Odklad pouze ze zdravotních důvodů. Novelu podpořila vláda

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně podle věku dětí. K návrhu je naplánovaná na čtvrtek tisková konference, na které by o něm měl Bek mluvit podrobněji.

Odklad by mohly podle předkládaného návrhu dostat děti s chronickým onemocněním nebo například po úrazu, který vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci, vyplývá z podkladů. Žádost o odklad by bylo potřeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa, nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.

S doporučením k odkladu by podle návrhu musela poradna vydat i doporučení podpůrného opatření ke vzdělávání dítěte podle individuálního plánu. Zrušit by se měly dodatečné odklady, důvodem je nejednotnost udělování i jejich nadužívání, uvedli předkladatelé.

Nahrávám video

Zápisy do prvních tříd by se měly podle návrhu přesunout zpět na období od 15. ledna do 15. února. Od roku 2017 se přitom posunuly z ledna na duben, podle předkladatelů to ale nepřineslo očekávané snížení množství odkladů. Nově by měla platit povinnost při zápisu uvést, kde dítě plnilo povinnou předškolní docházku.

Omezení odkladů by se podle návrhu mělo zavádět postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, uvedli předkladatelé. S odloženou účinností od září 2029 navrhli zrušení přípravných tříd ZŠ. Proti byla v připomínkách například Unie zaměstnavatelských svazů (UZS).

Mateřské školy by podle návrhu měly základní škole, do které dítě nastupuje, předat přehled výsledků pedagogického diagnostikování a podpůrných opatření. Ve třídě s alespoň 15 žáky prvního ročníku by měli být asistenti pedagoga, navrhují poslanci. Tato úprava by měla platit od září 2026. V připomínkách s tím nesouhlasily UZS či ministerstvo financí.

Návrh má změnit i hodnocení žáků v první a druhé třídě – neměli by dostávat známky, ale slovní hodnocení. Změna by se měla zavádět postupně, od září 2027 pro první třídu, o rok později pro první a druhou třídu. První třídu by nemohli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch, navrhli předkladatelé. Ředitel by mohl opakování povolit na žádost rodičů, potřeba by mělo být doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny, úprava by měla podle návrhu platit od září 2026.

Zvýšení rozpočtu vysokých škol

Vláda také rozhodla o zvýšení letošního rozpočtu veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun. Peníze jsou určené mimo jiné na snížení rozdílů v platech na univerzitách. „Prostředky jsou určeny na posílení personální politiky vysokých škol, podporu bezpečnosti i na řešení povodňových škod,“ uvedl na síti X Bek.

Letos jeho resort pracuje s výdaji asi 273 miliard korun i se započtením čtyř miliard, o které se navýšil loni schválený rozpočet, který měl činit asi 269 miliardy korun.

Akademici a další pracovníci vysokých škol loni poukazovali na nedostatek peněz pro univerzity a nízké platy některých jejich pracovníků, zejména na humanitně zaměřených fakultách. Po ministrovi loni na podzim chtěli navýšení rozpočtu vysokého školství o tři až čtyři miliardy korun ve srovnání s rokem 2023, Bek požadavek označil za nereálný. Přislíbil tehdy školám zvýšení o jednu miliardu korun, 800 milionů měly dostat na snížení rozdílů v platech na univerzitách.

Příští rok by resort mohl pracovat s výdaji 290,8 miliardy korun, schválila vláda. Rozpočet vysokých škol by se měl proti loni schválenému rozpočtu na letošní rok zvýšit asi o čtyři miliardy korun na 34,9 miliardy korun.

Nahrávám video

Peníze pro školní psychology

Vláda také schválila novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. „Zavádíme v zákoně možnost pro vládu regulovat tempo personálního růstu kapacit v regionálním školství,“ řekl Bek. Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů. Stát podle Beka musí mít nástroj, jak v případě nepříznivých ekonomických okolností například růst počtu učitelů regulovat.

Vláda by podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok či roky stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Stanovení limitu by se mohlo týkat i financování školních psychologů a speciálních pedagogů.

Zavádění školních psychologů a speciálních pedagogů je podle Beka důležité proto, aby bylo možné se věnovat problémům, které souvisejí s duševním zdravím dětí nebo například s poruchami učení. Větší běžné základní školy, předpokládá se školy se 180 a více žáky, by měly dostat peníze na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Maximální počet financovaných hodin by stanovilo vládní nařízení, vyplývá z dokumentů k novele.

Výpočet by měl vycházet z průměrného počtu žáků dané školy za poslední tři roky. Menší školy by měly mít možnost nadále čerpat peníze na takzvaná podpůrná opatření, ke kterým mohou školní psychologové a speciální pedagogové patřit. Úprava by podle zprávy RIA měla platit od roku 2026.

Novela podle Beka přináší také pozici provázejícího učitele, který má zlepšit vzdělávání nových učitelů. „Teď bude mít praxe, kterou vykonávají studenti učitelství, velmi pevné obrysy a bude se jim věnovat standardně učitel, který je k tomu dostatečně připraven a je zkušený a bude také za to řádně odměňován,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...