Ministr Dvořák by chtěl do voleb jednat s Bruselem o podmínkách vstupu do ERM II. Rozhodla by další vláda

Domluvu s Evropskou komisí udělat bez rizika a následků, o samotném vstupu by rozhodla až příští vláda, řekl Dvořák. Další kabinet by tak nemusel případně proces k přijetí eura začínat od nuly. Zhruba pět až šest let dlouhou proceduru nelze v jednom volebním období stihnout, uvedl.

Před sněmovními volbami na podzim roku 2025 by pak Česko mělo rozhodnutí Evropské komise, zda může fungovat v systému ERM II, kterému se také někdy říká předpokoj eura.

Dvořák také očekává, že vznikne usnesení vlády, které zaváže Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do října letošního roku zpracovaly analýzu plnění podmínek pro přijetí eura, výhodnost vstupu a související legislativní otázky. Projednán by měl být i materiál České národní banky o sladěnosti Česka na vstup do eurozóny.

Jak postupovat dál

Vládní strany se podle ministra shodují, že je žádoucí splňovat podmínky pro přijetí eura, což znamená zdravou ekonomiku. „Ale jen někteří z nás z toho vyvozují, že bychom měli při plnění tří kritérií splnit i to čtvrté, kterým je vstup do ERM II,“ uvedl. Za relevantní argument považuje to, že vstup do ERM II není moudrý v okamžiku, kdy země nemá stanovené datum přijetí společné měny.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.

V průzkumech veřejného mínění se dlouhodobě většina veřejnosti vyjadřuje proti přijetí eura, bývá to kolem sedmdesáti procent.