Měli bychom se zajímat o souvislosti a dopady střelby na fakultě. Média nemají zapomínat na empatii, míní mediální analytik Rožánek

Pokud bychom se o něco měli zajímat, tak o oběti, o dopad na profese, které přišly do přímého kontaktu s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, říká mediální analytik Filip Rožánek. Na analýzu toho, jak média zvládla událost pokrýt, je podle něj třeba delší časový odstup. Kritika by měla cílit na konkrétní chyby a média by neměla zapomínat na empatii, nabádá Rožánek. V podcastu Background ČT24 také zodpovídá otázku, zda on-line obsah bude v budoucnu plně v režii umělé inteligence, a zamýšlí se i nad tím, co mediální scénu čeká v tomto roce.

„Jeden z dojmů, které si z toho odnáším, je, že by média ve snaze informovat při dramatické situaci neměla zapomínat na empatii,“ vrací se Rožánek k prvním hodinám po útoku na pražské filozofické fakultě. Kriticky se staví ke zveřejnění videa, které natočil novinář před budovou fakulty během zásahu policistů. Záznam pak přebírala další média.

„U čeho mě pak zamrazilo, byla určitá snaha motivovat studenty, kteří tam přišli o kamarády, aby ten záznam komentovali. To je prostě špatně,“ je přesvědčený analytik. Připomíná také, že některá média zveřejnila identitu střelce. 

„Potkaly se tu dvě roviny. Na jedné straně policie vyhlásila pátrání, takže byla zjevná jeho identita, kterou média samozřejmě převzala ve snaze pomoci pátrání. Na druhé straně pak stojí rovina, na kterou upozorňují různé studie, že ve chvíli, kdy bude pachatel příliš dramatizován a obsáhle popisován, může inspirovat následovníky,“ říká Rožánek a dodává: „Pokud bychom se o někoho měli zajímat, tak o oběti, souvislosti, o zraněné, o to, jaký dopad to má na profese, které přišly do přímého kontaktu s tou událostí.“

Důležité ale podle Rožánka také je neignorovat příčiny. „Pokud budeme znát motivaci nebo ji dokážeme popsat, tak se s ní pak dokážeme nějakým způsobem vypořádat. Můžeme pak buď přijmout opatření ve společnosti, anebo můžeme říct, že to byl tak výjimečný případ, že se nedá nic dělat,“ nastiňuje, na co by se měla média dál zaměřit.

Na hloubkovou analýzu mediálního obrazu prosincové střelby je podle Rožánka ještě příliš brzy. „Jako analytik potřebuji mnohem větší odstup,“ vysvětluje s tím, že další mediální obsah k tématu stále přibývá. 

Čeština jako obrana proti AI

Dobrý služebník, zatím ještě ne zlý pán. Tak popisuje Rožánek umělou inteligenci, které někteří předpovídají, že by mohla v budoucnu tvořit většinu on-line obsahu. S tím ale analytik nesouhlasí. „Umělá inteligence dokáže dobře pracovat s existujícími daty a dokáže vygenerovat obsah na základě toho, co se naučila. Neudělá ale živé vysílání, nebude vyhodnocovat priority událostí, nebude uvažovat jako editor,“ vypočítává důvody, proč AI nemůže zcela nahradit novináře. „Na to je rozpětí žánru v novinařině opravdu velmi značné,“ dodává.

Sám umělou inteligenci používá třeba k přepisu zvukových nahrávek do textové podoby. „Umělá inteligence ovlivnila mediální sféru zatím v tom prospěšném směru. Je dobrým pomocníkem. Což mi připomíná dobu, kdy začínaly sociální sítě. Tehdy byly dobrým pomocníkem, jak dostat k publiku obsah, pak se to zvrhlo, a byly špatnými pány. Uvidíme, jestli umělá inteligence zůstane v rovině dobrého služebníka,“ zamýšlí se.

Jistou „ochranou“ před umělou inteligencí je podle analytika český jazyk. „Čeština má pořád výhodu, že když ji vygeneruje robot, tak zní trochu nepřirozeně. Já jsem v nadsázce říkal, že jediný, koho by dokázala umělá inteligence reálně napodobit, by byl někdejší premiér Bohuslav Sobotka, protože jeho charakteristický projev bez intonace by dokázal nahradit právě i nějaký syntetický generátor,“ směje se Rožánek.

Útěk od sociálních sítí

Rožánek doufá, že v roce 2024 bude pokračovat útěk médií od sociálních sítí. Proces, který podle něj začal už loni. „Letos by mohl dospět do nějaké relevantnější fáze, protože spousta mediálních domů se snaží o přímý kontakt se svými odběrateli, čtenáři, posluchači, diváky. Ať už prostřednictvím newsletterů nebo osobního kontaktu,“ popisuje. „Myslím si, že tento rok bude ve znamení budování vztahů mezi médii a konzumenty,“ připojuje s tím, že by to prospělo k obnovení celkové důvěry v média.

Tu dle jeho slov narušuje mimo jiné odcizení médií s konzumenty spočívající například v tom, že zpravodajské redakce někdy považují za důležitá jiná témata než ti, pro které jsou zprávy určeny. „Média se musí zabývat tím, čím žijí jejich konzumenti,“ říká.

„V Česku také nemáme žádnou pevnou definici novináře nebo média. Za novináře se tak může prohlásit každý a v důsledku digitálních médií pak konzumenti vnímají všechno jako médium. Přesně jako se to stalo studentům, hází potom média do jednoho pytle,“ naráží Rožánek na otevřený dopis studentů žurnalistiky, zveřejněný den po střelbě na filozofické fakultě, který se kriticky vyjadřoval k práci redakcí bezprostředně po útoku.

„Čistě věcně, profesně, mělo to být konkrétnější. Měli by říct: ‚Vy jste zveřejnili fotku studentů, kteří se ukrývají na římse, to je špatně,‘ nebo ‚vy jste tady otiskli fotku pachatele přes celou titulní stránku novin a pojďme se bavit o tom, jestli je to dobře, nebo špatně‘. Ale říct, že média selhávají a podobně, tak to podle mě zase nahrává obecné nedůvěře v média a pocitu, že novináři všechno dělají špatně,“ varuje Rožánek.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 16 mminutami

ŽivěTeplotní rekordy už padly na většině stanic

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána.
10:15Aktualizovánopřed 38 mminutami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů. Odpoledne se ale mají objevit silné bouřky i krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.