Minimální mzda vzroste o šestnáct set korun

Nahrávám video

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1600 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvýší se čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Schválila to vláda, potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Vláda potvrdila nařízení o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun. Dojde k nárůstu, který bude nejvyšší v historii (nominálně). Zároveň budeme postupnými kroky naplňovat cíl, kdy do pěti let se bude postupně minimální mzda zvyšovat transparentně a předvídatelně na cílovou hodnotu 45 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka.

Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna – buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou.

Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112,50 koruny. Měsíčně je to růst z nynějších 17 300 na 18 900 korun. Pracovník by měl mít 16 442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl zůstat.

U nejnižší zaručené mzdy jsou částky a navýšení stejné jako u minimální mzdy. Druhý stupeň by se měl podle nařízení od ledna upravit z letošních 17 900 na 19 500 korun, třetí stupeň pak z 19 700 na 21 300 korun a osmý stupeň z 34 600 na 37 800 korun. Jurečka uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či kultuře. Upřesnil, že první tři stupně zaručené mzdy pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.

Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.

Pravidelnou valorizaci a podobu zaručených mezd má upravit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.

S růstem souhlasí i sněmovní opozice, podle ní je ale oznámené zvýšení nedostatečné. „Průměrná inflace bude jedenáct procent, já se domnívám, že by to mělo kopírovat inflaci,“ řekla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

„My podporujeme, aby se minimální mzda zvýšila o 2100 korun, už vzhledem k inflaci, zdražování základních potravin, bydlení, energií,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Nahrávám video

Další výsledky zasedání

Vláda dále schválila novelu zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Ministerstvo kultury v předloze navrhuje změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Mění mimo jiné jejich označení z „evidovaných právnických osob“ na „církevní právnické osoby“.

Vězeňská služba bude mít také příští rok k dispozici 7364 tabulkových míst pro své příslušníky, což je o 198 méně, než měla na počátku letošního roku. Snížení počtu tabulkových míst na 7364 souvisí podle předkládací zprávy k návrhu se snížením rozpočtu sboru o dvě procenta. Na výplaty příslušníků by měla mít vězeňská služba k dispozici 3,8 miliardy korun.

Dále se z rozhodnutí vlády od ledna zhruba o pět procent sníží hranice, od které jsou veřejné zakázky považované za nadlimitní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 1 hhodinou

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.