Platy učitelů se budou počítat z roku 2022, řekl Bek. Oznámil miliardu navíc pro vysoké školy

Nahrávám video

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

České školství by mělo další čtyři miliardy podle dohody vlády dostat v roce 2024, podotkl Bek. „Ve srovnání s letošním rokem dostanou v roce 2024 učitelé přidáno v průměru 2500 korun, to jest 52 400 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2022 byl asi 48 tisíc korun,“ dodal.

Pro zvýšení platů učitelů je určeno 8,5 miliardy korun, informovalo nedávno ministerstvo financí. Na platy ve školství je podle návrhu rozpočtu určeno asi 137,77 miliardy korun, což je o 1,79 miliardy více než v tomto roce. V letošním druhém čtvrtletí byla přitom v Česku průměrná hrubá mzda 43 193 korun, jak vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu.

„V době ekonomické stagnace se musíme rozhodnout mezi růstem platů učitelů a dalším navyšováním celkového počtu úvazků ve školství. Ten za posledních pět let narostl o třicet tisíc. Dosavadní systém financování regionálního školství vedl na některých školách k častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit,“ řekl ministr školství.

Nahrávám video

Bek: V Česku připadá méně žáků na učitele

Podle Beka není cílem zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná i v době stabilizace veřejných rozpočtů. S odvoláním na data Education at a Glance 2023 řekl, že v českém vzdělávacím systému jsou v mezinárodním srovnání nižší počty žáků na učitele. V tuzemských středních školách totiž na jednoho učitele připadá deset žáků. Průměr zemí OECD je podle Beka třináct žáků.

Loni byly podle Českého statistického úřadu výdělky učitelů na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku. Podle statistiků měli učitelé v mateřských, základních nebo středních školách po započtení všech příplatků a odměn loni průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48 tisíc korun. Podle dat ministerstva školství pracovalo loni v mateřských, základních a středních školách 154 tisíc pedagogů a šest tisíc učitelů odborného výcviku.

Odbory požadují vyšší platy pro nepedagogické pracovníky

Rozhodnutí ministerstva školství se nevyhnulo kritice Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. „Nekritizujeme přímo pana ministra, protože ten udělal maximum, ale ministerstvo financí, které rozpočet takto připravilo. Finance nejsou v dobrém stavu, my ale nechceme platit ty minulé dluhy. My jsme je totiž jako zaměstnanci školství nezpůsobili,“ uvedl předseda instituce František Dobšík.

Prohlásil, že odbory v současnosti požadují, aby rostly platy nejen učitelům, ale i dalším nepedagogickým pracovníkům ve školství, jako jsou například údržbáři nebo kuchaři. „A nebo aby byly alespoň na stejné výši a neškrtalo se v tom rozpočtu tak, jak se asi bude škrtat,“ dodal předseda školských odborů.

Hromadný odchod lidí ze školství podle něj ale zatím asi nehrozí. „Všichni jsme byli v očekávání, jak ten rozpočet dopadne. Pan ministr na tiskovce vyslovil naději, že se dá jednat ve sněmovně, což budeme chtít jednat, aby alespoň ti nepedagogičtí pracovníci byli nějakým způsobem sanováni,“ dodal Dobšík.

Vysoké školy dostanou o miliardu navíc

Bek rovněž na tiskové konferenci řekl, že české vysoké školy by v roce 2024 měly dostat navíc asi jednu miliardu korun, a to oproti vládou schválenému rozpočtu na příští rok. Podle této kalkulace mají univerzity v roce 2024 hospodařit s rozpočtem 30,9 miliardy korun, což je stejně jako letos. Dodatečné peníze by podle Beka měly získat podle stávající dohody vládního kabinetu.

„Podle dohody budou do školství v příštím roce uvolněny další dodatečné prostředky ve výši čtyř miliard korun ze státního rozpočtu na reformy a infrastrukturu,“ prohlásil šéf resortu školství. Část těchto peněz, přibližně jednu miliardu korun, by podle něho měly získat právě vysoké školy.

