Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
Na analýzu trestné činnosti páchané mladistvými a dětmi mladšími patnácti let se zpráva zaměřila speciálně. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová loni při svém nástupu do funkce uvedla, že ji zvyšování agrese a intenzity násilí mladistvých znepokojuje, práci s dětmi by se podle ní měla věnovat větší pozornost.
Podle aktuální zprávy NSZ v této kategorii pachatelů narůstá počet násilně motivovaných deliktů. V případech spojených s fyzickým násilím lze podle NSZ poukázat na obecný nárůst agrese, nevyrovnanosti a impulzivity dětí a mladistvých.
„K fyzickým potyčkám dochází nejčastěji v prostředí školských a výchovných zařízení a jejich okolí nebo ve volném čase ve veřejném prostoru, přičemž v některých případech se vyznačují značnou surovostí, nezřídka bývá pácháno výtržnickým způsobem ve skupině. Ve školním prostředí pak byl zaznamenán i nárůst počtu útoků ve formě nebezpečného vyhrožování spolužákům či pedagogům,“ uvedl Malý.
V případě dětí mladších patnácti let trestné činy nejčastěji páchají ve věku třinácti a čtrnácti let. U některých typů činů se ale objevují specifické věkové rozdíly, například u znásilnění převažují děti mezi devíti a dvanácti lety, zatímco u těžkého ublížení na zdraví či nedovoleného nakládání s drogami dominují čtrnáctiletí a patnáctiletí. U mladistvých ve věku patnáct až osmnáct let zůstává dlouhodobě nejčastějším proviněním krádež a poškození cizí věci, jejich výskyt je stabilní.
Naopak výrazně roste počet násilných provinění, zejména ublížení na zdraví a loupeží, kterých bylo v letech 2024 až 2025 zhruba o čtyřicet procent víc než v období 2015 až 2019. Podobný nárůst loupeží se podle NSZ objevuje i u dětí mladších patnácti let.
Násilí jako zážitek
I vloni pak NSZ zaznamenalo podle mluvčího velmi znepokojivý jev takzvaného zážitkového násilí, který se podle NSZ sice zatím objevuje pouze ojediněle, avšak pravidelně. „Jeho projevy vykazují značnou společenskou nebezpečnost,“ uvedl mluvčí.
Výrazně podle zprávy přibylo případů trestné činnosti spojené s dětskou pornografií. Státní zastupitelství evidovalo 925 případů, meziročně o zhruba 22,5 procenta více. Z objasněných 705 případů byl pachatel mladší osmnácti let ve více než čtvrtině z nich. Podle státních zástupců se na tomto trendu podílí i to, že závadný obsah mezi sebou sdílejí děti mladší patnácti let. Nezřídka se objevují i situace, kdy děti šíří vlastní pornografii společně s běžnou pornografií, což podle zprávy souvisí s normalizací sextingu a přístupem k obsahu na sociálních sítích.
V Česku bylo loni zahájeno 186 858 nových trestních řízení, kterými se orgány činné v trestním řízení musely zabývat a v nichž státní zástupci vykonávali dozor nad zachováním zákonnosti trestního řízení. O rok dříve jich bylo 189 912. Mírně se zvedl počet násilné trestné činnosti, mravnostní kriminality a rovněž majetkové trestné činnosti vyjma krádeží.
Problémových jevů podle NSZ dál přibývá na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách. Jde nejen o podvody, které z uživatelů lákají peníze, ale také o nárůst nenávistných a verbálních útoků. Zároveň podle NSZ roste počet případů násilí a sebepoškozování mezi dětmi a dospívajícími, které se často odehrávají právě v on-line prostředí.
„V prostředí sociálních sítí a chatovacích platforem byl v roce 2025 zjištěn častější výskyt výhrůžek, vulgárních útoků a jiných forem kyberšikany. Typickým jevem je následné rychlé mazání komunikace ze strany pachatelů, nicméně tyto projevy bývají zachyceny jinými uživateli a dále šířeny. Současně patrně dochází k pozvolnému nárůstu latentní rizikové komunikace,“ uvedl na webu Malý.
Státní zástupci zaznamenali také proměnu drogové scény, kdy ubývá „tradičních“ distributorů tvrdých drog v mladší věkové skupině, tito pachatelé se přesouvají do věku mezi 40 a 49 lety. U mladší generace pak převládá distribuce v on-line prostředí.
