Památník Lidice povede Eduard Stehlík. Věnovat se má i osudu židovky Mikešové

Nahrávám video

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělí představil nového ředitele Památníku Lidice. V konkurzu, který se konal minulý týden, zvítězil vojenský historik Eduard Stehlík. „Je to uznávaný historik, jeden z nemnoha čestných občanů Lidic, autor některých výstav v Lidicích. Je schopen komunikovat se všemi a obnovit důvěru,“ zdůvodnil svou volbu Zaorálek. Podle něj by se měl Stehlík zaměřit na to, aby se součástí lidické tragédie stal i příběh židovky Štěpánky Mikešové.

Zaorálek předal Stehlíkovi jmenovací dekret. „Památník nemá smysl, pokud nebude sloužit a spolupracovat se všemi přeživšími. Vztahy s lidmi jsou v památníku klíčové,“ zdůraznil Zaorálek. Podle něj právě Stehlík dokáže spolupracovat na budování „specifické memoriální kultury, která v Česku chybí“. 

„Udělám maximum pro to, aby se vztahy mezi památníkem a obcí daly do pořádku. Osobně obejdu všechny přeživší s kyticí,“ řekl v pondělí Stehlík, co bude patřit k jeho prvním krokům. Lidicím věnoval několik svých knih, uvedl, že Lidičtí ho znají a že je také autorem expozice. „Památník nemůže fungovat bez spolupráce s obcí, jejíž předky připomíná,“ dodal.

Lidická starostka Veronika Kellerová, která je vnučkou lidické ženy a za přeživší se nyní vyjadřuje do médií, řekla, že si lidičtí pamětníci zvolení Stehlíka přáli. „Jsou všichni strašně rádi,“ uvedla. Podle ní je pro ně autoritou a má empatii.

Stehlík vedl odbor válečných veteránů

Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje především československým vojenským dějinám, zejména období let 1914 až 1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde skončil ke konci loňského roku. Působil také jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a je předsedou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Stehlík se zúčastnil výběrového řízení spolu s dalšími čtyřmi kandidáty. Od komise dostal téměř maximální počet bodů a byl spolu s dalším kandidátem doporučen výběrovou komisí ministrovi kultury.

„Začínám prakticky okamžitě,“ řekl Stehlík. Už dříve prohlásil, že nové vedení památníku podle něj čeká práce krizového manažera, který musí zajistit navázání normálních vztahů s pamětníky a obcí, postavit potřebný pracovní tým a zorganizovat nejbližší akce včetně pietních aktů.

Nahrávám video

Osud židovky Mikešové se má podle Zaorálka stát součástí památníku

Bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová, která památník vedla od dubna 2017, v lednu rezignovala kvůli sporu s některými lidickými pamětníky. Později podala výpověď i část vedoucích a odborných pracovníků.

Lehmannová skončila poté, co ji část pamětníků obvinila z toho, že překrucuje fakta. Reagovali tak na pořad Reportéři ČT, konkrétně příspěvek o údajném udání obyvatelky Lidic, která prý četníkům nahlásila svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou.

Udání prý učinila matka Marie Šupíkové, která lidickou tragédii přežila. Šupíková kvůli reportáži přerušila spolupráci s památníkem, na její stranu se postavila mimo jiné předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích Jana Bobošíková, která si na reportáž stěžovala. 

Právě osudem Mikešové by se měl nyní nástupce Lehmannové zabývat. „Požádal jsem pana Stehlíka, aby se napravila jedna věc, která mi vadí a která byla předmětem debat. Aby se i Štěpánka Mikešová stala součástí paměti Lidic. Doufám, že se to povede, jak jsem o tom mluvil s pamětníky, tak tomu nic nebrání,“ uvedl v pondělí ministr Zaorálek.

V pondělí proto v hale Muzea Památníku Lidice přibyla deska, která má osud ženy připomínat. „Památka Štěpánky Mikešové je připomenuta, a to i navzdory všem okolnostem, které otázka této židovské ženy v posledních měsících vyvolala,“ uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.

