Obětem sexuálního násilí veřejnost často nevěří, říká herečka Fabiánová

Jana Fabiánová je herečka a zpěvačka, o sexuálním napadení promluvila v říjnu 2021 v reakci na informace, že má lékař dostat od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury. V reakci na její příspěvek se začaly ozývat další ženy. Kauza dospěla k rozsudku, který ale není pravomocný. Obhájce podal odvolání k Městskému soudu v Praze.

„Nemohu mluvit za ostatní oběti, ale já tam vnímám určitý vzorec. Myslím si, že sexualizované násilí zanechá v člověku obrovský stud. V takové kauze se oběti ozývají většinou proto, že nechtějí, aby se něco dělo dál. Nechtějí, aby se podobné napadení stalo někomu dalšímu.“ To byl podle Fabiánové hlavní motiv, proč promluvila.

Fabiánová upozornila, že i po rozsudku se stále ozývají hlasy, proč oběti nepromluvily dříve. „Já jsem promluvila hned poté, co se mi to stalo. Většina obětí v první fázi kontaktuje někoho blízkého, komu chtějí sdělit, co se jim stalo. Pokud v ten moment nedostanou podporu, oběť se s tím pokusí vyrovnat způsobem, že to v sobě zazdí. Je to kvůli tomu, že v ten nejzranitelnější moment neměly podporu od nejbližšího okolí,“ vysvětlila.

„Já jsem takto kontaktovala svoji maminku, která mě prosila, abych to nezveřejňovala a ani nešla na policii, protože se o mě bála. Věřila, že by ta situace pro mě byla destruktivní. Poslechla jsem ji, částečně, a tři měsíce po útoku jsem šla za jinou lékařkou a svěřila se jí. Dozvěděla jsem se, že o tom, co pan Cimický dělá, už ví od jiných pacientek, ale sama nemůže nic dělat,“ vzpomíná.

Fabiánová doufala v to, že doktor může v podobných případech podat nějakou žádost o prošetření na lékařskou komoru. Ale bylo jí řečeno, že to nelze.

Na veřejnosti byla velká vlna nevole

Veřejně Jana Fabiánová vystoupila až po dvaceti letech od útoku. „Predátor si vybírá mladé, slabé, ne sobě rovné. Potřebovala jsem nabrat síly a promluvila jsem ve chvíli, kdy jsem doufala, že vlnu hejtu ustojím,“ vysvětlila.

„Z mého okolí to během dvaceti let vědělo velké množství lidí. I o to se opíral soud, obětem se často předhazuje, jak se daná věc může dokázat – často právě svědectvím blízkých, že to od oběti věděli posledních dvacet let a není to aktuální výmysl,“ doplnila.

Blízcí její slova nebagatelizovali, ale na veřejnosti se objevila velká vlna nevole. „Myslím si, že to souvisí s tím, že jsem se odvážila – nebo si dovolila – vystoupit proti veřejně známé osobnosti. Obávám se, že lidé nechtějí ztratit své ‚ikony‘, a pokud někdo takto sáhne na váženého pana doktora, lidé se tím nechtějí zabývat,“ míní herečka. Fabiánová nechápe reakce, které jí chodí teď, po rozsudku. „Nějaký pán mi psal, co si to dovoluju a že z ničeho dělám aféru. To je pro mě nepochopitelné,“ popisuje.

Chodit k psychiatrovi je stále stigmatem, říká Fabiánová

Jana Fabiánová v dřívějších rozhovorech popisovala, že psychiatra Cimického vyhledala ve dvaadvaceti letech při rozvodu. Když se rozmluvila o svém vztahu, rozbrečela se, a v tu chvíli Cimický využil situace a na Fabianovou zaútočil. Podle svých slov v ten moment herečka zamrzla, což se obětem často stává.

„To je problém, proč mnohé ženy nepromluvily. Když někdo řekne, že chodí k psychiatrovi, okamžitě je stigmatizován, že je blázen. Ale psychiatra využívají lidé, kteří zažili nějakou extrémní situaci, jako je smrt blízkého nebo například rozvod. Tím pádem jsou pak strašně zranitelní. Navíc v mém případě nedošlo k nějakému obtěžování typu ‚slečno, máte hezké vlásky‘, ale byla jsem fyzicky napadena.“

Cimický u soudu neprojevil lítost a nikomu se neomluvil. „Očekávala jsem, že se dokáže omluvit. Ale upřímně to pro mě není zásadní. Je pro mě mnohem důležitější, že tato kauza se konečně dotáhla do konce. Snažila se dostat na světlo již před dvaceti lety, myslím, že nějaký novinář tehdy dokonce přišel o práci.“