Na jihu Moravy začíná test chytré karantény. Z Litovle i Uničova se stahují hlídky

Základem chytré karantény je zmapování pohybu infikovaného člověka za posledních pět dní, a to podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Data, jejichž získání je podmíněno souhlasem nakaženého a uvidí je pouze odborníci, poslouží k sestavení mapy jeho pohybu. Hygienici pak nad ní s nemocným proberou, s kým se na různých místech potkal.

Lidem, se kterými byl nakažený v osobním kontaktu, bude nařízena krátkodobá karanténa. „Budou označeni za takzvané žluté osoby a do několika hodin přijede odběrový tým,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví a končící předseda ústředního krizového štábu Roman Prymula. V pondělí v čele štábu skončil, aby se mohl lépe soustředit na organizaci chytré karantény.

„Je dohoda, že já bych měl mít pozici, která bude zodpovídat za zdravotnickou přípravu, a ministr Hamáček by se měl stát předsedou Ústředního krizového štábu,“ avizoval předem Prymula. Mobilní týmy odebírající vzorky od lidí sestaví armáda. Pokud lidé mají auto, mohou na odběr přijet sami.

V případě pozitivního výsledku testu bude infikovanému nařízena běžná karanténa. Negativně testovaní lidé se budou moci vrátit k běžnému životu. „Máme limit, který je dán třemi dny. To znamená, každý člověk by měl být v tomto systému ošetřen do tří dnů,“ uvedl Prymula.

Testování nového systému začíná na jižní Moravě, podle náměstka Prymuly je to proto, že kraj má v rámci republiky průměrný počet nakažených. Testování bude podle hejtmana Bohumila Šimka (za ANO) startovat postupně.

„Během celého týdne budou v rámci krajské hygienické stanice a celého regionu postupně zaváděna do praxe jednotlivá opatření systému, který směřuje k co nejrychlejší identifikaci a izolaci osob, které mohou být potenciálně nakaženy nebo ohroženy novým koronavirem,“ uvedl Šimek.

Pokud se projekt chytré karantény osvědčí v praxi, mohl by tento přístup v Česku nahradit plošná restriktivní omezení komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku. Zavedení chytré karantény v celé zemi se očekává po Velikonocích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že pokud projekt chytré karantény uspěje, tak Česko virus porazí. Vrchol epidemie Babiš očekává v dubnu. Stát chce také zvyšovat počet otestovaných. S pomocí Akademie věd a Univerzity Karlovy by mělo denní číslo dosáhnout počtu deseti tisíc. Před víkendem v pátek to bylo zhruba pět tisíc lidí. Podle předsedy vlády by bylo možné testovat dokonce až 20 tisíc lidí denně.

Litovel a Uničov si oddychly. V Uherském Brodě dezinfikují sídliště

Od pondělí přestávájí platit přísná opatření pro lidi z Litovle, Uničova a dalších obcí včetně městských částí. Hygienici o tom rozhodli v neděli, dvoutýdenní opatření podle nich splnila svůj účel.

Do oblasti se začal život vracet již ráno. „V návaznosti na rozhodnutí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje o ukončení karantény v oblasti Litovelska a Uničovska je od pondělí opět obnoveno zastavování vlaků v Července a Uničově,“ oznámila mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.

Až v úterý ale začnou jezdit vlaky i do Litovle, kam vede regionální trať z Červenky, a ještě později se cestující z izolované oblasti dočkají i linkových autobusů. „Provoz veřejné linkové dopravy bude v režimu jarních prázdnin obnoven od středy 1. dubna,“ upřesnil Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.

Zatímco na Olomoucku je lépe, Uherský Brod se potýká s růstem počtu nakažených – ve městě bylo na koronavirus pozitivně testováno 30 lidí.. Nejvíce jich je ze sídliště Pod Vinohrady, kde nechá radnice dezinfikovat domy.

Domovům pro seniory odlehčí kraje

Vážnou krizi řeší Kraj Vysočina. Koronavirus prakticky ochromil domov pro seniory v Břevnici u Havlíčkova Brodu, který kraj zřizuje a který se stará o lidi s těžkými demencemi. Nákaza byla potvrzena u 20 z 22 jeho klientů i u části personálu. Dvě seniorky byly v sobotu s nemocí COVID-19 hospitalizovány, jedna z nich – která měla i jiná vážná chronická onemocnění – ale v neděli zemřela. Druhá žena je podle mluvčí Petry Černo stále v nemocnici.

