Nemocnice navyšují kapacitu pro pacienty s covidem. Omezují zákroky, přesouvají personál nebo povolávají studenty

Kapacitu pro léčbu pacientů s koronavirem se nemocnice snaží navýšit třeba i omezováním necovidové péče. Zdravotnická zařízení napříč republikou tak ruší plánované zákroky a řada lékařů a sester se přesouvá ze svých oddělení na ta pro pacienty s koronavirem.

„Máme nachystaný scénář, jak budeme postupně utlumovat různá lůžková oddělení a měnit je v covidové jednotky,“ uvedl například ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba v pořadu 90' ČT24. „Je to obor od oboru různé,“ vysvětluje. Nemocnice bude podle jeho slov na základě aktuální situace omezovat další a další věci. „Pokud se počká s plastickými operacemi, je to prakticky bezbolestné. Pokud někomu odložíme výměnu bolavého kolene, bude ho to bolet delší dobu. Je to nepříjemné, ale není to ohrožující stav,“ popisuje.

Podobně jsou na tom i v Ostravě. Třeba zdravotní sestra z tamní Fakultní nemocnice Hana Činčilová pracovala ještě před pár dny na dětské hematologii. Teď ji ale nemocnice přesunula. „Já osobně po té dvanáctihodinové směně včera, jak jsem přišla domů, tak jsem byla ráda, že byla nachystaná večeře a odporoučela jsem se do postele, abych ráno zase nastoupila v plné síle,“ popisuje své nové nasazení.

V ostravské fakultní nemocnici je nyní volných 73 covidových lůžek, z toho 11 intenzivní péče. S provozem celé nemocnici pomáhá 30 studentů zdravotnických škol, příští týden přijde dalších padesát.

Některé nemocnice už povolaly také mediky. Například Vojtěch, student 4. ročníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl v pátek vypomáhat vůbec poprvé. V nemocnici bude pomáhat hlavně s úklidem a základní péčí o pacienty. „Hlavně si myslím, že to bude potřeba během dalších týdnů, aby nás bylo co nejvíc,“ říká.

Podobně jako on pomáhá například v Nemocnici na Královských Vinohradech zhruba stovka mediků. A další brzy přibydou. Vláda v pátek navíc schválila, že medici se budou moci zapojit do práce v nepáteřní síti nemocnic. Tedy třeba v menších soukromých zařízeních.

Na interním oddělení nemocnice v Kyjově zase pomáhá 13 středoškoláků. Mezi nimi je i studentka třetího ročníku tamní střední zdravotnické školy Nikola Kuchařová. Práce jí nahrazuje i praktickou výuku. „Když jsme se dozvěděly, že nám praxe zruší, tak jsme byly znepokojené, chtěly jsme do nemocnice,“ říká.

Jízda po hraně nože

Důvodem nedostatku personálu není jen zvyšující se počet pacientů, ale také nárůst nakažených zdravotníků. Od začátku měsíce se počet sester, lékařů a dalších pracovníků v izolaci víc než ztrojnásobil. Většina z nich se ale infikovala mimo nemocnici.

„Celkově je doma něco přes 100 členů personálu. Dílem jsou to nakažení, dílem lidé v karanténě a dílem ti, kteří zůstali doma kvůli dětem. Personálu není dost, potřebovali bychom ho víc,“ popisuje aktuální stav třeba ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Situace jak v kapacitách technických, tak v kapacitách lidských je jízda po hraně nože a my jenom doufáme, že zůstaneme na té správné straně,“ dodává.

O něco lépe vypadá personální situace ve Fakultní nemocnici v Brně. Ta má téměř 6,5 tisíce pracovníků a kvůli karanténě jí vypadlo ani ne deset procent lidí. „Za situace, kdy jsme utlumili určité provozy, přeskupili zaměstnance z jednoho oddělení na druhé, sloučili některé lůžkové jednotky, jsme schopni zachovávat to, co je za potřebí,“ uvádí ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Zároveň ale přiznává, že více personálu by přivítal.

Kolaps lůžkové péče ale v Česku podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nemocnicím nehrozí. „Jistě nás čekají potíže rozhodnout o tom, co ještě je a není neodkladná péče,“ říká ale.

Místa pro lidi s covidem budou i mimo stávající nemocnice. Armáda například připraví záložní lůžka na výstavišti v pražských Letňanech. Vláda v pátek schválila, že tam vznikne polní nemocnice.