Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
„Státní energetická koncepce je jedna velká mantra. My nepotřebujeme jednou za deset let dělat dvousetstránkovou koncepci. Stačí, abychom každý rok udělali zprávu o energetickém stavu země a prognózu na dalších patnáct dvacet let,“ říká Havlíček.
Chce se zaměřit hlavně na nové jaderné a plynové zdroje, důležité budou i úspory energie. „Budeme dělat něco, čemu říkáme miniSEK – mini státní energetickou koncepci, která bude popisovat aktuální stav a to, co plánujeme. Každý rok si to zaktualizujeme. První bude na konci tohoto roku,“ slibuje ministr.
„Já si myslím, že je to daleko lepší, možná pracnější, protože to je každý rok, ale to je naše povinnost,“ říká předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Země tak podle něj bude schopnější reagovat na potenciální výkyvy.
Podle opozice nejde o formu, ale obsah
„Současná státní energetická koncepce je dokument, který už je bohužel zastaralý,“ shledává též předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a Havlíčkův předchůdce v úřadu Lukáš Vlček (STAN). „Tedy já i s touto formou mohu souhlasit, akorát bych ale očekával větší aktivitu od ministerstva, že zahájí debatu,“ dodává s tím, že chce klást větší důraz na investice.
Podle místopředsedy rozpočtového výboru Vojtěcha Munzara (ODS) by na věci měla koalice s opozicí spolupracovat. „Co budeme dělat a odkud budeme brát energii v případě, že již nebudou v provozu některé uhelné elektrárny z důvodu ekonomické nerentability,“ jmenuje, co je potřeba vyjasnit.
Platí koncepce Sobotkovy vlády
Dosud platná energetická koncepce vlády sociálních demokratů Bohuslava Sobotky z roku 2015 vznikala na ministerstvu průmyslu ještě před tím, než Evropská unie přišla se svou aktuální klimatickou politikou, takzvaným Green Dealem, ale také před plnohodnotnou ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a dalšími událostmi, které na situaci změnily náhled. Pro rok 2040 si tak poslední koncepce představuje až pětinový podíl uhlí, což ale neodpovídá klimatickým cílům EU.
Koncepce také spoléhala třeba na biomasu. Na fotovoltaiku pak méně, realita je ale dnes jiná. Ze slunce vzniklo loni o čtvrtinu víc elektřiny, než byly tehdejší představy, a nad plán se nakonec dostala i výroba z biomasy. Pálit ji bude například i nový kotel v Dětmarovicích, dříve největší černouhelné elektrárně v Česku, čímž klesne množství emisí a škodlivin.
Vláda Petra Fialy (ODS) chtěla dokument aktualizovat, vznikl dokonce i návrh. Ten už s uhlím v roce 2040 nepočítal vůbec a využití plynu podle něj mělo být za vrcholem. Naopak výrazně spoléhal na jaderné zdroje – že budou dodávat až dvě třetiny elektřiny a minimálně třetinu ty obnovitelné. Kabinet ho však nedokončil.
Chystaná verze se má podle Havlíčka věnovat i moderním trendům, třeba bateriím a akumulaci nebo úsporám ve spotřebě.
Výroba elektřiny se loni o něco zvýšila na 76 terrawatthodin, část Česko vyvezlo. Většina, přes čtyřicet procent, pocházela z jádra a třetina stále z uhlí. Obnovitelné zdroje tvořily šestnáct procent, což je jeden z nejnižších podílů v celé EU. „Důvodem je, že v jiných zemích jsou stabilnější podmínky. Tam vlády dlouhodobě podporují fotovoltaické elektrárny nebo výstavbu obnovitelných zdrojů obecně, mají jasné plány,“ vysvětluje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
