Nezákonně sterilizovaným ženám měl pomoci nový zákon, stát ale žádosti často zamítá

Nahrávám video

Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.

„Tolik roků na to člověk čeká, na ministerstvu zdravotnictví už mám tu žádost osmý měsíc a pořád nás tahají za nos. Někomu to vyjde, někomu ne,“ vypráví Pavlína Čovejová. To Olga už odpověď obdržela – zamítavou. Další žena, Olga Kovacziková, dokonce přiznala, že když jí přišla od úřadu zamítavá odpověď, plakala.

Zákon platný od loňska má symbolickou částkou 300 tisíc korun odškodnit ženy, které podstoupily v letech 1966 až 2012 protiprávní sterilizaci a přišly tak o možnost mít další děti. Za socialismu za tím stála snaha regulovat počet Romů. Tehdy se podle členky Rady vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové razil přístup, že tyto ženy by už neměly mít další potomky.

Podle Marie Čovejové tenkrát objížděla byty sociálka a lékařka, za sterilizaci navíc podle ní nabízely finanční prostředky – konkrétně patnáct tisíc, což byla za socialismu poměrně vysoká částka. „Ale nejhorší bylo, že (nám říkali, že) když na ten zákrok nepůjdeme, tak nám odeberou děti,“ vzpomíná.

Zákroky bez souhlasu

Sterilizace od sedmdesátých let minulého století upravovala vyhláška, příliš se ale nedodržovala. Tato praxe pokračovala i po roce 1989, kdy se nezákonné sterilizace objevovaly ještě přibližně dalších dvacet let.

Podle senátora a přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky ostravské fakultní nemocnice Ondřeje Šimetky (za ODS) by měly být sterilizace prováděny s informovaným souhlasem dotyčné ženy, což se podle něj v minulosti bezpochyby nedělo.

Eleně Gorolové, která je předsedkyní Spolku žen postižených sterilizací, zdravotníci v roce 1990 řekli, že po dvou císařských řezech se provádí sterilizace a že utekla hrobníkovi z lopaty. Tehdy jí bylo jednadvacet let. Další ženy popisují, že k zákroku nikdy nedaly souhlas. Úřady v Česku začaly podezření na nezákonné zákroky prošetřovat už před devatenácti lety.

V roce 2005 pak tehdejší ombudsman Otakar Motejl označil desítky případů sterilizací za protiprávní a o čtyři roky později se ženám omluvila vláda Jana Fischera. Senátor Šimetka míní, že přijetí zákona o odškodnění za nezákonné sterilizace bylo nutné k napravení křivd.

O odškodnění dosud požádalo 525 žen, získalo ho 243 z nich, tedy méně než polovina. Část žádostí úředníci dále řeší, více než 160 žen ale už dostalo zamítavou odpověď. „Po ženách se chce, aby předložily jednoznačné důkazy ve formě zdravotní dokumentace, ale to se u některých nedá, protože dokumentace už neexistuje,“ vysvětluje Šimůnková.

„Pokud zdravotní dokumentace jako jeden z hlavních důkazů chybí, tak ministerstvo zdravotnictví musí postupovat v intencích zákona a správní řízení bohužel vyhodnotit jako neúspěšné,“ přiznává náměstek Josef Pavlovic (Piráti). Některé ženy ovšem zdravotní záznamy nemají, protože byly skartované. Například Městská nemocnice Ostrava takto porodopisy likvidovala po deseti letech. Až loni se tato časová lhůta zvýšila na let čtyřicet.

Za ženy se postavily soudy i premiér

Část žen, jejichž žádosti ministerstvo zamítlo, se obrátila na soudy. „Dali mi zapravdu, ještě to nemám celé prostudované, dostala jsem to teprve teď. Pocit je to úžasný,“ přiznává Vlasta Holubová.

Přístup ministerstva zdravotnictví odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). V SMS zprávě pro Reportéry ČT napsal toto: „Zjistil jsem, že se úředníci z ministerstva zdravotnictví dívají na odškodňování žen postižených nucenou sterilizací hodně nevstřícně a hodně byrokraticky a chtějí dokládat věci, které prostě objektivně dotčené ženy doložit nemohou.“

Podle Pavlovice už resort zkoumá důvody, kvůli nimž byly některé žádosti zamítnuty, a hledá pokud možno smírné řešení.

V tuto chvíli existují již nejméně dva rozsudky, které ruší rozhodnutí ministerstva zdravotnictví jako příliš striktní a formální. Úřad podal kasační stížnost a čeká na verdikt Nejvyššího správního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysokoškolské koleje hlásí plno. Místa jsou ještě v Plzni a Ústí nad Labem

Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích letos výrazně roste a na řadě univerzit už jsou kapacity pro nadcházející akademický rok vyčerpané. Studenti z Univerzity Karlovy nebo Univerzity Palackého v Olomouci se musí spolehnout už jen na uvolněná místa ze stornovaných rezervací, zatímco v Plzni či Ústí nad Labem mají zájemci větší šanci kolej získat. Univerzity na zvýšenou poptávku reagují navyšováním kapacit, investicemi do výstavby i úpravami cen.
před 1 hhodinou

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 10 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 15 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 17 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.