Novináři inkognito: Hrál jsem si na bezdomovce, říká investigativec Klíma

Maskovaní, v utajení, mnohdy i v ohrožení. Inkognito se vydávají do továren, mezi politiky nebo obchodníky se zbraněmi. Odhalují korupci, drogové kartely nebo jako nyní v Polsku nekalé praktiky na jatkách. Získávají klíčová svědectví, která pak často ovlivňují dění v dalších zemích. I tuzemští novináři už díky skryté identitě rozkryli velké kauzy, které otřásly nejen Českem. Které to byly? A kdy může novinář pracovat v utajení? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Zarostlý, špinavý a smradlavý, ruce plné igelitových tašek. Málokdo by poznal jednoho z nejznámějších českých investigativců Josefa Klímu. Předloni jako bezdomovec chodil po Praze a sledoval reakce okolí. Zavítal i do luxusních obchodů v Pařížské ulici.

„Čekal jsem, jak na mě okolí bude reagovat. Chodil jsem i do těch milionářských krámů, kde se prodávají hodinky za miliony. A to mě nepoznali,“ popisuje nynější redaktor Televize Seznam Klíma.

Skrytou kameru dříve s kolegy v pořadu Na vlastní oči použil víckrát. Zkušenosti s ní má například tehdejší Klímův kolega Janek Kroupa. „To byla ta jeho slavná kauza, kdy potají nahrál osobního sekretáře tehdejší premiéra. Šlo o privatizaci Unipetrolu, ve které se tenkrát angažovali i Poláci. Ten sekretář vyřkl památnou větu, že se to může vyřídit, když bude na stole pět v českých. Bylo jasné, že jde o úplatky, ale samozřejmě on se bránil tím, že myslel premiéry. Já jsem nepochopil, jak by se pět českých premiérů mohlo ocitnout na jednom stole,“ vzpomíná Klíma s úsměvem.

Kroupa kromě této kauzy zmapoval pomocí skryté kamery i mezinárodní obchod se zbraněmi. Skrytou kameru Klíma se svými kolegy používal, hlavně když šlo o korupci.

„Úplatek nedokážete jinak, než že ho nahrajete,“ říká Klíma. Obecně se ale podle něj taková metoda vyplatí vždy, když jde o zločin, který se zkrátka jinak než nahrávkou dokázat nedá. „To znamená distribuce drog nebo korupce. To jsou momenty, kdy je novinář přímo oprávněn k tomu, aby něco natáčel inkognito,“ shrnuje.

„Jezdili za mnou novináři z celé Evropy“

Posledních dvacet let Klíma moc v utajení pracovat nemůže. „Už mám ten ksicht propálený,“ glosuje. Přece jen ale výjimečně jako třeba během neobvyklé procházky hlavním městem maskování použije. S jinou kauzou ale, sice bez skryté identity, překročil tuzemské hranice a vzbudil mezinárodní rozruch.

„Byl jsem ten, kdo odhalil, že Romové začínají emigrovat do Kanady, vyvolalo to tenkrát obrovskou reakci, obviňovali mě ze všeho možného, protože to, že jsem to odhalil, spustilo jaksi lavinu dalších emigrací Romů do Kanady a posléze do Anglie,“ vypráví novinář.

„Obviňovali mě z kdečeho. Že jsem nástrojem nějakých extremistických skupin, které tohle chtějí záměrně vyvolat, nebo že jim záměrně dávám špatné informace, že jim to líčím jako ráj,“ vzpomíná Klíma. „To byla taková velká kauza, kdy za mnou jezdili novináři z BBC, z celé Evropy, protože to postupně zaplavovalo další a další státy,“ dodává.

Podobný rozruch teď vzbudila reportáž polského novináře Patryka Szczepaniaka, který se na tři týdny nechal zaměstnat na jatkách. Skrytou kamerou natočil tamní praktiky – porážku nemocných krav. Skandál rezonuje ve všech zemích, kam se infikované maso dováželo.

Před dvěma lety se podobnému tématu věnovala i česká reportérka Saša Uhlová. Se skrytou kamerou se vydala do drůbežárny, kde chtěla zmapovat špatné pracovní podmínky. „Je potřeba při tom strašně dávat pozor, aby člověk nikomu neublížil,“ vyzdvihuje Uhlová.

Jaká další pravidla musí novináři při použití skryté identity dodržovat? Existuje hranice, kam až nesmí zajít? Víc v nedělním Newsroomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 3 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 16 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 17 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.