Nepřijatelné a nebezpečné, kritizují návrh daňových změn Kalousek i Vostrá. Je to polotovar, hájí ho Volný z ANO

Nahrávám video

Návrh na snížení daně z příjmu a naopak výrazné zvýšení zdravotního pojištění vyvolává kritiku na pravici i na levici. Miloslava Vostrá (KSČM) a Miroslav Kalousek (TOP 09) ho v Událostech, komentářích označili za nebezpečný a nedomyšlený. Vadí jim především úplné zrušení plateb za šest milionů státních pojištěnců. Poslanec Jan Volný (ANO) návrh hájí, ale uznává, že je teprve v počátcích.

Podle plánu premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by se daň z příjmu ze současných fakticky 20,1 procenta měla snížit na 15 procent. Naopak zdravotní pojištění by se zvýšilo ze 4,5 na 8,2 procenta, aby pokrylo stomiliardový výpadek. Lidé by si tak reálně polepšili jen o několik stokorun měsíčně.

„Řekli jsme, že něco uděláme se superhrubou mzdou, což byl naprosto nestandardní prvek, který tady byl kdysi zaveden. Jsme jediní se Slovenskem, kteří mají ten divný systém, že se platí z výplaty zdravotní daň a stát – také z daní, ale jiných – platí za státní pojištěnce,“ vysvětluje nápad místopředseda rozpočtového výboru a poslanec ANO Jan Volný.

Současný stav označuje za nesystémový. „Protože když dojdou pojišťovnám peníze, chtějí po státu zvýšení plateb za státní pojištěnce. Pokud by se povedlo snížit daň z příjmu na 15 procent a zaměstnanci by na tom ještě vydělali, tak je to velice správný krok správným směrem, aby se přestalo zamlžovat, kam jaké daně jdou,“ míní Volný.

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale návrh zcela odmítá. „Pokud to vůbec přijde do sněmovny – zatím je to ve stádiu zrodu a nikde nebylo zveřejněno, jak to má fungovat – tak já mohu říct zcela stoprocentně, že tento záměr my nebudeme podporovat,“ tvrdí.

V tom s ní souhlasí i člen rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Ten návrh je nepřijatelný, protože je zaprvé nespravedlivý a zadruhé nebezpečný. Státních pojištěnců je 60 procent, to je šest milionů lidí. Těch, kteří platí pojistné, je méně, asi 4,5 milionu. Člověk s průměrnou mzdou platí se svým zaměstnavatelem 4500 korun měsíčně, stát za státního pojištěnce platí necelých 1100, tedy čtyřikrát méně. A teď přichází někdo a říká – přestaneme za státní pojištěnce platit,“ podivuje se Kalousek.

„Po těch 4,5 milionech lidí budeme chtít, aby uhradili zdravotní péči nejenom za sebe, ale i za těch šest milionů, což je samozřejmě strašně nefér. Protože se na tom přestane podílet státní rozpočet. A je to nesmírně nebezpečné v okamžiku, když přijde recese, stoupne nezaměstnanost a několik stovek tisíc lidí přejde z plátců mezi státní pojištěnce, což jsou i nezaměstnaní, tak se ten systém zhroutí. Nad tím vůbec nikdo nepřemýšlel,“ říká Kalousek.

  • Zaměstnanci dnes odvádějí daň z příjmu ve výši 15 procent. Ta se ale počítá z vyššího základu, takzvané superhrubé mzdy, a odpovídá tak 20,1 procenta z hrubého výdělku. Nově by se daň z příjmu snížila na 15 procent.
  • Po takové změně by v rozpočtu chybělo více než sto miliard. Výpadek by proto nahradilo zvýšení zdravotního pojištění z nynějších 4,5 na 8,2 procenta.
  • Zaměstnanci by na změně vydělali řádově stokoruny měsíčně. Například lidé s příjmem dvacet tisíc hrubého by si polepšili o 274 korun, lidé s třiceti tisíci o 411 korun a zaměstnanci s padesáti tisíci o 685 korun.
  • Součástí změn má být zrušení plateb za státní pojištěnce. Zdravotnictví by tak přišlo o garantovaný každoroční příjem – letos jde o 73 miliard, v roce 2021 by to bylo zhruba 78 miliard korun.
  • Zdroj: ministerstvo financí

Volný: Neříkáme, že to bude. Je to návrh

Volný uznává, že návrh ještě není do detailů promyšlený. „Je to velice syrové. Je to ve stádiu dohodovacího řízení mezi ministerstvem financí a zdravotnictví, určitě o tom bude diskuse na vládě. Neříkáme, že to bude, ale že chceme tento směr prověřit.“

„Nevíme, o co jde. Ministerstvo financí to připravuje, konzultuje to s ministerstvem zdravotnictví. Neříkejme, že něco potajmu peče. Připravuje určitou variantu, která by mohla zprůhlednit a zjednodušit daňový systém. Věcně vím (o co jde), ale neznám čísla, neznám, co se dohodne mezi ministerstvy, to je přece v běhu. A ani by nebylo dobře, kdyby se to teď ventilovalo, než bude jasná struktura toho, co se bude dál projednávat. Vždyť tady máme nějaký polotovar,“ hájí návrh.

Zdravotní pojištění
Zdroj: ČT24/MZ/MF/výpočet ČT

Své kolegy z rozpočtového výboru ale nepřesvědčil. „Je to velké riziko. Opravdu si nedokážu představit, co by se stalo se systémem zdravotního pojištění v době, kdy by přišla ekonomická krize. Zažili jsme to v roce 2009. Výpadek v ekonomice byl a státní peníze garantovaly dostupnost péče,“ připomíná Vostrá. Financování zdravotnictví by podle ní mělo být předvídatelné, a to prý záměr nesplňuje.

Komunistická poslankyně kritizuje i to, že ANO nekonzultovalo návrh předem. Podle ní hrozí, že se pracuje na variantě, která bude nepřijatelná pro všechny a bude to jen ztráta času. Připomněla také osud důchodové reformy, kterou hned následující vláda zrušila. „Pokud chceme něco změnit systémově, tak bude nutnost jednat s opozicí – levicovou i pravicovou,“ domnívá se Vostrá.

Kalousek: Je to asociální a hloupý nápad

Kalousek zpochybňuje i tezi, že je ve výsledku jedno, zda lidé platí za státní pojištěnce přímo odvodem ze mzdy, nebo nepřímo skrz jiné daně přes státní rozpočet. „Není to jedno. Ve státním rozpočtu je mix daní, je tam DPH, spotřební daň, jsou tam daně, které platí všichni včetně kojenců a důchodců. A tím si sami přispívají na své pojištění,“ uvedl. Nápad, že šest milionů lidí nebude do systému vůbec přispívat, označuje za nepřijatelný.

Upozorňuje, že ze 4,5 milionu poplatníků ve skutečnosti zhruba 800 tisíc lidí daně z příjmu neplatí díky slevám na poplatníka a na děti. „Teď jim ANO laskavě sníží daň z příjmu, což jim bude jedno, protože ji neplatí, ale zvýší jim zdravotní pojištění. To bude 800 tisíc šťastných lidí a to těch nejméně příjmových. To je naprosto asociální a hloupý nápad,“ domnívá se Kalousek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 24 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 46 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...