Místo sklizně papírování a omezení výsadby. Farmáři tepou nový systém dohodářů

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.

„Měli bychom být venku, kontrolovat úrodu, ale na to teď nezbývá čas. Dříve byla větší volnost, teď se věnujeme hlavně papírování,“ popisuje problémy s novým systémem dohod vinohradník Roman Slouk z vinařství Sonberk. Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada je vše nyní složitější a přibyla i HR agenda. „Nemůžeme si dovolit další zaměstnance. V oboru se jedná často o rodinné podniky, kterým pak chybí kapacita tam, kde ji potřebují – a to na sklizni,“ upozornil.

Zemědělské podniky najímají brigádníky zejména během sezonních špiček. Nová evidence dohodářů podle nich přinesla jen další komplikace do sektoru, kde jsou už dlouhodobě problémy sehnat nárazově zaměstnance. „Je to pro nás nesmyslná zátěž. Často potřebujeme práci jen třeba na dva až čtyři týdny, což navíc závisí na počasí, a termíny se tak mohou měnit,“ podotkl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

Problémy mají hlavně menší zemědělci

Zátěž je to zejména pro menší podniky, potvrdil České televizi předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Často musejí hledat externí pomoc (účetnickou, pozn. red.). To je další náklad, který snižuje konkurenceschopnost, zvlášť když už dnes hospodaří na hraně rentability. V důsledku toho se zemědělské firmy začaly částečně vyhýbat krátkodobému zaměstnávání,“ upozornil.

Vlastní zkušenosti popsala ČT i majitelka rodinné farmy Lotouš Ilona Hořejší. „Kvůli těmto změnám jsem se rozhodla už letos nikoho na dohody nebrat. Máme tudíž už pouze stálé pracovníky. Zároveň také preferujeme možnost samosběru, a to specificky u jahod, kde nemusíme komplikace s administrativou řešit,“ nastínila.

Omezení sadů i produkce

Asociace soukromých zemědělců navíc varuje, že u některých farmářů vše vede i k omezení činnosti. „Slyším to od zemědělců z různých stran. Obecně platí, že spousta z nich dlouhodobě nemůže sehnat zaměstnance na nárazovou pomoc. Systém je teď komplikovanější. Může to tedy znamenat omezení sadů a výroby jako takové,“ upozornil místopředseda organizace Jan Štefl. „Znám případy, kdy podnik odložil péči o porost, protože najímání pracovníků na několik dní by znamenalo neúměrnou byrokratickou zátěž,“ dodal Pýcha.

Zemědělci přestávají pěstovat hlavně plodiny, které jsou náročné na krátkodobou výpomoc, například třešně. „Ty pak musíme víc dovážet, často i z mimoevropských zemí. Znám farmáře, kteří se nějaké plodině věnují dlouhodobě – a tohle je pro ně poslední hřebíček do rakve. Řeknou si: ,Já už se na to můžu vykašlat, tu byrokracii a kontroly nemám zapotřebí,‘“ řekl ČT majitel zeleninové a ovocné farmy z jihu Moravy, který si přál zůstat v anonymitě.

V dlouhodobém horizontu to podle oslovených zástupců svazů může ovlivnit ekonomiku farem i kvalitu produkce. „Všeobecně jsou u nás podmínky pro zaměstnávání sezónních pracovníků jedny z nejhorších v Evropě – třeba v porovnání s Polskem. Náklady jsou tak vysoké, že se to samozřejmě promítne do ceny pro zákazníka,“ obává se majitel jihomoravské farmy.

Negativní dopady novely vnímá také personální agentura pro zemědělství Agrojobs. „Zaznamenali jsme konkrétní případy, kdy personalisté zrušili plánované krátkodobé výpomoci, protože nový režim pro DPP nešel operativně zvládnout – typicky šlo o výsadbu, třídění, úklid nebo pomocné práce, které jsou velmi citlivé na načasování,“ potvrdila jednatelka agentury Lenka Šímová.

I podle ní novinka povede k tomu, že se některé činnosti omezí. „Vidíme to například na pokračujícím poklesu ploch sadů, které vyžadují mimo jiné i vysoký podíl ruční práce. Když ti pracovníci nejsou, pěstitelé sad prostě zruší a přestanou jablka pěstovat. Přístup státu jim v tom bohužel nepomáhá, naopak spíše škodí,“ dodala.

Šedá zóna na vzestupu

Mezery tak musí zemědělci často řešit například přijímáním cizinců. „Nedostatek pracovníků je poměrně velký, potřebujeme pak převážně ty zahraniční. Jenže tam chybí podpora pro jejich jednodušší přijímání,“ sdělil ČT majitel farmy U Tří dubů Libor Kahoun. Firmy proto častěji využívají agentury, které pracovníky z ciziny nejen dovezou, ale zároveň obstarají i potřebnou HR agendu. „Samozřejmě bychom rádi nabírali domácí lidi, ale v dnešní době je kriticky těžké sehnat pracovníky, tak jsme za tuto možnost vděční,“ říká předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

Složitá administrativa spolu s dlouhodobými problémy s nabíráním brigádníků mohou podle oslovených zemědělských svazů v konečném důsledku vést i k nárůstu šedé ekonomiky. „Tam, kde se byrokracie stává nepřekonatelnou, může být pokušení obejít systém. To ale staví poctivé zemědělce do nevýhodné pozice,“ poznamenal Pýcha. „V praxi už slyšíme o „práci na dobré slovo“,“ dodala Šímová z Agrojobs.

Ministerstvo práce si za novelou stojí

Dohody o provedení práce se často používají jako náhrada pracovního poměru, a to především u krátkodobých prací a brigád. Novela platná od loňského 1. července přinesla povinnost registrovat všechny pracovníky na dohodu o provedení práce (DPP) a každý měsíc hlásit jejich příjmy a odpracované hodiny.

Resort si za změnou stojí. „Už v průběhu legislativního procesu jsme reflektovali připomínky z praxe, zejména k administrativní zátěži. Prakticky všechny významné připomínky byly zohledněny a přistoupili jsme k významné úpravě původního návrhu,“ vzkázal mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Jako hlavní důvod ke změně systému pak úřad vidí větší přehlednost. „Zavedení centrální evidence DPP přináší především vyšší transparentnost – stát bude mít přehled o počtu dohod a výdělcích z nich, což umožní efektivněji identifikovat osoby, které nejsou pokryty pojištěním. Z pohledu resortu tak změna není překážkou, ale naopak příležitostí, jak zlepšit sociální zabezpečení lidí, kteří pracují krátkodobě a nepravidelně,“ dodal mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 6 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 13 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.