„Neuposlechl výzvu.“ Policista je souzený za to, že měl pohlavkovat studenta

Incident se stal 31. března 2016, tedy den poté, co Prahu opustil čínský prezident. Student Josef Tajovský s kamarády odcházel z pražských Riegrových sadů a na hlídku policistů a vojáků začal pokřikovat, že by se měli stydět za zásahy, které policie v souvislosti se Siovou návštěvou provedla (viz níže).

Policisté tvrdí, že jim vulgárně nadával, a velitel zákroku u úterního soudního stání dodal, že ho pokřikování mladíka pohoršilo – ačkoliv připustil, že mu vlastně nebylo moc rozumět. „Rozhodli jsme se toho muže zkontrolovat, protože se nám jeho jednání nepozdávalo. Chtěli jsme skupince nějakým způsobem domluvit, jak se mají chovat,“ popsal.

Mladík se odmítl legitimovat a vyptával se policistů, jaký je důvod k tomu, aby jim ukazoval občanský průkaz. „Řekli jsme mu, že vzbudil veřejné pohoršení, jelikož tam byli i civilisté,“ dodal velitel zákroku. Student nakonec občanský průkaz předložil a policisté ho spoutali na kapotě auta.

Okolnosti tohoto zákroku jsou ale nejasné. Zatímco muži zákona tvrdí, že si mysleli, že chlapec vytahuje zbraň (která byla ve skutečnosti mobilem), svědci z řad ostatních studentů tuto verzi odmítají. Policie vedle toho argumentuje tím, že jí Tajovský nahlížel do auta. „Nedodržel bezpečnou vzdálenost od kolegy, to je pro nás rizikové chování. Zajistili jsme ho, protože neuposlechl výzvy, aby se nepřibližoval k vozidlu,“ vysvětlil, proč policisté pokračovali k zákroku, i když zjistili, že mladík zbraň nemá.

Facka, nebo lusknutí prsty o tvář?

Protichůdná tvrzení se pak týkají i chlapcova pobytu na služebně – a právě o něj se vede celý soudní spor. Podle verze policie mladík na služebně prý nejdříve policistům vyhrožoval, po určité době se ale uklidnil a nakonec se omluvil, takže ho propustili.

Obžaloba tvrdí, že na služebně policista studenta udeřil služebním odznakem a dal mu dvě facky. Nekvapil nevylučuje fyzický kontakt, podle svého vyjádření z konce letošního června mu ale jenom luskl prsty o jeho levou tvář.

Co přesně se dělo na služebně, má za měsíc odhalit přehrání videozáznamu z kamery, která prostor uvnitř snímá. „Pro mě jako pro obžalobu je záznam jednoznačně průkazný,“ uvádí státní zástupkyně Martina Adámková.

Složitější bude dokázat, co se dělo poté, co druhý z policistů mladíka odvedl do místnosti bez kamer. I tady se pohledy obou stran rozcházejí. „Chytl mě pod krkem a řekl, že se už nemám nikdy vyptávat na důvod, proč mě kontrolují,“ sdělil na konci června Tajovský. Martin Kopp tuto verzi odmítá. A případ údajné facky není jedinou kontroverzí, která se s návštěvou Si Ťin-pchinga pojí.

Zakázaná demonstrace se dostala až k Ústavnímu soudu, policie ale nepochybila

Ve vleklý justiční spor se proměnila zakázaná demonstrace na Hradčanském náměstí. Tu svolal bývalý šéf zelených a pro-tibetský aktivista Martin Bursík v době, kdy v Praze pobýval čínský prezident. Demonstraci „Za lidská práva v Číně a za solidaritu s Tibetem“ sice nejprve magistrát povolil, pak ale policisté účastníky demonstrace před Pražský hrad stejně nepustili. Na podporu svého postupu využili dopravně-inženýrskou vyhlášku o uzavření cest a silnic.

Bursík se proto jako svolavatel demonstrace obrátil na soud. V žalobě poukazoval na to, že demonstrace může být zakázaná jen do tří dnů od jejího ohlášení. Policie přesto Hradčanské náměstí uzavřela, argumentovala bezpečností. Podle Bursíka tím ale porušila ústavně zaručené právo na shromažďování. Přímo v době konání plánované demonstrace navíc ani čínský prezident na Hradě nebyl, upozorňoval exministr.

Letos v březnu ale pražský městský soud pravomocně rozhodl, že byl postup policie v souladu se zákonem. „Samotná skutečnost, že demonstrace je ohlášena na určité místo, ještě z obecného hlediska neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo vstupu,“ konstatoval soudce.

Skupina senátorů se pak v reakci na tento verdikt obrátila na Ústavní soud a podala návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích, konkrétně paragrafu, který umožnil při návštěvě čínského prezidenta Hradčanské náměstí uzavřít. Podle senátorů je zákon příliš obecný a dostatečně nepopisuje podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů: třeba právě bezpečnosti a shromažďovacího práva.

Ani Ústavní soud ale této stížnosti nevyhověl. Shromažďovací právo sice může představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, ale ani toto právo není absolutní. K uzavření komunikace, na níž se má ohlášené shromáždění konat, však může úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku či zdraví, dodal Ústavní soud. Svolavatelé ještě podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Potyčky kvůli tibetské vlajce nakonec skončily v přestupkovém řízení

Justice se zabývala také některými potyčkami mezi příznivci a odpůrci čínského prezidenta.  Na policejních služebnách skončilo celkem 23 demonstrantů, většinu incidentů však policisté vyhodnotili jen jako přestupky.

Až před soud se dostal případ Číňana Tung Ťiang-čchinga, který na Evropské třídě vytrhl tibetskou vlajku jednomu z demonstrantů. Obvodní soud pro Prahu 6 Tungovi původně uložil trestním příkazem vyhoštění z Česka na dobu pěti let, cizinec ale podal odpor a soudkyně tak musela k projednání věci nařídit hlavní líčení.

Obvodní soud pak rozhodl, že má Číňan zaplatit pokutu 15 tisíc korun. Městský soud však poté pravomocně rozhodl, že nešlo o trestný čin, a předal věc do přestupkového řízení.

Prakticky totožně dopadla dvojice Číňanů, která vytrhla demonstrantce vlajku, ta ji ale přitiskla k tělu a nechtěla pustit. O vlajku se pak přetahovali, nakonec se Číňanům podařilo vlajku ukořistit a vhodili ji do řeky. Také tento případ nakonec skončil v přestupkovém řízení. To se ale nelíbí nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který letos v létě proti tomu podal dovolání. 

Policisté řešili v souvislosti s vlajkami na Evropské třídě ještě jeden incident. Neznámý pachatel tam v noci poškodil tmavou barvou přes padesát čínských vlajek. Výzdoba byla poničena na Evropské třídě a v okolí Pražského hradu. Čína to tehdy označila za ultrapravicovou politickou kampaň. Škoda způsobená na vlajkách přesáhla 130 tisíc korun, policie ale nakonec případ odložila. 

Policie přiznala pouze chybu na FAMU

Soud se také zabýval žalobou dvojice mužů na ministerstvo vnitra. Nelíbilo se jim, že jim policie v době návštěvy čínského prezidenta přikázala sejmout z oken tibetskou a tchajwanskou vlajku.  

Policie čelila v souvislosti s tibetskými vlajkami kritice ve více případech, podle vlastního interního šetření ovšem strážci zákona chybovali pouze v případě zákroku na pražské FAMU, kam dvojice policistů přišla kvůli vyvěšeným vlajkám. Dvojice policistů si nakonec v kárném řízení vysloužila napomenutí a měla snížené platy.