formou dotací – pozn. red.) mají sloužit zemědělcům jednak jako náhrada omezení plynoucích z toho, že mají povinnosti dělat určitá opatření v krajině, a jednak jim mají pomoct vyrovnat i ty výkyvy, se kterými se zemědělství každý rok v nějaké formě více či méně potýká,“ podotkl Štefl.

Má být rozhodující plocha, nebo kvalita?

Jestli jsou dotace obecně dobře nastavené, se už ale Šimek a Štefl zcela neshodnou. Štefl je se současnou situací spokojený, přímé platby podle něj nemohou dostávat všechny podniky. „(Unijní) společná zemědělská politika říká – každému farmáři dáme nějakou částku na začátek a zbytek už si rozhodni sám, v jak velké míře budeš podnikat, jaký sortiment plodin budeš pěstovat, jak budeš tu komoditu zpracovávat, dávat tomu nějakou přidanou hodnotu nebo jak celý podnik povedeš, jestli si k němu dáš ještě nějakou takzvanou přidruženou výrobu nebo něco podobného.“

Naopak Šimek má k současnému nastavení výhrady. „Mrzí mě, že se platby nerozdělují podle toho, jak kvalitně kdo hospodaří, ale to hlavní a skoro jediné kritérium je velikost. Zemědělci nebo příjemci do 150 hektarů – nemusí to ani být zemědělci, je to v podstatě každý, kdo má třeba deset hektarů, i když je to třeba zahrada, kde si chová koně – dostávají výrazně větší dotaci než ti zemědělci, kteří mají nad těch 150 hektarů, a ten rozdíl je obrovský.“


Podle Štefla ale nelze dostat dotaci bez podmínek. „Zemědělci dostávají základní platbu, tomu se říká bissová platba, to dostanou na všechny hektary, ale oni ji nedostanou jen tak. Oni ji dostanou za to, že plní povinné podmínky hospodaření a dobrý zemědělský environmentální stav. A pak je tu druhá platba na životaschopnost podniku, to je redistributivní platba neboli platba na první hektary. A tu dostává farmář na to, že vůbec na té vesnici žije, že tam provozuje svou živnost,“ uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Šimek míní, že by stát kvalitu obhospodařování a zdravotní stav zvířat řešil měl. „Když už se dotace do zemědělství dávají, tak by stát za to měl něco chtít a měl by (podniky) rozdělovat podle toho, jak se k půdě chovají,“ řekl předseda představenstva JTZE. „Úplně bych rozuměl, kdyby existovala dotace pro malé zemědělce, kteří dělají něco navíc, mají třeba nějakou produkci, vyrábějí sýry nebo dělají mléko, protože to už je nějaká přidaná hodnota a něco smysluplného, což bychom podporovat měli.“

Výborný: Podpoříme střední podniky včetně investic

„Pravda je někde mezi“, reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na dotaz, zda dotovat kvalitu, či plochu. „My určitě chceme a budeme do budoucna sledovat kvalitu. Já často říkám, že pro mě je daleko důležitější, jakým způsobem hospodaří, než jestli to je malý rodinný farmář nebo velký podnik nebo střední podnik.“

Podotkl také, že Česko je v důsledku komunistické kolektivizace naprosto unikátní, co se týče velikosti zemědělských farem a podniků. „Průměrná velikost zemědělské farmy v Evropě je nějakých 38 hektarů, ale u nás je to nějakých 118 nebo 120 hektarů. To je důsledek toho, že jsme se v roce 1990 se nevrátili před rok 1948. Teď už to zpětně skutečně nejde, a my proto musíme i ten systém podpor mít nastavený tak, abychom respektovali tuto naprosto unikátní strukturu.“

Výborný rovněž uvedl, že bude hledat cesty, jak pomoci středním podnikům. V této souvislosti zmínil dvě miliardy korun, které podle něj resort vyjednal nad rámec rozpočtu ministerstva pro příští rok. „Ty dvě miliardy totiž nepůjdou plošně všem, ale půjdou právě hlavně – neříkám, že jedině, ale hlavně – do středních podniků. Druhá věc je, že chceme střední podniky podpořit v investicích,“ řekl ministr v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 34 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 36 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 7 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.