Měli bychom se zajímat o souvislosti a dopady střelby na fakultě. Média nemají zapomínat na empatii, míní mediální analytik Rožánek

Pokud bychom se o něco měli zajímat, tak o oběti, o dopad na profese, které přišly do přímého kontaktu s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, říká mediální analytik Filip Rožánek. Na analýzu toho, jak média zvládla událost pokrýt, je podle něj třeba delší časový odstup. Kritika by měla cílit na konkrétní chyby a média by neměla zapomínat na empatii, nabádá Rožánek. V podcastu Background ČT24 také zodpovídá otázku, zda on-line obsah bude v budoucnu plně v režii umělé inteligence, a zamýšlí se i nad tím, co mediální scénu čeká v tomto roce.

„Jeden z dojmů, které si z toho odnáším, je, že by média ve snaze informovat při dramatické situaci neměla zapomínat na empatii,“ vrací se Rožánek k prvním hodinám po útoku na pražské filozofické fakultě. Kriticky se staví ke zveřejnění videa, které natočil novinář před budovou fakulty během zásahu policistů. Záznam pak přebírala další média.

„U čeho mě pak zamrazilo, byla určitá snaha motivovat studenty, kteří tam přišli o kamarády, aby ten záznam komentovali. To je prostě špatně,“ je přesvědčený analytik. Připomíná také, že některá média zveřejnila identitu střelce. 

„Potkaly se tu dvě roviny. Na jedné straně policie vyhlásila pátrání, takže byla zjevná jeho identita, kterou média samozřejmě převzala ve snaze pomoci pátrání. Na druhé straně pak stojí rovina, na kterou upozorňují různé studie, že ve chvíli, kdy bude pachatel příliš dramatizován a obsáhle popisován, může inspirovat následovníky,“ říká Rožánek a dodává: „Pokud bychom se o někoho měli zajímat, tak o oběti, souvislosti, o zraněné, o to, jaký dopad to má na profese, které přišly do přímého kontaktu s tou událostí.“

Důležité ale podle Rožánka také je neignorovat příčiny. „Pokud budeme znát motivaci nebo ji dokážeme popsat, tak se s ní pak dokážeme nějakým způsobem vypořádat. Můžeme pak buď přijmout opatření ve společnosti, anebo můžeme říct, že to byl tak výjimečný případ, že se nedá nic dělat,“ nastiňuje, na co by se měla média dál zaměřit.

Na hloubkovou analýzu mediálního obrazu prosincové střelby je podle Rožánka ještě příliš brzy. „Jako analytik potřebuji mnohem větší odstup,“ vysvětluje s tím, že další mediální obsah k tématu stále přibývá. 

Čeština jako obrana proti AI

Dobrý služebník, zatím ještě ne zlý pán. Tak popisuje Rožánek umělou inteligenci, které někteří předpovídají, že by mohla v budoucnu tvořit většinu on-line obsahu. S tím ale analytik nesouhlasí. „Umělá inteligence dokáže dobře pracovat s existujícími daty a dokáže vygenerovat obsah na základě toho, co se naučila. Neudělá ale živé vysílání, nebude vyhodnocovat priority událostí, nebude uvažovat jako editor,“ vypočítává důvody, proč AI nemůže zcela nahradit novináře. „Na to je rozpětí žánru v novinařině opravdu velmi značné,“ dodává.

Sám umělou inteligenci používá třeba k přepisu zvukových nahrávek do textové podoby. „Umělá inteligence ovlivnila mediální sféru zatím v tom prospěšném směru. Je dobrým pomocníkem. Což mi připomíná dobu, kdy začínaly sociální sítě. Tehdy byly dobrým pomocníkem, jak dostat k publiku obsah, pak se to zvrhlo, a byly špatnými pány. Uvidíme, jestli umělá inteligence zůstane v rovině dobrého služebníka,“ zamýšlí se.

Jistou „ochranou“ před umělou inteligencí je podle analytika český jazyk. „Čeština má pořád výhodu, že když ji vygeneruje robot, tak zní trochu nepřirozeně. Já jsem v nadsázce říkal, že jediný, koho by dokázala umělá inteligence reálně napodobit, by byl někdejší premiér Bohuslav Sobotka, protože jeho charakteristický projev bez intonace by dokázal nahradit právě i nějaký syntetický generátor,“ směje se Rožánek.

Útěk od sociálních sítí

Rožánek doufá, že v roce 2024 bude pokračovat útěk médií od sociálních sítí. Proces, který podle něj začal už loni. „Letos by mohl dospět do nějaké relevantnější fáze, protože spousta mediálních domů se snaží o přímý kontakt se svými odběrateli, čtenáři, posluchači, diváky. Ať už prostřednictvím newsletterů nebo osobního kontaktu,“ popisuje. „Myslím si, že tento rok bude ve znamení budování vztahů mezi médii a konzumenty,“ připojuje s tím, že by to prospělo k obnovení celkové důvěry v média.

Tu dle jeho slov narušuje mimo jiné odcizení médií s konzumenty spočívající například v tom, že zpravodajské redakce někdy považují za důležitá jiná témata než ti, pro které jsou zprávy určeny. „Média se musí zabývat tím, čím žijí jejich konzumenti,“ říká.

„V Česku také nemáme žádnou pevnou definici novináře nebo média. Za novináře se tak může prohlásit každý a v důsledku digitálních médií pak konzumenti vnímají všechno jako médium. Přesně jako se to stalo studentům, hází potom média do jednoho pytle,“ naráží Rožánek na otevřený dopis studentů žurnalistiky, zveřejněný den po střelbě na filozofické fakultě, který se kriticky vyjadřoval k práci redakcí bezprostředně po útoku.

„Čistě věcně, profesně, mělo to být konkrétnější. Měli by říct: ‚Vy jste zveřejnili fotku studentů, kteří se ukrývají na římse, to je špatně,‘ nebo ‚vy jste tady otiskli fotku pachatele přes celou titulní stránku novin a pojďme se bavit o tom, jestli je to dobře, nebo špatně‘. Ale říct, že média selhávají a podobně, tak to podle mě zase nahrává obecné nedůvěře v média a pocitu, že novináři všechno dělají špatně,“ varuje Rožánek.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 49 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...