Negativní testy mělo podle ředitelky domova pro seniory Hany Hlaváčkové jen šest pracovníků z těch, kteří mohou sloužit. Vysočinský hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD) uvedl, že je domov schopen fungovat jen do středečního rána. Ředitelka Hlaváčková i hejtman Běhounek přitom vyloučili, že by bylo možné přestěhovat klienty do jiného domova do Lázní Toušeň, jak navrhoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

Kraj jedná o poskytnutí pomoci s aktivními zálohami a Polytechnickou univerzitou Jihlava, která má zdravotnické obory. Prozatím dojednal pomoc s hasiči. Profesionální sbor z Vysočiny sestaví tři směny po třech lidech, kteří budou pomáhat personálu – nikoli však se zdravotnickou péči. Personálu pomohou se zajištěním chodu domova, například běžnou údržbou a dezinfekcí prostor nebo s roznášením jídla. Za výhodu hasičů kraj považuje, že umí správně používat ochranné pomůcky. Kromě Břevnice by mohli vypomoci i v dalších domovech seniorů.

„Přijali jsme celou řadu opatření, abychom eliminovali možnost nákazy příslušníků. Kromě ochranných prostředků a pomůcek budou mít hasiči přímo na místě týlový kontejner a stan,“ avizoval ředitel krajských hasičů Jiří Němec. Při odchodu podle něj projde každý příslušník sboru dezinfekcí.

Domovy pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných a podobná zařízení poskytující lůžkovou péči mají od pátku povinnost vyhradit desetinu své kapacity pro klienty, kteří se nakazí koronavirem. Řada zařízení již vzkázala, že toho není schopna.

Zástupci vlády se proto na pondělním jednání s hejtmany dohodli, že pro domovy, které nemají dostatečnou kapacitu, zajistí potřebné místo kraje, uvedl ministr vnitra Hamáček. Kraje také budou distribuovat do domovů ochranné pomůcky.

K zajištění jejich řádné distribuce do domovů důchodců a podobných zařízení ale vyzvali organizace na pomoc seniorům i expertky a experti z vysokých škol vládu. Podle nich je v domovech pro seniory či pacienty s demencemi stále „kritický nedostatek“ ochranného materiálu. 

„Je obtížné chránit druhé bez ochranných prostředků. Je obtížné chránit pracovníky i klienty, pokud není možné dosáhnout testování,“ zdůraznili zástupci organizací a akademici. Žádají také zesílení testování v těchto zařízeních a opakování testů minimálně každé dva týdny.

S testováním jsou v některých regionech stále potíže. Liberecká nemocnice na několik hodin pozastavila odběr vzorků od pacientů kvůli nedostatku odběrových sad. „Výpadek trval zhruba dvě až tři hodiny,“ uvedl mluvčí nemocnice Václav Řičář. Šéf Libereckého kraje Martin Půta (SLK) vyzval na jednání hejtmanů se zástupci vlády kabinet, aby zajistil větší množství odběrových setů a dalších prostředků.

„Bez možnosti odebírat vzorky u těch, u kterých to potřebujeme, se samozřejmě schopnost toho systému řešit problematická místa poněkud snižuje,“ podotkl.

Ministr vnitra ale ujistil, že v úterý ráno přistane v Praze letadlo se zásilkou 50 tisíc odběrových sad, které budou rychle distribuovány. Jeho resort podle něj zajišťuje další dodávky tak, aby se výpadek neopakoval.

Ochranných pomůcek rozeslalo ministerstvo vnitra již 12,9 milionu, zároveň i 3,4 milionu respirátorů. Nejvíce jich dostaly kraje a ministerstvo průmyslu a obchodu. Statsíce roušek a respirátorů obdrželi také hasiči a policisté.

Lázně tvrdí, že bojují o přežití

O pomoc požádaly vládu a zdravotní pojišťovny lázně. Svaz léčebných lázní uvedl, že jeho členům hrozí kvůli opatřením proti šíření koronaviru zánik. Své uzavření a propouštění zaměstnanců čerstvě ohlásily Léčebné lázně Bohdaneč a lázně v Teplicích nad Bečvou.

„Jsme připraveni se na odstraňování ekonomických následků epidemie podílet investováním předchozích zisků, ale naše rezervy nejsou nevyčerpatelné. Bez účinné a rychlé pomoci státu, respektive zdravotních pojišťoven, nevydrží na více než měsíc a půl,“ uvedl v dopise adresovaném Všeobecné zdravotní pojišťovně prezident svazu Eduard Bláha.

