Na tvorbě sovětských dezinformací se podíleli i Čechoslováci. Tvrdili, že Američané záměrně šíří HIV

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

Operace československé rozvědky s krycím názvem AIDS byla spuštěna v prosinci 1985 a jejím autorem byl Jan Malásek ze 42. odboru. Cílem operace bylo přesvědčit veřejnost, že z amerických vojenských základen v Řecku se má šířit virus HIV. Dezinformace se odvolávala na skutečnost, že Američané jsou ve výzkumu léčby AIDS nejdále ze všech a po nakažení obyvatel budou zemím draze prodávat potřebné léky. Falešná zpráva se šířila pomocí letáků, které se měly dostat i do médií.

„Cílem aktivního opatření mělo být prohloubení odporu řeckého obyvatelstva vůči existenci amerických vojenských základen v Řecku a přítomnosti amerických vojáků s důrazem na místa, kde se nacházejí hlavní americké základny. (…) Výsledkem mělo být přesvědčení laické i odborné veřejnosti, že přítomnost Američanů v Řecku je nežádoucí jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska sociálního,“ uvádí autor Lubomír Morbacher.

Opatření StB byla součástí komplexní dezinformační operace týkající se AIDS, kterou organizovala přímo sovětská tajná služba KGB. „Začala nenápadně v roce 1983 publikováním článku v indickém magazínu Patriot od údajného anonymního amerického vědce, který ‚potvrdil‘, že v amerických vojenských laboratořích ve Fort Dettricku se vyrábí biologická zbraň. Následně v říjnu 1985 v Literarnej Gazete v Sovětském svazu vyšel článek o AIDS, který se na tento článek odvolával,“ popsal výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

A tak se podle něj spustila lavina článků, které se odvolávaly na Literarnuju Gazetu. Převzaly je další zdroje a tiskové agentury. „Nedávný výzkum v bulharských a německých archivech dokázal, že operace AIDS byla pod taktovkou KGB a podílela se na ní východoněmecká, bulharská a částečně i československá strana,“ dodal Rendek.

  • Sdružuje přes 60 státních i nestátních organizací z 20 zemí světa, které se věnují zkoumání totalitní minulosti 20. století. Nejde jen o výzkumné instituce, ale také o muzea, archivy, vzdělávací spolky a sdružení. V Česku je členem platformy například Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek nebo organizace Post Bellum.

Právě československé účasti na celé akci se věnoval Lubomír Morbacher. Je jedním z několika odborníků, kteří se podíleli na tvorbě nového projektu Československo v (dez)informační válce 1948–1989. Dalším je například historik Martin Slávik z občanského sdružení Living Memory nebo badatel Radek Schovánek, který popsal okolnosti vytvoření falešné politické závěti Konrada Adenauera v roce 1963. Z celkem 26 témat projektu, která jsou dostupná online, se některá objevují úplně poprvé a badatelé je dosud nepopsali.

„Československo bylo před listopadem 1989 aktivním účastníkem dezinformační války po boku Sovětského svazu proti svobodnému světu a československé ministerstvo vnitra bylo aktivním nástrojem dezinformačních operací a aktivit směrem k domácímu a zahraničnímu publiku. Náš projekt přináší pohled na tuto dobu přes dosud neznámé dezinformační a vlivové operace, které se odehrály, nebo plánovaly na našem území, respektive v cizině,“ tvrdí Rendek.

Dezinformační techniky se s časem nezměnily, tvrdí Rendek

Účelem projektu není podle autorů pouze zmapovat dezinformace v době železné opony, ale provázat je se současnou situací. Dezinformační techniky Ruska se podle nich od tehdejší doby nezměnily, liší se pouze způsob šíření, který je v současnosti masivnější.

„Česká republika, Evropská unie a naši spojenci v NATO jsou cílem dezinformačních aktivit v online prostoru. Tento fenomén jako součást dnešní hybridní války přímo vychází a navazuje na nevojenský konflikt z dob studené války mezi komunistickým blokem a Západem,“ vysvětluje Rendek.

Je proto podle něj dobré znát, respektive představit veřejnosti, stručnou historii dezinformačních aktivit v jejich institucionalizované podobě tak, jak je komunistické státy masově využívaly proti svým tzv. nepřátelům – západním demokratickým zemím v čele s USA, ale i proti vlastnímu obyvatelstvu. Jak Rendek poznamenal, současné aktivity jsou v jistém smyslu pokračováním aktivit z dob studené války. S nástupem moderních informačních technologií a internetu jenom zesílily a lze je lépe zaměřit na cílovou skupinu.

Potvrzuje to i program Kremlin Watch, který se zabývá monitorováním současných ruských dezinformací. „Jako nepřítel jsou dezinformátory označovány střídavě prakticky všechny západní státy a instituce. Cílem prokremelských dezinformací je ukázat, že západní státy a instituce jsou na tom stejně špatně nebo hůř než Rusko samotné. Často je Západ popisován jako v úpadku, útočící na Rusko, nebo dokonce jako konspirující proti vlastním občanům,“ popisuje současné praktiky koordinátorka programu Kremlin Watch Veronika Víchová.

Přestože směr, respektive nepřátelé, před kterými propaganda varuje, jsou stále stejní, hrozby se mění. Syndrom AIDS byl v 80. letech, kdy jej Sovětský svaz pro dezinformaci použil, ještě poměrně neznámým onemocněním. A právě nové a méně známé situace a události slouží i dnes jako základ pro fake news nejlépe.

„Dezinformační kampaně jsou obvykle napasované na situaci v každém jednotlivém státě, na který cílí. Obvykle se jedná o témata, která vyvolávají v lidech negativní emoce, zejména strach nebo vztek. Uprchlická krize v tomto ohledu byla pro dezinformátory zlatým dolem a byla jimi nadmíru využívaná. V České republice bývá téma uprchlíků navíc často spojováno s Evropskou unií, která je u nás dalším oblíbeným cílem dezinformací,“ dodává Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 27 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 29 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.