Peněz na dopravní stavby bude dále přibývat, slíbil Kupka. Podle ekonoma by se daly užít biliony na účtech ČNB

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Česká republika stojí nyní před trochu nemilým zrcadlem v podobě Polska. Není to tak dávno, kdy měl severní soused prakticky jedinou dálnici. Nyní již není daleko od doby, kdy bude moci prohlásit o celé dálniční síti „zrobione“. Česko naproti tomu sice má nezbytnou dálniční páteř v podobě spojení Praha–Brno–Ostrava již docela dlouho, ale síť, která napojí i další regiony, mu chybí a ještě nejméně deset let chybět bude. Teď je to zvlášť patrné na severní hranici, kde Poláci otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3, ale navazující část D11 není, dokonce se ještě ani nestaví.

Podle ministra dopravy Martina Kupky nelze Česko bezezbytku srovnávat s Polskem, které je například mnohem rovinatější, přesto připustil, že srovnání, kdy se za hranicemi otevírá kolem 250 až 300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic za rok a v Česku přinejlepším kolem 40 nebo 50 kilometrů, není správně.

Sám považuje za vhodné tempo v českém prostředí kolem sto kilometrů. „To je hodnota, která by nás dovedla v roce 2033 k tomu, že základní síť bude kompletní,“ poznamenal.  Více je ale podle něj nereálné. „Nereálné z hlediska velikosti ekonomiky, ale i z hlediska přípravy staveb. To, že měníme legislativu, že výrazně urychlujeme celý proces získávání stavebního povolení, je jasné. Ale musí zůstat vyvážení veřejných zájmů v procesu EIA,“ řekl.

Rozpočet SFDI podle ministra neklesne

Bývalý ministr dopravy a nynější předseda stínové vlády opozičního ANO Karel Havlíček se ovšem obává, zda bude nynější vláda mít na plánované dopravní stavby peníze. „Dostáváme se pomalu do situace, že pan ministr musí začít brzdit, protože ministerstvo financí mu nedává tolik peněz. Může nastat, že se nebude stavět, ačkoli projekty budou. To se nesmí stát,“ prohlásil.

Odkázal na střednědobý rozpočtový výhled, z nějž vyplývá, že – oproti dřívějším optimistickým plánům, jak bude peněz prudce přibývat – by od roku 2025 mohl rozpočet infrastrukturního fondu klesat – ze 150 na 125 miliard.

To ale Kupka odmítl, částka podle něj poroste. „Musí to být 180 miliard,“ uvedl. Ve střednědobém výhledu je podle něj částka, která je v současnosti možná „z hlediska standardních nástrojů“. Považuje proto za nezbytné, aby stát našel i jiné způsoby, jak dopravní stavby financovat. Konkrétně se zmínil o kombinaci peněz ze státního rozpočtu, evropských peněz, úvěru od Evropské investiční banky a projektů soukromého a veřejného partnerství (PPP).

„Také najdeme – a tady potřebujeme shodu s opozicí – další možnosti. Například nové možnosti Národní rozvojové banky, případně to, čemu říkají ve Španělsku, ve Francii státní koncesionář,“ nastínil. Jím zmíněný koncesionářský model – který je mimo jiné specifický mýtnicemi – je podobný PPP, kdy veřejné společnosti na základě koncese stavějí státem stanovené dálniční úseky, a potom je také provozují.

Podle Karla Havlíčka se uskuteční schůzka vládních a opozičních politiků, na které budou hovořit o možných způsobech financování dopravních staveb do budoucna, exministr dopravy však podotkl, že některé nástroje, které již dnes vláda může bez obav používat, nepoužívá.

Jedním z nich jsou penzijní fondy. „Mají v současné době 100 až 150 miliard korun volných zdrojů, které by se daly využít k financování přes dlouhodobé dluhopisy se státní garancí,“ uvedl Karel Havlíček. Naopak k PPP se vyslovil poněkud skepticky s tím, že „nejsou úplně nejlevnější“, a ohradil se proti tomu, kolik peněz si nynější kabinet půjčuje od Evropské investiční banky.

„Jsme v začarovaném kruhu, kdy vydáváte z rozpočtu méně peněz na dopravní infrastrukturu, doháníte to úvěry EIB. Vějíř, jak se to krásně odfinancuje, je jedno vypelichané péro. A to je úvěr u Evropské investiční banky,“ konstatoval.

Devizové rezervy jako berle pro ekonomiku?

Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podpořil myšlenku využití dlouhodobých dluhopisů, i když zároveň poznamenal, že s nimi měl stát začít již podstatně dříve. Zároveň upozornil, že leží velká suma na účtech České národní banky, které zůstaly po intervencích proti koruně ze začátku minulého desetiletí. Konkrétně jde podle Havránka o 131 miliard eur, tedy přes tři biliony korun.

„Ty peníze nevydělávají. Kdybychom je investovali po vzoru Singapuru, který to udělal deset let zpátky a de facto si koupil podíl na globálním technickém pokroku, tak nám to ročně vydělá sto miliard navíc,“ popsal, k čemu by mohl stát zmíněnou sumu použít. Dodal, že centrální banka sama s penězi nic dělat nechce, protože „se necítí mít autoritu, aby to sama udělala“.

Ministr Kupka připustil, že o penězích zmíněných Havránkem neví. „Zní to jako zázračné řešení. Je to poprvé, kdy někdo s tím návrhem přichází. Zapojíme ČNB, abychom o tom mohli diskutovat,“ ujistil.

Ekonom ale také varoval, že peníze nejsou u přípravy dopravních staveb všechno a všechno dokonce není ani kvalitní legislativa, která zkrátí průtahy při přípravě. Za zásadní považuje to, aby úředníci dobře pracovali, k čemu by podle Havránka pomohlo navázání odměn na dokončené úseky dálnic a železnic.

Kvalitní práci podle něj odvádí nynější generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Míní, že je to vidět na tom, že se nyní daří zahajovat stavby samotné v termínu. „Sebelepší zákon vám nepomůže, když nemáte lidi, kteří jsou schopni vyjet z Prahy do Litomyšle nebo Šumperka a osobně řešit problémy a jednat s lidmi, se kterými předtím nikdo nejednal. To pan Mátl dělá. Proto teď u dálnic nedochází ke zpožděním,“ podotkl Tomáš Havránek.

Ekonom: Efekt dopravních staveb je kladný, ale menší, než se myslí

Ekonom v Otázkách Václava Moravce ale také varoval před příliš velkým očekáváním vlivu nových dopravních staveb na ekonomiku. „Efekt je kladný, ale menší, než se obecně uvádí,“ upřesnil.

Martin Kupka přitom považuje efekt nových dálnic za velmi výrazný, přičemž argumentuje zkušenostmi z Polska. „Za deset let vybudovali 2800 kilometrů dálnic. V tom období vzrostlo HDP o 24 procent. My jsme v České republice za to období rozšířili síť o nějakých 147 kilometrů a HDP rostlo výrazně méně – jenom o 14 procent,“ srovnal, i když připustil, že na růst měly vliv i jiné faktory.

Důsledků velkých staveb se ale Tomáš Havránek zejména obává u vysokorychlostních tratí. U nich mu chybí kvalitní studie, která by popsala, jaké výnosy stavba bude mít. „Je spousta případů, kde to nefunguje: dráha ze San Franciska do Los Angeles měla už dávno stát. Nefunguje zatím ani kousek, stojí čtyřnásobek původního projektu a pořád se to ještě počítá,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 50 mminutami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 14 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 15 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.