Na nepedagogy a neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje jedenáct miliard

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

„Podáme a budeme usilovat o schválení pozměňovacího návrhu k novele školského zákona, tak abychom ten návrh dali do systému ještě v průběhu ledna,“ popsal Stanjura. Novela by podle něj měla začít platit nejpozději k 1. červenci 2025. Kraje podle ministra letos obdrží 3,4 miliardy korun, obce 7,6 miliardy.

Změna financování podle Stanjury přinese větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost financí. V příštím roce se podle ministra počítá s nárůstem daňových příjmů asi o tři procenta, převedená částka pro obce a kraje by tedy činila celkem 32,4 miliardy korun. Jedná se o 22,2 miliard korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje, doplnil. Tato částka by již pokrývala financování po celý rok 2026.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je změna pro nepedagogy výhodná. „Prostředky, které budou mít obce k dispozici, automaticky mezi roky budou narůstat, tak jak narůstají daňové výnosy,“ řekl. Změna je podle něj výhodná i pro učitele, protože dosud mohli ředitelé využívat část peněz na odměny učitelů pro dofinancování nepedagogických pozic. Stát bude podle něj nadále financovat například výuku plavání či přípravu na řidičská oprávnění a svářečské průkazy. Ostatní neinvestiční výdaje školy využívají například na učebnice a učební pomůcky.

Ve školském zákoně a v zákoně o rozpočtovém určení daní budou podle Beka základní parametry nového systému. Navazovat na to bude vládní nařízení, které detailně rozdělí peníze mezi jednotlivé obce a kraje. Ministerstvo školství ho podle Beka představí do konce ledna. Záležet bude na druhu školy, protože náklady spojené s provozem například základní a mateřské školy se podle něj liší.

Návrh je nepřipravený, upozorňují odboráři

Odboráři minulý týden upozorňovali, že je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách, žádali jeho stažení. Pokud by se návrh měl uzákonit, pohrozili předáci protesty.

Vládní slib jedenácti miliard nezměnil nesouhlas obcí a krajů s převodem vyplácení nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. Financování by ideálně mělo zůstat na státu, řekl předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).

„Částka sice kryje náklady pro rok 2025, ale neřeší hlavní problém: ředitelé škol už dva roky financují platy nepedagogických zaměstnanců z peněz určených na navýšení mezd učitelů. Takže dluh, který vláda vytvořila ve školství, zůstává dál. Další problém pak je, že nikde není definovaný klíč, podle kterého se mají tyto finance rozdělovat,“ doplnil místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.

S převodem financování nepedagogů nesouhlasí ani Svaz měst a obcí. Návrh pokládá za nepřipravený a překotný. Vláda podle předsedy svazu Františka Lukla nevyčíslila dopady změny na území, a čísla tak nejsou dostatečně podložená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...