Nákup tanků Leopard 2A8 schválila vláda

Nahrávám video

Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku ve středu schválila vláda. V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Úřad také pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole od České zbrojovky v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH a osmnáct lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly tuzemské armády za zhruba 1,7 miliardy korun bez DPH.

První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Součástí ceny jsou systémy vlastní a protiminové ochrany i integrovaná logistická podpora zahrnující náhradní díly či školení.

Bohemizace zahrnuje například komunikační a spojovací prostředky, kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety. „V tomto případě bude kupní smlouva uzavřena přímo s výrobcem tanků, společností KNDS, a zahrnuta do ní je i munice pro vojskové zkoušky,“ sdělilo ministerstvo. Dalších pět miliard korun úřad vyčlení na inflační a kurzovou rezervu.

Nové tanky vybaví především přáslavický 73. tankový prapor. Některé dostane za účelem výcviku Vojenská akademie ve Vyškově, dalšími bude částečně přezbrojen 153. ženijní prapor v Olomouci. Předpokládaná doba životnosti je třicet let, tanky by tak v české armádě měly sloužit do roku 2060.

Připojení k německému nákupu

Praha se v případě samotných tanků připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává resort v příštích týdnech. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu.

Rámcová dohoda umožní ministerstvu v budoucnu nakoupit vedle 44 velitelských a bojových tanků dalších až 14 Leopardů 2A8 ve stejných verzích. Pořízeny budou podle finančních možností resortu. Obrana plánuje i nákup sedmnácti až devatenácti tanků Leopard 2A8 v dalších čtyřech modifikacích, a to tanky vyprošťovací, mostní, ženijní a pro výcvik řidičů.

„Na tuto akvizici bude uzavřena separátní smlouva (nebo smlouvy), pokud Německo dokončí jednání s dodavateli,“ poznamenal úřad. Celkem by tak česká armáda měla v budoucnu disponovat minimálně 61 tanky Leopard 2A8, v maximálním počtu jich bude 77.

Součástí nákupu bude i zapojení tuzemského obranného průmyslu, firem bude podle ministerstva minimálně jedenáct. Podílet se mají zejména na výrobě jednotlivých komponent tanků. Zapojí se nejen do výroby strojů pro Česko, ale i do dodávek pro další zákazníky. Dohoda předpokládá rovněž zapojení do zajištění životního cyklu tanku. „Dojednaná průmyslová spolupráce dosahuje v těchto dnech částky minimálně dvě miliardy korun, ale ta částka bude nabývat,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Resort už loni v prosinci uzavřel smlouvu na dodání čtrnácti bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH s firmou Rheinmetall Landsysteme. Dříve Německo darovalo Česku za pomoc Ukrajině tři desítky bojových a vyprošťovacích tanků Leopard 2A4. Tanky Leopard v české armádě nahrazují stroje sovětské výroby T-72, které podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště.

Pušky, granátomety i pistole

Ministerstvo obrany také provede zakázku na nákup ručních zbraní od České zbrojovky formou rámcové dohody. „Ta se nám v minulosti osvědčila, protože můžeme čerpat podle finančních prostředků a potřeb,“ míní Černochová. Dohodu úřad s českým výrobcem uzavře na roky 2025 až 2031, podpis smlouvy je plánován v nejbližších dnech, informoval v tiskové zprávě.

Resort pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsný granátomet CZ GL 40 mm a pistole CZ P-10 C, a to i s příslušenstvím. Půjde o optoelektronické zaměřovače včetně denní a noční optiky i laserových zaměřovačů, soupravy náhradních dílů, soupravy zbrojířů, pouzder a obalů. Nemusí být vyčerpáno celých 4,26 miliardy korun bez DPH, zbraně se budou nakupovat v dílčích objednávkách podle aktuálních potřeb.

„Pokračující spolupráce s českou firmou, která patří mezi deset největších výrobců těchto zbraní na světě, je zcela logickým krokem,“ uvedla Černochová. „Pořízení zbraní je nezbytné k úplnému dokončení přezbrojení armády ručními palnými zbraněmi a obměně zbraní, jejichž životnost bude postupně končit,“ podotkl dříve zástupce náčelníka generálního štábu Pavel Lipka.

Obrana s Českou zbrojovkou v předchozích patnácti letech uzavřela dvě smlouvy na pořízení zbraní a příslušenství za celkem zhruba šest miliard korun. Šlo o dodávky několika desítek tisíc kusů zbraní. Vojáci tím získali výzbroj v ráži Severoatlantické aliance (NATO).

Vozidla pro speciální síly

Ministerstvo obrany nakoupí 18 lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly české armády. Zakázka je rozdělena na dvě části, podvozky za 32,6 milionu britských liber bez DPH (zhruba 871 milionů korun bez DPH) dodá společnost LPP, jejich technické zhodnocení za 810 milionů korun bez DPH pak zajistí Vojenský technický ústav.

Jednání vlády se podle Černochové účastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Vysvětloval důležitost a potřebnost právě těchto vozidel pro speciální síly české armády,“ dodala. Nákup v předchozích měsících několikrát projednával sněmovní výbor pro obranu, naposledy se jím zabýval v červnu.

Vozidla Supacat mají podle ministerstva nahradit zastaralou techniku, především letitá vozidla Land Rover a zároveň doplnit jejich logistickou schopnost, kterou dříve plnilo lehké nákladní vozidlo Tatra. „Nyní budou příslušníci speciálních sil schopni logistiku dlouhodobých operací zabezpečit na bojových vozidlech,“ uvedl úřad.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš letos v březnu propojoval dřívější podnikání náměstka ministryně obrany Františka Šulce s jeho současnou funkcí na obraně mimo jiné právě v souvislosti se zakázkou na vozidla Supacat.

Šulc spojení odmítl, projekt na vozidla pro speciální síly se podle něj zvažoval ještě dříve, než přišel na ministerstvo. Řekl také, že z projektu o nákupu od firmy Supacat, kterou zprostředkovává firma LPP Holding, se z předběžné opatrnosti vyloučil. Šulc před nástupem na ministerstvo vlastnil společnost RobotScientific, do které vstoupila společnost LPP Holding a až po jeho odchodu jí dala svůj název, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 48 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 2 hhodinami

VideoSpeciální zásahové jednotky loni vyjížděly k téměř čtrnácti stům případů

K nebezpečným a ozbrojeným pachatelům nebo lidem, kteří vyhrožují odpálením výbušnin, vyrážejí speciální policejní zásahové jednotky. V Česku jich působí osm a jen loni zasahovaly téměř u čtrnácti set případů. Zadržely při nich pět set lidí, z toho 37 ozbrojených. Pražská zásahová jednotka ročně zasahuje u více než stovky případů, nejčastěji proti nebezpečným pachatelům nebo při zatýkání členů organizovaných skupin.
před 4 hhodinami

O poutní cesty je stále větší zájem, někdy slouží i k teambuildingu

Zájem o poutní cesty v Česku roste. Podle oslovených spolků a duchovních na nich poutníci hledají nejen duchovní rozměr, ale i klid, odstup od digitálního světa a prostor pro osobní změny. Spolky zároveň upozorňují, že v tuzemsku stále chybí místa pro přespání poutníků, což brzdí rozvoj nových projektů a iniciativ.
před 5 hhodinami

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 13 hhodinami

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.