Petr Steiner (UHAVEL): Jsme velice čerstvá strana, některé věci jsme podcenili

Jste pro přijetí eura?

V okamžiku, kdy na to bude česká ekonomika opravdu připravena a kdy to bude mít podporu občanů České republiky, potom ano.

Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Uprchlíky, kteří utíkají před válkou, před perzekucí v ohrožení života a mají zájem u nás být, být součástí společnosti, tak samozřejmě.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země ochotni souhlasit se znovuzavedením povinné vojenské služby?

Ano, v délce přibližně jednoho roku.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádných okolností na vládní úrovni nespolupracovali? Pokud ano, jaký?

Byly by to subjekty, které hájí nebo říkají nedemokratické principy, nebo se od nich v minulosti nedostatečně distancovaly. Byli by to komunisté a jakékoli extremistické strany.

Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě? Pokud ano, koho?

Podpořili bychom pana profesora Drahoše, nejen kvůli jeho profesní historii, ale některé jeho názory na Evropskou unii i například na řešení teroristické otázky, muslimského terorismu – má podobné názory jako naše hnutí. 

Řekněte mi, máte už webové stránky, máte nějaký profil na sociálních sítích? Já to hledal a nenašel. Možná jsem hledal špatně?

Nehledal jste špatně. Bohužel, tuto část jsme zatím podcenili. Pracujeme na facebookové stránce, dnes jsem mluvil s kolegou, který na tom pracuje, a stránky zatím nemáme.

Váš předseda mluvil v září o tom, že to brzy bude.

Mluvil o tom v září, bohužel se to ještě nestalo.

Aby si diváci nemysleli, že nadutý pražský moderátor vyzývá k tomu, že všichni musí mít Facebook nebo webové stránky, jenom podotýkám, že některé webhostingy jsou zadarmo, za to se nemusí nic platit. I tak jste do toho zatím nevkročili.

Ano.

A teď mi řekněte, jak vážně to myslíte s kandidaturou?

Myslíme to vážně. Jsme tady tři měsíce, je to velice čerstvá strana a nebojím se přiznat, že jsme některé části opravdu podcenili – jako je marketing, jako je představení na sociálních sítích. Ale není to tak, že bychom házeli flintu do žita, nepočítali s tím, že neoslovíme ani jednoho člověka.

Jde je oslovit jinak než nějakou prezentací?

Účastníme se všech možných debat, které jsou nám nabídnuty a naši členové chodí mezi lidi a baví se s nimi o našem programu.

Takže je to plnohodnotná, vážně myšlená kandidatura?

Ano, v současné době ano.

Řekněte mi, fenomén toho, že někdo utvoří politické uskupení, které jde samostatně do sněmovních voleb: Tam přece je vždy dilema, jestli spíše nepodpořit jinou, existující politickou platformu. Pokládali jste si tu myšlenku?

Pokládali, tato diskuse proběhla, ale rozhodli jsme se, že to zkusíme takto, sami. Začali jsme těmi nejtěžšími volbami, jsou to volby parlamentní, možná se mělo začít volbami komunálními, kde je elektorát menší a témata bližší. Ale v současné době jsme v tomto roce a jdeme do toho naplno.

V tomto našem seriálu mají všechny strany stejnou časovou pozici, tedy zhruba 11 minut. Takže nebudu činit rozdíl mezi stranou velkou a malou, novou a starou, zavedenou a podobně. Podrobím vás podobným otázkám, kterým podrobujeme každého, kdo tady u nás je. Začnu svojí oblíbenou otázkou: Jste napravo, nebo nalevo?

Profilujeme se jako středopravá strana.

Jak byste to popsal – středopravost?

To znamená, že máme zájem na tom, aby stát zasahoval méně do života občanů, aby občané mohli fungovat se svými penězi, svými prostředky. Ale zároveň některé myšlenky mohou zasahovat více do sociální oblasti.

Pravicovost a levicovost ve starém pojetí se poznala zejména v otázce daní, tedy vyšší přerozdělování, nižší přerozdělování, vyšší daně, nižší daně. Jak to máte vy s daněmi, popřípadě co byste změnili na daňovém systému?

Rozhodně bychom byli pro menší přerozdělování na státní úrovni, aby se lidé mohli rozhodnout, kam s penězi půjdou. Ve chvíli, kdy stát vybere od lidí více peněz, peníze pak mají větší šanci někde se ztratit, utopit. Z koruny, kterou stát vybere, v životě nevrátí člověku tu korunu, kterou si od něj vzal.

Troufnu si tvrdit, že skoro každý v této zemi by to podepsal. Rozhodně skoro každý, kdo se orientuje tak či onak jako centrista nebo napravo. Konkrétně: Nějaké změny daňových sazeb?

