Pavel přijal na Hradě gruzínskou prezidentku. Chce ji podpořit před evropským summitem

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Auto s gruzínskou prezidentkou přijelo před bránu Gigantů – v níž čekal Petr Pavel – přesně v půl jedenácté. Český prezident Salome Zurabišviliovou přivítal květinou, společně na I. nádvoří Pražského hradu vyslechli státní hymny a po přehlídce hradní stráže odešli k jednání do útrob hradních paláců.

Po slavnostním přijetí jednal Pavel s hlavou Gruzie nejprve soukromě, poté v rámci národních delegací. Kromě snahy Gruzie vstoupit do EU hovořili také o situaci v regionu jižního Kavkazu. „Podporujeme cestu Gruzie do EU, protože jsou pro nás důležité principy, jako je respekt k pravidlům, který je v základu evropské integrace. Musíme podpořit všechny evropské země, které jsou z tohoto systému zatím vynechány, a dát jim naději,“ uvedl Pavel. Se zeměmi, jako je Gruzie, je podle něj nutné usilovat o plnohodnotné vztahy v oblasti vzdělávání či v byznysu.

S gruzínskou prezidentkou se setkala také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomněla, že Rusko už řadu let okupuje část gruzínského území – Abcházii a Jižní Osetii. „Naše reakce tehdy, myslím tím ne jako České republiky, ale jako západního světa včetně Evropské unie, nebyla dostatečně silná. Místo toho, abychom se poučili už právě z těch událostí roku 2008, tak jsme ještě zůstali nepoučeni u roku 2014 při nelegální anexi Krymu,“ řekla předsedkyně sněmovny.

Reakce Západu na tyto kroky Ruska nebyla podle ní dostatečně důrazná. „Sklízíme plody tohoto našeho nedůrazného reagování už v té podobě téměř dvouletého konfliktu na velké části Ukrajiny,“ poznamenala Pekarová Adamová s odkazem na otevřenou invazi, kterou Moskva zahájila loni v únoru.

Ohledně členství v EU je podle ní mnoho oblastí, v nichž musí Gruzie zlepšit splnění podmínek. Poznamenala, že český parlament nabídl už v minulosti pomoc se změnami legislativy. „Například i tím, že jsme schopni varovat před chybami, které jsme sami při cestě do Evropské unie dělali, a mohou se jim teď tím pádem vyhnout," dodala šéfka sněmovny.

Lídři Evropské unie budou o vývoji jednání s Gruzií a také Ukrajinou a Moldavskem jednat koncem týdne. Tbilisi musí splnit dvanáct podmínek, aby země získala kandidátský status. Musí provést vnitřní reformy, zajistit nezávislost justice a vypořádat se s korupcí.

Vláda proti prezidentce

Ačkoli Salome Zurabišviliová po svém zvolení čelila protestům prozápadní opozice, je dnes vnímána jako prozápadní element v čele země, jejíž vláda má spíše proruské tendence. Výrazné spory provázejí soužití prezidentky s vládou, přestože je u moci strana Gruzínský sen, za niž Zurabišviliová před pěti lety kandidovala. Gruzínské vedení se nicméně loni sjednotilo na tom, že požádalo o členství v Evropské unii.

Nesoulad mezi gruzínskou vládou a prezidentkou se ukázal například na jaře, kdy Zurabišviliová podpořila protesty proti chystanému zákonu o zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí. Vláda jej nakonec stáhla. Zurabišviliové se také nelíbilo, když se vláda nepřipojila k západním sankcím proti Rusku po jeho vojenském vpádu na Ukrajinu, a protestovala proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.

Vláda zase poté, co přes její nesouhlas cestovala Zurabišviliová do Berlína, Bruselu a Paříže, zakázala prezidentce oficiální cesty do zahraničí. Poté, co ústavní soud rozhodl, že hlava státu svými zahraničními cestami bez vládního souhlasu porušila ústavu, hlasoval parlament o jejím odvolání, Zurabišviliovou ale nesesadil.

Už po verdiktu ústavního soudu prezidentka prohlásila, že sama neodstoupí a zůstane ve funkci, aby bojovala za evropskou a demokratickou budoucnost své vlasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 6 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 6 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.