Olomoucký krajský soud v úterý uložil čtyřleté tresty vězení třem mužům napojeným na organizovanou zločineckou skupinu působící na území Ukrajiny, kteří připravovali lidi o peníze z tamních call center. Podle rozsudku pod smyšlenou legendou vystupovali v roli pracovníků českých bank a požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty. Škoda byla vyčíslena na 33 milionů korun.
Danielu Kopečkovi, Mohamedu Vágnerovi a Ilju Kalininovi z Moldávie hrozily podstatně vyšší tresty, mimořádného snížení trestu pod hranicí trestní sazby dosáhli tím, že od začátku spolupracovali. Kalinin, Vágner i žalobkyně se vzdali práva na odvolání, rozsudek je tak v jejich případě pravomocný. Kopeček si ponechal lhůtu na odvolání.
Podle soudce Petra Sušila jsou muži sice odsouzení pro závažný zločin účasti na zločinecké organizované skupině, která se dopustila celkové škody kolem sta milionů korun, čtyřletý trest je však s ohledem na všechny okolnosti podle něj dostatečný.
„Působili na nejnižší úrovni skupiny, faktický finanční prospěch měli v konečném důsledku nulový, hlavní pachatelé jsou stíháni na Ukrajině. Jde o osoby kolem dvaceti let, jsou dosud netrestané, trestnou činnost doznaly a spolupracují,“ uvedl soudce.
Uzavření dohod o vině a trestu
Podle žalobkyně Lucie Slámové z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci popsali i činnost organizované zločinecké skupiny. Všichni tři muži s ní uzavřeli dohodu o vině a trestu, kterou v úterý schválil soud.
Kriminalisté však vycházeli i z dalších důkazů, včetně nahrávek hovorů, sledování činnosti call centra i domovních prohlídek. Žalobkyně navíc uvedla, že obvinění v hierarchii skupiny nezastávali významnou pozici, šlo o takzvané navolávače – jejich činnost řídili lidé z Ukrajiny, kteří jsou stíháni na svém území. „Z jejich postavení plynul i nižší podíl na zisku,“ uvedla státní zástupkyně.
Podle obhájců nebyli hlavními organizátory. Obvinění v úterý novinářům řekli, že dostali nabídku práce a o tom, co budou na Ukrajině dělat, nevěděli. „Dorazili jsme na to místo, aniž bychom věděli, co budeme dělat. To, že jsme byli zadrženi, bylo pro nás dobře – nebyla možnost, abychom se odtud dostali pryč,“ uvedl Mohamed Vágner. „Policie nás zachránila,“ doplnil Daniel Kopeček.
Obhájkyně Ilji Kalinina poukázala i na to, že obviněným byly na Ukrajině zabaveny cestovní pasy, nebyli schopni dobrovolně opustit toto území a byli nuceni zůstat a podílet se na trestné činnosti ve spojení s dalšími organizátory. „Nutili nás pobývat na bydlišti, kde bylo celé call centrum, a museli jsme být pod ochranou sekuriťáků a na základě toho jsme nemohli vycestovat,“ dodal Daniel Kopeček.
Podle žalobkyně byli ale všichni tři na Vánoce v roce 2023 doma u svých rodin. „Mohli přestat s touto trestnou činností, a když byli na územní České republiky, mohli zajít například na policii a tuto trestnou činnost oznámit,“ upozornila Slámová.
Podvodné hlášení napadení bankovních účtů
Poškozené z České republiky obžalovaní podle předložené dohody o vině a trestu telefonicky kontaktovali z call center umístěných na území Ukrajiny během roku 2023 až do svého zadržení 14. srpna 2024. Pod záminkou napadení jejich bankovního účtu se vydávali za pracovníky různých českých bank a přesvědčovali je k preventivnímu dočasnému převodu peněz na údajně zabezpečené účty, které však ovládala organizovaná skupina. Z těchto účtů poté členové organizované zločinecké skupiny vybírali zaslané peníze v hotovosti nebo dalšími transakcemi.
Muži byli odsouzeni za účast na organizované zločinecké skupině, za podvod a za neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Podle informací z dohody o vině a trestu Ilja Kalinin způsobil škodu 9,6 milionu korun, Daniel Kopeček se zodpovídá za škodu 10,5 milionu korun a Mohamedu Vágnerovi byla vyčíslena na 12,8 milionu korun. O další statisíce korun se obžalovaní pokusili poškozené připravit.
Kromě nepodmíněných čtyřletých trestů dostal Kopeček a Vágner peněžitý trest patnáct tisíc korun a Kalinin navíc trest vyhoštění na dobu tří let. Všichni jsou také zavázáni uhradit poškozeným škodu.
Zadržení muže
Minulý týden ve Středočeském kraji zadrželi pražští kriminalisté jednadvacetiletého cizince, který se podle nich v nejméně deseti případech podílel na podvodech využívajících legendu s pracovníkem České národní banky (ČNB) a poškozené připravil o tři miliony korun. Při domovní prohlídce v jeho bydlišti našli různá elektronická zařízení určená k páchání sofistikovaných kyberpodvodů, větší množství SIM karet a vozidlo BMW.
„Po převozu na policejní služebnu se cizinec při výslechu ke svému jednání doznal a po sdělení obvinění pro podezření z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti byl převezen do vazební věznice. Muži, který figuroval v legalizačním schématu navázaném na podvodné jednání jako takzvaný kurýr, nyní hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let,“ uvedla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Kriminalisty na stopu přivedl případ podvedené ženy, který se v Praze odehrál na konci roku 2024. Muž, který se vydával za pracovníka ČNB, v telefonátu ženě tvrdil, že má napadený účet a její peníze jsou v ohrožení. Žena ve strachu o své životní úspory peníze vybrala a podle pokynu podvodníka je předala muži v centru hlavního města. „Bohužel si až později uvědomila, že se jedná o podvod, a během pouhých pár okamžiků tak přišla o půl milionu korun,“ sdělila Kropáčová.
Kriminalisté našli podezřelého muže na kamerových záznamech, poté se jim podařilo zjistili jeho totožnost a také propojit sérii dalších podobných případů, kde figuroval znovu jako kurýr. „Celkem se jedná o deset případů se zcela stejnou legendou, kdy bezprostředně po převzetí hotovosti dotyčný peníze vyměnil za kryptoměny a ty odeslal na dosud nezjištěné místo,“ dodala mluvčí policie.