Ministr školství Mikuláš Bek
Zdroj: ČT24

Struktura financování univerzit bude v následujícím roce upravená, dodal ministr. Hlavní část příspěvku na vzdělávací činnost se navýší o 930 milionů korun oproti letošku, přičemž při rozdělování peněz jednotlivým univerzitám by měl být posílen vliv ukazatelů kvality a výkonu.

Oproti letošku vzroste také částka určená na podporu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumu a vývoje na vysokých školách. Zvednout by se měl o 387 milionů korun na celkových 9,2 miliardy korun, což je podle Beka o čtyři procenta více než letos.

Financování univerzit projde změnou

Ministerstvo školství chce podle náměstka Jaroslava Millera začít měnit systém financování z poloviny devadesátých let. Změnu má připravit expertní skupina. Uvažuje se o kontraktovém financování, díky němuž by vysoké školy měly garantovanou výši dotace na několik let dopředu, nebo zafixování výdajů na vysoké školy v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP).

Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková opakovaně uvedla, že podfinancování vysokých škol je dlouhodobé. Podobně se vyjadřuje i druhá vysokoškolská reprezentace, Rada vysokých škol. Podle předsedy rady Milana Pospíšila činí podfinancování vysokých škol deset miliard korun ročně.

Akademici z filozofických fakult Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci během pátku oznámili, že budou 17. října stávkovat kvůli nedůstojným mzdám a podmínkám pro výuku. Podle děkana olomoucké filozofické fakulty a předsedy Asociace děkanů filozofických fakult Jana Stejskala jsou platy odborných asistentů nižší než platy učitelů na středních školách.

Zavádění učebních programů pro ZŠ se posune

Náměstek ministra školství Jiří Nantl během úterý rovněž prohlásil, že nové učební programy pro žáky základních škol se začnou zavádět asi o rok později, než ministerstvo původně plánovalo. Podle nových učebních plánů by základní školy mohly dobrovolně učit od školního roku 2025/2026, od toho následujícího pak bude výuka podle nových programů povinná.

Ministerstvo školství předloží návrh učebních programů pro základní školy k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Pracuje se ale také na inovaci oborové soustavy u středních škol, dodal náměstek. „Předpokládáme, že nový rámcový program pro základní vzdělávání (RVP ZV) bude vydán v průběhu roku 2024 tak, aby od školního roku 2025/2026 mohl být používán školami na dobrovolné bázi a od školního roku 2027/2028 povinně,“ uvedl Nantl.

Původně představený harmonogram počítal s tím, že se v prvních školách měli žáci prvních a šestých tříd podle nových učebních plánů učit od září 2024. Nový vzdělávací program měl být pro studenty v prvním a šestém ročníku povinný od stejného měsíce roku 2025.

Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost nebo kritické myšlení. O potřebě revize RVP se mluví zhruba od roku 2016. Koncepci pro změny v RVP začali experti na ministerstvu připravovat v září 2021. Nyní na dokumentu, podle něhož by se mělo měnit učivo v jednotlivých předmětech na ZŠ, pracují odborníci při Národním pedagogickém institutu (NPI).

Školy se mohou inspirovat modelovými programy

Takzvané Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.

Podle Nantla má fázování zavádění nového učebního programu umožnit školám, aby měly čas na kvalitní zpracování vlastních učebních plánů a dostatečnou podporu od státu. Resort ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem připravuje modelové školní vzdělávací programy a chce poskytnout ředitelům potřebnou podporu a metodiku.

Modelovými programy by se školy mohly při úpravách vlastních učebních plánů inspirovat. Ty chce NPI připravit alespoň tři. První model by měl být přitom nastavený podle předmětů a druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko. Třetí by měl být zaměřen na výuku podle jednotlivých témat.

Nantl dodal, že současně s úpravou učiva na ZŠ se připravuje i ta pro střední školy. Inovaci oborové soustavy chystá ministerstvo ve spolupráci se zaměstnavateli. Počet nabízených oborů se má snížit. Zatímco nyní školy nabízejí 283 vzdělávacích oborů, nově by to podle náměstka mělo být asi čtyřicet oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 9 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 10 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.