Pacienti jsou rukojmími farmaprůmyslu, tvrdí Válek. Novelu o léčivech chce platnou od října

Opozice z nedostatku léků viní Válka a požaduje jeho rezignaci. „Není čas na moji rezignaci, je čas na to najít řešení,“ reagoval ministr. Podle něj už bylo učiněno mnoho kroků k tomu, aby se situace zlepšila. „První krok jsme udělali už v loňském roce, podařilo se nám schválit naprosto průlomový zákon, který nám umožňuje, pokud ten lék vůbec v Evropě existuje, ho získat na speciální dovoz, schválit mu úhradu a tento lék dostat okamžitě do lékáren. My jsme takto dovezli 140 tisíc balení antibiotik,“ připomněl.

Zopakoval, že se situace spolu s počasím zlepší v polovině května. „Protože tím se snižuje spotřeba těchto léků v jižních zemích. A v té chvíli zbytek výroby můžeme dostat do České republiky nebo do těch zemí, kde stále ještě spotřeba bude,“ vysvětlil. Jako další důvod zlepšení stavu uvedl také to, že se podařil mimořádný dovoz řady léků. Podle něj bude dostatek antibiotik. „Teď už máme možnost v každé kategorii nějaké antibiotikum předepsat,“ sdělil. Krebs potvrdil, že všechny pacienty je možné léčit, a to například širokospektrými antibiotiky. Upozornil ale, že pro řadu onemocnění jsou penicilinová antibiotika základem.

Válek vidí problém v tom, když výrobce, který „má monopol“ na penicilinová antibiotika, odmítne lék dodat. To lze podle něj řešit pouze na celoevropské úrovni. „Kdyby podobný monopol byl jakékoliv jiné firmy, okamžitě zasahují antimonopolní úřady. Ale to ve zdravotnictví bohužel nefunguje. Prostě pacienti se za posledních deset let stali rukojmími farmaprůmyslu. A legislativa, kterou my teď budeme předkládat do Poslanecké sněmovny – já doufám, že v červnu – tak jasně ukáže, který z poslanců je na výplatních listinách farmaprůmyslu a který chce pomoci občanům. Ti, co ji nepodpoří, to jsou ti, kteří jsou na výplatních listinách,“ řekl.

Krebs souhlasil, že pokud je výrobce, který má takřka monopol a nedodává dostatek léčiv, měly by to řešit úřady. „Jakýkoliv úřad, který má toto na starosti, tak aby případně konal a žádal nápravu a nebo přijal příslušné opatření vůči tomu výrobci, to je strašně důležité,“ zdůraznil. Připomněl, že výrobce má ze zákona povinnost dodávat léčivý přípravek podle potřeb pacienta v České republice. „A jestliže ho nedodává v takovém množství, tak by za to měly být příslušné sankce,“ doplnil.

Válek sdělil, že se už před několika měsíci dohodl s ministerstvem průmyslu na analýze farmaceutického odvětví. „Tady vlastně ani stát nevěděl, kolik těch firem tady je, co se tady vyrábí,“ konstatoval.

Evropští pediatři navíc varují před hrozícím podzimním nedostatkem léků. Válek z toho má obavy. „Proto připravujeme legislativu, kterou bychom chtěli schválit,“ uvedl ministr s tím, že podporu mu v tomto směru vyjádřilo na jednání v Bruselu minulý týden šestnáct zemí.

Zrychlené projednání

Problém podle Válka spočívá v tom, že farmaceutické firmy nemají na skladech zásoby, protože to, co vyrobí, ihned distribuují. „A to je to, co chceme na úrovni České republiky, Evropské unie na náš návrh plošně změnit. Protože pokud to změní jedna, dvě, tři země, tak se neřeší celoevropská situace. My potřebujeme, aby se výrobci začali chovat daleko seriózněji a počítali s tím, že musí mít nějaké skladové zásoby, které zajistí v případě podobných výpadků dodávky,“ nastínil Válek.

Tato zásoba by podle něj měla být zhruba na dva až tři měsíce. „A není v tom z hlediska medicínského problém, protože dneska ty léky mají dobu životnosti – rok, rok a půl i delší,“ poznamenal. To, že firmy zásoby nemají, je tedy podle něj jen o penězích.

Novela zákona o léčivech, která dává povinnost výrobcům držet měsíční až dvouměsíční zásobu léků, lékárnám pak povinnost informovat úřady o svých zásobách a rizicích nedostatku nějakého léku, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Válek řekl, že by ji chtěl projednat ve zrychleném čtení. „Tak, aby v říjnu vstoupila v platnost,“ upřesnil.

Náhrady pro lékárny

Šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel má ale k povinnosti držení zásob výhrady. Výrobci tvrdí, že naopak kvůli vyšším nákladům hrozí zvýšení cen léků i ukončení dodávek do České republiky.

Krebs se domnívá, že novela by měla směřovat k tomu, aby bylo více času i prostoru pro reakci. „To znamená, že v okamžiku, kdy víme o nějakém výpadku, nebo se ten výpadek dá očekávat, tak aby i stát měl možnost nějakým způsobem ty léky zajistit,“ vysvětlil.

Skladové zásoby budou podle Krebse nicméně komplikací i pro lékárny, jelikož budou mít za důsledek vyšší personální i ekonomické náklady. Lékárníci proto budou chtít ekonomickou situaci řešit s ministerstvem. „Bezesporu pokud budou objektivní důvody, proč navýšit úhrady nebo proč dát někam peníze, tak tam ty peníze musí jít,“ reagoval Válek.

Hrazený lék v každé kategorii

Válek také řekl, že do konce roku bude připraven návrh, v němž chce jeho resort redefinovat kategorie léčiv. „To znamená, aby se jasně řekly kategorie – ne antibiotika, ale penicilinová. A v každé té kategorii byl jeden plně hrazený lék. Dneska na nachlazení, na kašel nemáte žádný plně hrazený lék. Ty kategorie se definovaly kdysi před třiceti lety a poslední změny v těch plně hrazených lécích se definovaly kdysi dávno,“ podotkl. Návrh chce k odborné diskuzi předložit do šesti týdnů.

V příštím roce chce Válek otevřít dva zákony. „Zákon o zdravotních pojišťovnách a zákon o zdravotním pojištění, kde chci fixovat jednak daleko větší odpovědnost pojišťoven za to, že pacient, který je u nich pojištěný, tak ta pojišťovna mu také musí zajistit péči. S tím souvisí i ty léky. Chci udělat v kategorii centrových léků a těch rizikových centrální nákupy, což funguje velmi dobře v Německu,“ přiblížil ministr.

Potřebu revize potvrdil i Krebs, který věří, že redefinice může do jisté míry pomoci. Podle něj jsou pojišťovny i těmi, kdo způsobuje snižování cen a úhrad u jednotlivých léků. „To znamená, že ano, pojďme se o tom bavit, ale pak tam musí být závazek výrobce, že lék bude dodávat v dostatečném množství na český trh,“ akcentoval.