Žádná normalizace se nechystá, shodli se Zaorálek se Stehlíkem

Ministr Zaorálek zdůraznil, že badatelská práce bude v Lidicích pokračovat. „Pan Stehlík je znám i jako badatel. Nechystá se žádná normalizace, jak jsem v minulosti slyšel,“ dodal Zaorálek. 

K tomu se vyjádřil i Stehlík: „Normalizační výklad by byl proti mému osobnímu přesvědčení.“ Uvedl také, že si do práce nenechá mluvit žádnou organizací, ani Českým svazem bojovníků za svobodu.

K reportáži, která vyvolala spor mezi některými pamětníky, Stehlík v pondělí řekl, že byla jednak nešťastně načasovaná na výročí lidické tragédie a navíc podle něj existovala stanoviska jiných historiků, kteří existenci dokumentu dokládajícího udání zpochybňovala. 

Památník připomíná nacistické vyhlazení obce v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba pěti set obyvatel Lidic jich válku přežilo 160.

Přímo v Lidicích nacisté 10. června zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře zemřelo 82 lidických dětí, většina z nich byla udušena v plynovém autě. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Pod správu památníku spadá i Památník Ležáky.

Vojenský historik je v poslední době známý zejména kvůli působení v čele odboru válečných veteránů ministerstva obrany. Stehlík jej vedl od března 2014, skončil po krátkém váhání loni v prosinci. Resort nejprve rozhodl, že odbor by měl vést civilista a Stehlík skončí. Poté, co se ho zastal premiér i poslanci branného výboru, ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) rozhodnutí změnil a Stehlíkovi nabídl, aby pokračoval. Ten si vzal čas na rozmyšlenou, nabídku nakonec nepřijal.

S Lidicemi a zdejším památníkem spolupracoval Stehlík již v minulosti, od roku 2006 je mimo jiné čestným občanem obce. Tématům spojeným s vesnicí, vyhlazenou v roce 1942 nacisty, se věnoval také ve své vědecké a publikační činnosti. Napsal třeba ceněnou knihu Lidice: Příběh české vsi (2004), uspořádal sbírku výpovědí a vzpomínek lidických žen a dětí Lidická vzpomínání (2007). Podílel se i na publikaci Pocta Marii Uchytilové (2009), vydané k výstavě o autorce pomníku lidických dětí.

Pražský rodák (30. března 1965) po maturitě na gymnáziu vystudoval ruštinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1989). Později Stehlík absolvoval také studium MBA (2014), kurz generálního štábu na Univerzitě obrany v Brně (2016) a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci získal doktorát z historie (2016). Má zkušenosti jako pedagog, přednášel na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK nebo vysoké škole CEVRO Institut.

Většinu života strávil Eduard Stehlík v uniformě, do civilu odešel koncem loňského roku v hodnosti plukovníka. Začínal v roce 1989 jako civilní zaměstnanec Vojenského historického ústavu (VHÚ), v prosinci 1992 se stal vojákem z povolání. Ve VHÚ pracoval nejprve jako historik, v letech 2002 až 2008 byl zástupcem ředitele a šéfem muzejně-správního odboru, poté čtyři roky vedl oddělení vzdělávání a vojenské knihovny. V letech 2012 až 2014 působil jako poradce ministra obrany.

Stehlíkovo jméno je také dlouhá léto spojeno s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde byl v minulosti mimo jiné prvním náměstkem tehdejšího ředitele Daniela Hermana (od srpna 2012 do června 2013). Již od roku 2008 působil v Radě ÚSTR, později se stal jejím předsedou (odešel po jmenování náměstkem). Do rady se opět vrátil v červnu 2014 a s krátkou přestávkou před opětovným zvolením v létě 2019 v ní působí dodnes, od prosince 2017 radě předsedá.

Jako historik se Eduard Stehlík zaměřuje na vojenské dějiny Československa od roku 1914 až do začátku 50. let minulého století. Těžištěm jeho práce je období druhé světové války, kromě osudu Lidic se věnoval například operaci Athropoid a atentátu na Reinharda Heydricha, meziválečnému pohraničnímu opevnění, historii čs. a českého generálního štábu nebo vojákům střežícím hranice. Spolupracoval také s televizí, například na diskusním cyklu Historický magazín.

Eduard Stehlík
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 mminutou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...