Ministr školství Plaga označil stávku učitelů za debakl odborů. Podle nich ji podpořila půlka škol

Nahrávám video

Kvůli stávce učitelů zůstala ve středu uzavřena část škol. Některé jen omezily svůj běžný provoz. Část učitelů se zapojila do protestu, protože je nespokojena s výsledky vyjednávání o růstu platů.

Do stávky se nějakým způsobem zapojila více než polovina škol, uvedly po dvou hodinách stávky školské odbory. Zavřeno zůstalo 1221 škol, provoz omezilo 2743 škol a téměř tři tisícovky škol vyjádřily stávkujícím podporu, aniž stávkovaly. 

Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka není počet stávkujících škol důležitý a ministr by měl být znepokojen, i kdyby jich byly jen desítky.

Podle statistik ministerstva školství v minulém školním roce kraje a obce zřizovaly celkem 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Pracovalo v nich 144 727 učitelů a učitelek.

Nahrávám video

Stávka je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) debaklem odborů. „Čísla neodpovídají iluzi, kterou se snažily odbory vyvolat,“ prohlásil. Podle ranních údajů ministerstva školství, které je kvůli navýšení učitelských platů s odbory ve sporu, se ke stávce připojila desetina až čtvrtina škol. Podle úřadu to vyplynulo z informací ze 75 procent škol v devíti krajích.

Ministr nechce, aby debatě dominovalo rozdělení peněz do tarifů a odměn, ale celková proměna školství včetně jeho financování. Připustil, že ve výdajích na školství je Česko daleko za optimem. „Opakovaně říkám, že učitelé si peníze zaslouží,“ prohlásil a slíbil, že mzdy se budou zvyšovat i v dalších letech.

Nahrávám video

„Odmítám, že stávka je zpackaná, že neměla žádný důvod a že nic neovlivní. Není to pětina nebo desetina škol, o kterých hovoří pan ministr (školství Robert Plaga, ANO),“ reagovala místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Upozornila na to, že se do stávky zapojila i řada škol, kde neexistuje odborová organizace.

„Kromě relativně malého zapojení škol do stávky z informací od obcí také vyplývá, že protest má na různých místech odlišnou podobu – od pouhého vyvěšení informace o podpoře požadavků oborů přes náhradní program místo vyučování nebo úpravu rozvrhu až po zrušení odpoledního vyučování,“ uvedl o stávce předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).

Podle premiéra odboráři ignorují to, že učitelé dostanou přidáno, a bojují víc za sebe a za svoji image než za učitele. Předseda vlády řekl, že nechápe, proč odbory stávku vyhlásily. Podle něj se ukázalo, že podobně je na tom i většina učitelů. Naopak předseda ODS Fiala uvedl, že chápe rozhořčení stávkujících vzhledem k tomu, že vláda nenaplnila své sliby.

Argumenty pro a proti

Odbory se pro vyhlášení stávky rozhodly minulý týden poté, co se ministr Plaga s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dohodli na zvýšení tarifů učitelů o osm procent s tím, že další dvě půjdou na odměny. Toto zvýšení základů platů v pondělí schválila i vláda. Odboráři požadovali růst tarifů o deset procent. Podle nich ministr porušil slib, který jim dal.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrný hrubý plat učitelů byl podle údajů ministerstva v prvním pololetí letošního roku 37 235 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku se zvedl přibližně o 3800 korun, což je přibližně o 11,4 procenta.

Nepedagogům ve školách se plat letos v prvním pololetí zvýšil na 19 977 korun. Průměrná mzda v Česku činila v prvním pololetí podle Českého statistického úřadu 33 297 korun. Vláda slíbila, že do roku 2021 zvýší průměrný plat učitelů na 45 tisíc korun.

„Neřeším průměrné platy, ale tabulkové, za které potřebuji sehnat učitele. Nástupní plat je pořád 28 630 korun. V současné době už učitele sehnat nemůžu. Za tyhle peníze tu náročnou práci lidé vykonávat nechtějí. Proto stávkujeme,“ vysvětluje ředitelka základní školy Pardubice-Polabiny 2 Jana Smetanová, kde se učitelé rozhodli stávkovat.

Naopak v základní škole Bakalovo nábřeží v Brně se sbor shodl, že bude učit. Podle ředitelky Yvety Gašparcové nejčastěji zaznívaly argumenty nevhodného načasování stávky či ohledů k rodičům, kteří v krátké době nejsou schopni zajistit hlídání. „Pamětníci přicházeli s tím, že od roku 1989 si nepamatují, že by třikrát po sobě učitelé dostali přidáno, ačkoliv jsou si vědomi, že ne v rozsahu, v jakém jsou sliby,“ zmínila ředitelka ještě jeden argument.

Odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek lituje, že stávka vykopala příkop mezi odbory a ministerstvem a hlavně že rozdělila sborovny. „Byly většinou rozdělené zhruba půl napůl, protože spousta učitelů nemá jasno o cílech stávky,“ upřesnil. Stávka podle něj nemůže mít úspěch, protože nemá jasný a měřitelný cíl.

„Je klíčové, aby vláda dodržela, co slíbila. Letos měly platy růst o 15 procent, nakonec ministr vyjednal deset procent a slíbil větší růst v příštím roce. Je třeba říct, že v první fázi s tím odbory souhlasily,“ řekl Feřtek. Peníze musí podle něj jít nejen do platů, ale i do dalších oblastí školství.

Česko platí učitele nejhůř z vyspělých zemí

Česko ve srovnání učitelských platů s příjmy ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v zemích OECD podle posledních dostupných dat z roku 2017 stojí na úplném okraji se 61 procenty. Slováci jsou na tom jen o trochu lépe. V Polsku je to 82, v Rakousku 90 a v Německu 99 procent. Nejlíp je postaráno o lucemburské pedagogy, kteří berou dvojnásobek toho co ostatní absolventi univerzit.

Daniel Münich z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd upozorňuje, že Česko dává do školství nejmenší podíl svého HDP ze zemí OECD. Kvůli tomu o práci učitele není zájem schopný vytvořit konkurenční trh práce. „Bere se každý učitel, kdo je ochoten stát před katedrou, ať to umí, nebo neumí,“ říká.

V mezinárodním srovnání je podle Münicha také podíl odměn na platech v Česku jeden z nejnižších v Evropě, je to asi sedm procent. Ředitelé tak mohou jen velmi málo oceňovat kvalitu výkonu členů svých sborů. Jinde ve státní správě je přitom podíl odměn na platech asi poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 16 hhodinami
Načítání...