Přemýšleli jsme o snížení daně z příjmu. Bylo by třeba nějakým způsobem spočítat, jak by se kompenzoval výpadek z rozpočtu. Hodně rezerv je v korupčních aférách, v situaci, kdy nevíme, kam peníze jdou, nesprávně využité dotace a tak dále.

I v situaci, kdy se tady pět let kdekdo zaklíná bojem proti korupci, pořád podle vás unikají peníze kvůli korupci?

Samozřejmě se výběr daní trochu zlepšil, nicméně korupční kauzy jsou tady stále – zejména z hlediska dotací, které pokřivují všechny trhy.

Důchodový systém? Změna? Pokud ano, jaká?

Rádi bychom se navrátili k tomu, kdy důchodový účet byl důchodový účet, kdy se z peněz důchodů neopravovaly silnice nebo se nesanovaly banky.

To se stalo?

Ano, ten účet v minulosti byl přímo daný na to, a potom se to rozpustilo.

Není to spíše tak, že se z peněz na opravy silnic sanují důchody, když tam byl v posledních letech schodek?

Ano, v posledních letech to tak bylo, ale stalo se to, že se přestalo méně vybírat.

Takže, abych se vrátil k otázce: Nějaká změna?

Nějaká změna by tam…

Ne, to je pořád ještě otázka, jaká změna?

Dost pravděpodobně by se muselo přistoupit ke zvýšení sociálních odvodů.

Než půjdeme dál, uvedu to tím zajímavým názvem vaší kandidátní listiny – Unie hrdosti, aktivity, vlastenectví, empatie a lidskosti. To zní až jako náboženský apel. Nechám stranou hrdost, aktivitu, empatii a lidskost, protože to jsou hodně nepolitické termíny. Vlastenectví přece jenom politicky zabarvené je a definice vlastenectví se liší. Jaká je u vás?

Jdeme zpátky k tomu, kdy se vlastenectví použilo k tomu, aby mohlo vzniknout Československo – národní obrození koncem předminulého století. Jde o to, aby vlastenectví přestalo být termínem, který se používá v negativním smyslu extremistickými stranami.

Teď jste řekl až románový popis slova vlastenectví. Prakticky v politice, v definici českého národního zájmu, v pozici Česka uprostřed Evropské unie: Co znamená, že vyznáváte vlastenectví, jak by se vlastenectví projevovalo?

Větší suverenitu v Evropské unii, větší zájem o to, aby naši politici bojovali za práva České republiky, aby měli vůbec zájem o to bojovat. Mnohdy tam zájem nevidíme.

Opět si troufnu tvrdit, že slova ‚zájem bojovat‘ by podepsal kdekdo. Jsem si skoro jistý, že nikdo z politiků by se nepřiznal k tomu, že nechce bojovat za zájem České republiky. Pojďme konkrétněji. Více suverenity České republice: Stávající nastavení mezi Bruselem a Prahou, tedy mezi centrem a jednotlivými členskými státy, podle vás je nevyhovující? Mělo by být více kompetencí v Praze a méně v Bruselu?

Ano, kompetencí se čím dál více předává do Bruselu a my z Bruselu přebíráme čím dál tím více direktiv, které musíme převzít. Ano, naši politici mají šanci to ovlivnit v Bruselu tím, že budou hlasovat pro a proti, budou o tom diskutovat. Ale vidíme, že ne vždy diskutují a bojují dostatečně.

Jak to jde dohromady s tím, že jste mluvil o tom, že byste podpořili pana Drahoše v prezidentské volbě, který se nedávno vyjádřil, že by rád podpořil přijetí eura. Jde přijetí eura dohromady s pocitem, že by Česko mělo mít více suverenity?

Pan Drahoš o euru mluvil několikrát. Říkal, že by se euro mělo přijmout, nicméně také řekl, že není kam spěchat. Jak jsem říkal, my nejsme v zásadě proti tomu.

Není to zásadní, jasný, evidentní úbytek suverenity, když se Česká národní banka stane jakýmsi územním pracovištěm Evropské centrální banky?

Pokud to berete takto, tak se to dá tak vyjádřit.

Ale platí tedy, že euro ano, byť ne třeba zítra?

Přesně tak.

Severoatlantická aliance ano?

Ano. Jsme součástí a součástí bychom měli zůstat.

Referendum o Severoatlantické alianci, referendum o euru, případně referendum o setrvání v Evropské unii. Jedna z těch tří věcí by pro vás byla zajímavá?

V okamžiku, kdy politické elity dokáží vysvětlit lidem, o čem to je, a lidé budou moci udělat fundovaný závěr, tak ano. Ale nevěřím tomu, že lidé vědí až tolik, aby ho mohli udělat.