Mariánský sloup jsme měli nechat historikům umění, říká Halík. Varuje před katolicismem bez křesťanství

Nahrávám video

Kauza návratu mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze měla zůstat záležitostí historiků umění a urbanistů a teologové by se do toho neměli příliš plést. V Interview ČT24 to uvedl kněz, filozof a držitel Templetonovy ceny Tomáš Halík. Sám podobu sloupu oceňuje, ale uvědomuje si, že památník probouzí problematické historické asociace. Katolická církev podle něj potřebuje hlubokou reformu. Rozkol není teologický, ale psychologický, dodává.

Pražský arcibiskup Dominik Duka v polovině srpna požehnal sloupu, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka zopakoval, že památník nemá být výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách.

Zastánci návratu sloupu považují dílo, které bylo zničeno v roce 1918, za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců se však jedná o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

„Od počátku jsem se domníval, že celá kauza okolo toho sloupu by měla být spíš záležitostí historiků umění a urbanistů, abychom se do toho jako teologové příliš nepletli. Protože jsem hluboce přesvědčen, že i když tam sloup bude, nebo nebude, tak český národ nebude ani o fous zbožnější, katoličtější nebo mariánštější. A i ty strachy z toho, že katolická církev dostane nějakou velkou moc, když tam bude sloup, to je samozřejmě nesmysl,“ říká Tomáš Halík.

Sám oceňuje úsilí sochaře a restaurátora Petra Váni i podobu kopie. „Ten sloup sluší tomu náměstí, patří k té architektuře. Nevidím jako námitku, že je to replika, koneckonců všude na Karlově mostě se vyměňují staré sochy za repliky. A svým způsobem byla odčiněna jedna barbarská aféra z roku 1918. Ale vždycky jsem si byl vědom toho, že tam jsou nepříjemné historické asociace,“ pokračuje.

„Žijeme v různých světech“

Kromě odporu evangelíků, pro které sloup může být připomínkou násilné rekatolizace země, upozorňuje na další kontroverzní asociace. Za druhé republiky fašizující část pravicově zaměřených katolíků využívala symbol zničeného sloupu při svých nenávistných výpadech proti první republice.

„Já se bojím, že tenhle typ fašizujícího katolicismu bez křesťanství je něco, co se malinko vrací do naší reality. A toho já se bojím. Těch lidí, kteří se najednou hlásí ke katolické církvi, i když nedávno byli na úplně jiném poli,“ uvedl Halík.

I v tom se podle něj ukazuje současné rozdělení římskokatolické církve, které se projevuje také rozkolem mezi stoupenci papeže Františka a jeho hlasitými odpůrci. „Rozdělení dneska není mezi církvemi, ale uvnitř církví. Myslím, že ten důvod není teologický, ta teologie je tam nadstavbou, ale psychologický. Týká se to lidí, kteří se dívají do minulosti, a lidí, kteří se dívají do budoucnosti,“ tvrdí.

„Kdysi byl dělán takový velmi závažný psychologický výzkum, kde se ověřovala hypotéza, že náboženští lidé jsou spíše konzervativní, rigidní a autoritářští. A ten velký výzkum skončil tím, že někteří ano, a někteří ne,“ vysvětluje s tím, že existují dva různé psychologické typy religiozity.

„Lidé, kteří religiozitu, náboženství chápou jako instrument k něčemu jinému, například aby se udržel nějaký sociální status, nějaké konzervativní hodnoty, to jsou ti lidé rigidní a autoritářští. A potom jsou tu lidé, pro které je víra cesta, cesta hledání, cesta na hloubku. A ti lidé jsou naopak daleko otevřenější, než je průměr obyvatelstva,“ říká teolog. 

Tyto dva psychologické typy podle něj v aktuální situaci katolické církve jasně vystupují. „A obávám se, že je to nepřekonatelné, že prostě už žijeme v různých světech,“ dodává. Církev podle Halíka potřebuje radikální proměnu. „Je třeba skutečně hluboké reformy, ale ne ve smyslu nějaké laciné modernizace, ale duchovního prohloubení,“ navrhuje.

Ve společnosti podle něj stále přibývá takzvaných hledajících, kteří mají skutečný zájem o spiritualitu, ale současný přístup katolické církve je nedovede oslovit.

Svoboda a odpovědnost

V souvislosti se současnými protesty v Bělorusku Halík v rozhovoru uvažoval také o potřebě svobody. „Jsou lidé, kteří nedovedou pracovat se svým strachem, kteří potřebují pevné jistoty, nemají odvahu vstoupit do nezajištěného prostoru. A potom jsou lidé, kteří nedovedou žít bez svobody. Ale také cítí, že svoboda je spojena s určitou odpovědností,“ uvedl.

„Doufám, že lidé, kteří (v Bělorusku) bojují za svobodu, také potom prokážou tu odpovědnost. U nás byla obrovská touha po svobodě, ale pak se ukázalo, že plno lidí si pod tou svobodou představovala spíše svobodu od něčeho, od utlačujícího režimu, ale moc neviděli tu svobodu k něčemu. Je taková zvířecí, animální svoboda lidí propuštěných z klece, a potom je ta skutečně lidská, humánní svoboda,“ zdůraznil, že taková svoboda je současně i závazek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...