Žádá proto pojišťovny o zálohové platby ve výši 75 procent z objemu úhrad jednotlivých měsíců roku 2019 i o vyšší platby za ošetřovací den po opětovném rozjezdu a kabinet o státní podporu pro zaměstnance, kteří jsou nyní doma. 

Do Česka se vrací další lidé ze zahraničí

I více než dva týdny od uzavření hranic – až na výjimky lidé s českým občanstvím a dlouhodobým či krátkodobým pobytem nad 90 dnů nesmějí z republiky, ostatní do republiky – pokračují návraty lidí, kteří uvázli v zahraničí. Vracejí se lety, které organizuje ministerstvo zahraničí.

V pondělí dopoledne v Praze přistálo repatriační letadlo Smartwings, které přepravilo domů Čechy z Kanady a také Dominikánské republiky. Na palubě bylo 182 lidí včetně 44 občanů dalších států Evropské unie. Podle českého velvyslance v Kanadě Bořka Lizce nastupovali v Montrealu do letadla Slováci, Rakušané, Poláci, Maďaři, Němci, Dánové a Britové. Let zajistila česká letecká společnost Smartwings Group. Kanada je na českém seznamu rizikových zemí, proto lidé po příletu odtud budou muset na dva týdny do karantény.

Repatričaní lety budou pokračovat i v příštích dnech. V úterý by měl přistát v Praze již druhý let z Thajska, ve středu speciál z Chicaga. Jeho kapacita byla podle české ambasády ve Washingtonu zaplněna.

Ve Vietnamu se vyléčil nakažený Čech

Ve Vietnamu se vyléčil český občan, který tam byl v lékařské péči po pozitivním nálezu na koronavirus. Muž byl propuštěn z nemocnice a jakmile to bude možné, vrátí se do České republiky. Oznámil to čestný předseda a tiskový mluvčí Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter a potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. 

Čech ve Vietnamu byl prvním případem českého občana, který měl mimo republiku pozitivní nález. Ministerstvo zahraničí 14. března uvedlo, že muž je v lékařské péči v Ho Či Minově Městě. Pracovníci ministerstva mu poskytovali například pomoc s tlumočením. Muž se ve Vietnamu podle informací Černínského paláce dobrovolně přihlásil na testy, protože vykazoval některé symptomy nakažení koronavirem. 

V neděli zemřela zdravotní sestra

V pondělí večer bylo v Česku 2976 potvrzených případů nákazy. K pondělnímu ránu bylo v zemi 2837 nakažených. Během neděle se počet případů zvýšil o 160, což bylo nejméně za šest dní. Za šest dní byl ale nejnižší i nedělní počet testů, bylo jich 2798. Nižší přírůstek nakažených byl naposledy v pondělí 23. března, kdy přibylo 126 případů.

V neděli bylo s nemocí COVID-19 v nemocnici 277 lidí, z nich 52 v těžkém stavu nebo s vysoce intenzivní péčí. Počet hospitalizovaných od pátku vzrostl o 50, lidí v těžkém stavu přibylo o sedm.

Počet lidí vyléčených z nemoci COVID-19 stoupl v Česku na 25. Vzrostl ale také počet zemřelých nakažených koronavirem, a to na 23, oznámil v pondělí večer ministr zdravotnictví Vojtěch. Ministerstvo dosud uvádělo 11 vyléčených a 17 úmrtí. Všichni zemřelí byli podle Vojtěcha lidé trpící dalšími chorobami nebo lidé ve vyšším věku.

V neděli zemřela nakažená zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice. Podle epidemiologa Romana Prymuly ale koronavirus nebyl příčinou jejího úmrtí. Nemocnice na přání rodiny žádné informace nesděluje. Odmítla ale chybu zdravotníků při péči o nakaženého pacienta.

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se do neděle nakazilo novým koronavirem už 144 zdravotníků, mezi nimi bylo 56 lékařů a 54 zdravotních sester.

Kromě necelých tří tisíc nemocných je v souvislosti s koronavirem v karanténě také 19 200 lidí, kterým lékaři vystavili e-neschopenky. Od pátku do neděle celkový počet izolovaných klesl o 3150, vyplývá ze statistiky České správy sociálního zabezpečení.